Přeskočit na obsah

Kníže z Ťin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Kníže z Ťin (čínsky v českém přepisu Ťin wang, pchin-jinem Jìn wáng, znaky zjednodušené 晋王, tradiční 晉王) byl čínský aristokratický titul udělovaný zpravidla příbuzným panujícího císaře, obvykle synům.

Titul knížete, wang (v případě nezávislých vládců překládaný jako král) byl po císaři (chuang-ti) nejvyšším aristokratickým čínským titulem.

V říši Wej byl titul Ťin wang zcela mimořádný, nad ostatními knížaty, a byl předstupněm císařské hodnosti, je proto vhodnější ho přeložit jako král z Ťin.[1] Analogický význam měl při přechodu od období Západní Ťin k Východní Ťin, kdy ho přijímala knížata aspirující na císařskou hodnost.

Králové z Ťin v říši Wej

[editovat | editovat zdroj]

Králové z Ťin v říši Ťin

[editovat | editovat zdroj]

Kníže z Ťin v říši Severní Wej

[editovat | editovat zdroj]
  • Toba Fu-luo († 449), druhý syn císaře Tchaj-wu-ti.

Knížata z Ťin v říši Suej

[editovat | editovat zdroj]
  • Jang Kuang (杨广, 569–618), syn císaře Wen-ti. Kníže z Ťin od 581, poté korunní princ a od 604 císař.
  • Jang Čao (杨昭, 584–606), syn předešlého. Kníže z Ťin 601–605, předtím kníže z Che-nanu, poté korunní princ.

Knížata z Ťin v říši Tchang

[editovat | editovat zdroj]
  • Li Č’ (628–683), syn císaře Tchaj-cunga. Kníže z Ťin 631–643, poté korunní princ a od 649 císař.

Kníže z Ťin v říši Pozdní Čou

[editovat | editovat zdroj]

Kníže z Ťin v říši Liao

[editovat | editovat zdroj]

Kníže z Ťin v říši Sung

[editovat | editovat zdroj]

Knížata z Ťin v říši Jüan

[editovat | editovat zdroj]
  • Gammala, († 1302), kníže z Ťin od 1292, vnuk císaře Kublaje,
  • Jesün Temür (1293–1328), kníže z Ťin, od 1323 císař, syn předešlého.

Knížata z Ťin v říši Ming

[editovat | editovat zdroj]
  • Ču Kang (1358–1398), kníže z Ťin od 1370, syn císaře Chung-wu;
  • Ču Ťi-si (朱濟熺, 1375–1435), kníže z Ťin od 1398, syn předešlého;
  • Ču Ťi-chuang (朱濟熿, 1381– ), kníže z Ťin 1414–1426, předtím kníže komanderie z Čao-te (do 1402) a z Pching-jang (1402–1414), syn Ču Kanga;
  • Ču Mej-kuej (朱美圭, 1399–1441), kníže z Ťin od 1435, syn Ču Ťi-siho;
  • Ču Čung-süan (朱鍾鉉, 1428–1502), kníže z Ťin od 1442, předtím kníže komanderie z Jü-še (od 1441), syn předešlého;
  • Ču Č’-jang (朱知烊, 1489–1533), kníže z Ťin od 1503, pravnuk předešlého;
  • Ču Sin-tchien (朱新㙉, 1516–1575), kníže z Ťin od 1536, prapravnuk Ču Čung-süana;
  • Ču Šen-ťing (朱慎鏡, † 1578), kníže z Ťin 1578, synovec předešlého;
  • Ču Min-? (朱敏?, ), kníže z Ťin 1578, syn předešlého;
  • Ču Ťi-si (朱慎鋷, † 1579), kníže z Ťin 1579, bratr Ču Šen-ťinga;
  • Ču Min-čchun (朱敏淳, † 1610), kníže z Ťin od 1589, syn předešlého;
  • Ču Čchiou-kuej (朱求桂, † 1630), kníže z Ťin od 1613, syn předešlého;
  • Ču Šen-süan (朱审烜, † 1648), kníže z Ťin od 1630, syn předešlého.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Prince of Jin na anglické Wikipedii a 晋王 na čínské Wikipedii.

  1. HRUBÝ, Jakub. Sima, vládnoucí rod dynastie Jin (265-420): Mocenské postavení knížat z císařského rodu a role, kterou sehrála v dějinách dynastie. 1. vyd. Praha: Orientální ústav AV ČR, 2007. 198 s. ISBN 8085425610, ISBN 9788085425611. S. 17.