Knoflík
Knoflík je zařízení sloužící ke spojení dvou částí oděvu pomocí provléknutí tělesa knoflíku skrz knoflíkovou dírku. Knoflík je převážně malé deskovité tělísko, které se většinou využívá v textilním průmyslu jako součást oděvu pro rozepínání a zapínání nebo jako módní doplněk.
Knoflík může být vyroben z mnoha materiálů od přírodních po uměle připravené (dřevo, kost, rohovina, lastury, kly, minerály, sklo, kov, plast atd.). V moderní době[kdy?] se k výrobě knoflíků nejčastěji používá tvrdý plast.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínky o knoflících pocházejí z roku 2800–2600 př. n. l. z oblasti řeky Indus a doby bronzové v Číně (2000–1500 př. n. l.) a také ze starověkého Říma. V Evropě se objevují knoflíky užívané v odívání ve 13. a 14. století.
Označování velikosti[editovat | editovat zdroj]
Velikost knoflíků se často označuje v tzv. liniích definovaných jako 1/40 palce (užívaného v USA), tj. 0,635 mm.
Obvyklé velikosti: 8, 10, 12, 14, 16, 18, 20, 22, 24, 26, 28, 30, 32, 36, 40, 44, 48, 52, 54, 60, 64.
Rozdělení druhů knoflíků[editovat | editovat zdroj]
Podle způsobu připevnění[editovat | editovat zdroj]
- přišívací
- nýtovací
Podle materiálu[editovat | editovat zdroj]
- přírodní (z perleti, dřevěné, kožené, skleněné, nitěné)
- syntetické (z umělé perleti, celuloidové, plastové, z galalitu, vstřikované)
- z barevných kovů
Podle tvaru[editovat | editovat zdroj]
- dírkové
- nitěné (loukoťové, věnečkové)
- tunélkové, ouškové
Výroba knoflíků[editovat | editovat zdroj]
Knoflíky se vyrábějí lisováním v lisech, třískovým obráběním, litím do forem či vstřikováním. Důležité je, že knoflík nesmí nikde dřít šitý materiál, nesmí porušovat nit (musí být zajištěna hladkost ouška, dírek).
Perleťové knoflíky[editovat | editovat zdroj]
Surovinou k výrobě perleťových knoflíků je perleť z lastur a ulit mlžů tropických moří i říčních škeblí. Přírodní perleť tvoří uhličitan vápenatý, vzhled perleti je nepravidelný (vlnkovitý), knoflík má nerovný povrch. Z perleti se vyráběly téměř výhradně knoflíky, méně již ozdobné předměty (spony, kazety), odznaky, kalamáře aj. Při výrobě knoflíků se perleť nejdříve vrtala, potom brousila, točila – knoflíkům se dával tvar či fazóna. Nato se dírkovaly, opalovaly, leštily a konečně našívaly na karty, tzn. na stříbrný nebo modře lakovaný papír. Našívaly se po tuctech (dvanácti kusech) nebo veletuctech (144 kusech). Našité knoflíky byly díky bělostnosti a perleťovému lesku velmi pěkné.
Práce perleťářů bývala těžká a namáhavá, poněvadž se většinou vykonávala na soustruzích poháněných šlapáním. Pouze málo dílen si později zařídilo pohon strojů motory naftovými nebo i elektrickými. Dírkování se provádělo na strojích podobných šicím strojům po dvou nebo čtyřech dírkách. Tuto práci a našívání knoflíků na karton obstarávaly ženy.
V městečku Předíně pracovali též dovední barvíři, kteří knoflíky barvením přizpůsobili kůži a látkám, na něž se našívaly. Bylo tam několik perleťářských dílen, protože ve Vídni vyučený perleťář Jan Šilhavý se ke konci 19. století do městečka vrátil a výrobu zavedl. Vznikl tu dokonce Svaz perleťářů. Z Předína se dostali prleťáři i do sousedních Štěměch, kde vznikla první perleťářská dílna v roce 1898. V Předíně byla perleťářská výroba ukončena po roce 1992.[1]
Třídění knoflíků[editovat | editovat zdroj]
Velikost knoflíků se udává sudými čísly. Od nejmenších „osmiček“ (8 linií) postupně do 60 (linie viz výše). Obyčejné košilové knoflíky jsou „osmnáctky“ (18 linií) a mají v průměru asi 11,43 mm. Tvar knoflíků čili tvar fazon se značí jmény – parizky, ostré, misky, talířky, vulsty, khesle, přičemž záleží na vyhloubení středu i podoby okraje. Podle jakosti se knoflíky třídí na sedm druhů.
Další knoflíky[editovat | editovat zdroj]
Nitěné knoflíky jsou používané jako prádlové knoflíky, jsou vyráběny navíjením příze na hladké zinkové kroužky. Podle provázání příze se dělí na loukoťové a věnečkové.
Patentní zapínací knoflíky jsou vyráběny jako snímatelné nebo nesnímatelné. Mají různé povrchové úpravy. Používají se na sportovní oděvy, džínové oblečení atp.
Nýtovací knoflíky se skládají ze čtyř dílů: dva pro vrchní díl a dva pro spodní díl textilie. Použitím nýtovacích knoflíků dosáhneme nerozebíratelného spojení. Nýtovací knoflíky jsou různé pro jemné a pro silné textilie.
Stiskací knoflíky mají dva protikusy, které se musí na textilii přišívat. Klasické stiskací knoflíky KIN jsou vyrobeny z mosazi nebo niklu, popř. z plastu.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Historie obce Předín. Obec Předín [online]. [2019] [cit. 2021-08-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-08-21.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu knoflík na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo knoflík ve Wikislovníku
