Kloub (Pohorovice)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kloub
Pohorovice-Kloub
Pohorovice-Kloub
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 35 (2011)
Domů 25 (2001)
Nadmořská výška 410 m
Lokalita
PSČ 389 01
Obec Pohorovice
Okres Strakonice
Historická země Čechy
Katastrální území Kloub (2,68 km²)
Zeměpisné souřadnice
Kloub
Kloub
Kloub, Česko
Další údaje
Kód části obce 76708
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kloub je vesnice v Jihočeském kraji, v okrese Strakonice, spadající pod obec Pohorovice, se kterou na západě těsně sousedí. Vesnice se nachází necelých 5 km severozápadně od Vodňan a 5 km jihozápadně od Protivína. K 1. lednu 2013 zde trvale žilo 35 obyvatel.[1]

Kloub je také název katastrálního území o rozloze 2,68 km2. V katastrálním území Kloub leží též osada Radany.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zmínka o vsi Kloub pochází z 1. ledna 1336, kdy král Jan Lucemburský udělil Vodňanům privilegium s darem poloviny Kloubu (tehdy psáno "Chlub") a několika dalších vesnic. Zajímavá je zpráva z počátku husitství, kdy v roce 1416 byla přepadena a vypálena písecká fara. V seznamu útočníků se nacházejí také obyvatelé Kloubu.

Z roku 1490 pochází nejstarší urbář hlubockého panství. Kloub je zde zapsán pod správou rychty v nedalekých Chvaleticích. Z hlubockého urbáře pro rok 1490 se lze dozvědět, že zde žili tito osedlí: Jan, Daněk (držel dvě usedlosti), Mácha, Vít, Ouhleda, Heryně, Kohút, Janek, Hustý, Kropáč, Dubec, Vácha a Velek. Majitelem hlubockého panství se po králi stal podnikavý šlechtic Vilém z Pernštejna a na Helfštýně, který jej koupil za 24 000 uherských zlatých.

Poté byl Kloub značnou část 16. století v majetku nižší šlechty (Vamberští z Rohatec, Čejkovští z Čejkova). Roku 1562 koupil hlubocké panství šlechtic Jáchym z Hradce. Roku 1590 se na krátkou dobu patřil Kloub královskému městu Písku, ale roku 1640 byl prodán Mikuláši Dionýsovi Radkovci z Mirovic. Následně se Kloub dostal do majetku hrabat z Vrtby a tento rod jej roku 1700 prodal k schwarzenberskému protivínskému panství, ke kterému přináležel až do první pozemkové reformy roku 1921. Po roce 1700 se stal Kloub součástí obce Pohorovice a do roku 1870 byl spojen také s obcí Křtětice.

Kloub v historických pramenech[editovat | editovat zdroj]

Dle Ottova slovníku naučného: "Kloub, ves v Čechách, hejt. Písek, okr. a pš. Vodňany, fara Skočice; 51 d., 370 ob. č. (1890), myslivna a hájovna Radany. Č. 8. (pozn.svobodství bývalo na čp. 4 a čp. 20 a k tomuto svobodství patřilo dalších 8 čísel popisných) bývalo svobodným zvláštním dvorcem."

V publikaci Das Königreich Böhmen: bd. Prachiner kreis (J. G. Sommer, F. X. Zippe, 1840) je uvedeno mimo jiné: "...Im Klaub ist f. Freisassenhof nebst mehren auf Freisassengrunden errichteten emphyteutischen Unsiedlungen, zusammen 8 Nrn...", tj. "...V Kloubě je svobodnický dvůr, mimoto navíc na svobodnických pozemcich byly zřízeny emfyteutické usedlosti, celkem 8 čísel popisných..."

V publikaci Schematismus des Königreichs Böhmen: auf das Jahr 1827 (1833) se uvádí mimo jiné: "...Klaub und Podhorowitz, Freihöfe, pr. K., Besitzer: Hrn. Wenzel Stiepanek, Jacob Klima und Franz Ržiha", tj. "...Kloub a Pohorovice, svobodné dvory ve vlastnictví Pánů Václava Štěpánka, Jakuba Klímy a Františka Říhy".

Historie Kdanského dvora[editovat | editovat zdroj]

Kdanský dvůr kolem roku 1920

Kdanský dvůr či Kdaňkovský dvůr (dnešní čp. 4 a 20) byl od pradávna svobodný, jeho majitel byl tzv. svobodník. Ke Kdanskému dvoru náležely dva lány polností, což je převedeno na dnešní míru cca 50 ha. Prvním známým zde usazeným svobodníkem byl Václav nebo také Vaněk Daněk, který v roce 1534 svědčil spolu s Machem z Lidmovic a Jarošem ze Skočic zemanovi Šimkovi z Javornice, a to při příležitosti koupě dvou rybníků – Hlubokého a Zámeckého při královském městě Vodňany.[2] V roce 1603 zde hospodařil svobodník Matěj Daněk, jehož potomci zde hospodařili až do roku 1713 (roku 1654 je uváděn v Berní rule svobodník Jakub Daněk, který vlastnil 45 strychů polí a větší počet dobytka, roku 1667 Šimon Kdaněk). Po roce 1713 došlo na nějakou dobu k zániku svobodství, majitelé se ale dále střídali.

Kdanský dvůr dnes

Dne 26. září 1764 koupila protivínská vrchnost (Schwarzenbergové) od vídeňského měšťana Antonína Malého svobodný dvůr v hodnotě 6 000 zl. Dne 31. května 1774 zakoupil dvůr „Kdaňský“ František de Spatzierer, vrchní ředitel buquoyského panství. Roku 1778 se uvádí svobodník Jan Mannlicher. Roku 1802 se jako majitel uvádí Adalbert Mück, nadporučík koburského dragounského pluku. Téhož roku 1802 přešel Kdanský dvůr na bratry Václava a Martina Štěpánky z Tourova a v tomto rodě zůstal statek až do roku 1956, kdy byl zkolektivizován a majitelé vyhnáni.

Kdanský dvůr byl mezi lety 1822–1830 rozdělen na dvě stejné části, čímž vzniklo nové čp. 20, jehož majitelem byl Jakub Klíma a které si dodnes zachovalo selskobarokní ráz. Ke svobodství v Kloubu patřily také chalupy čp. 21 a 8, kde se říkalo "V Židovně". Jak vyplývá ze samotné pojmenování chalup, bydlela zde židovská rodina, která vyráběla tzv. "flůs" neboli draslo, základní bázi pro výrobu mýdel (svobodníci měli právo na svých dvorech usadit židovské obyvatelstvo a mít i vlastní poddané). Svobodníci z Kloubu a sousedních Pohorovic často vedli spory s protivínskými Schwarzenbergy týkající se práva lovu na svých pozemcích. Organizačně spadali pod tzv. svobodnickou čtvrť, kterou zastupoval starosta svobodníků sídlící v Klášterském Mlýně u Kašperských Hor.[3][4][5][6][7][8]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 208. 
  2. Mostecký, V.: Dějiny bývalého královského města Vodňan, I. díl, Praha 1940
  3. Historie Kloub na webu obce Pohorovice
  4. Ottův slovník naučný
  5. Schematismus des Königreichs Böhmen: auf das Jahr 1827, 1833
  6. Sommer, J. G., Zippe, F. X.: Das Königreich Böhmen: bd. Prachiner kreis. 1840
  7. Berní rulla, 1654
  8. Tereziánský katastr

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]