Klokan pademelon
 Klokan pademelon | |
|---|---|
 Klokan pademelon | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Podtřída | vačnatci (Marsupialia) |
| Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
| Čeleď | klokanovití (Macropodidae) |
| Rod | klokan (Thylogale) |
| Binomické jméno | |
| Thylogale thetis (Lesson, 1828) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klokan pademelon (Thylogale thetis) je druh lesního klokana, který se vyskytuje při východním pobřeží Austrálie od jižního konce Queenslandu po střední oblasti východního Nového Jižního Walesu.
Systematika[editovat | editovat zdroj]
Druh formálně popsal francouzský přírodovědec Rene Primevere Lesson v roce 1828.[2] Klokan pademelon se řadí do rodu Thylogale a čeledi klokanovití. Název pandemelon se v angličtině používá jako běžné rodové jméno zástupců rodu Thylogale.
Výskyt[editovat | editovat zdroj]
Klokan pandemelon je endemický východní Austrálii, kde se vyskytuje od nejjižnějšího cípu Queenslandu (národní park Lamington) po střední oblasti východního Nového Jižní Walesu.[3]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Výška klokana je kolem 29–62 cm, ocas měří 27–51 cm.[4] Samci bývají o cca 20 % větší než samice.[5] Váha samců se pohybuje kolem 7 kg, u samic to je 3,8 kg.[5] Klokan pademelon je shora hnědošedý, spodina je bílá. Krk a ramena jsou načervenalé.[4] Tato červená barva patří k zásadním rozlišovacím znakům od klokana znamenaného (Thylogale stigmatica).[5]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
Klokan pademelon má velmi plachou povahou. Jedná se převážně o soumračného až nočního živočicha,[6][5] co se před den skrývá v lese poblíž vhodné pastvy a za soumraku vychází z lesa na paloučky a louky, kde se krmí trávou a křovinatou vegetací. Tato potravní strategie mu umožňuje dobře využít potravní zdroje.[7] V lese je populace klokanů poměrně roztříštěna, avšak na loukách a paloucích se objevuje v početných skupinách. Potravu sbírá předními končetinami. Domovské okrsky se pohybují kolem 5–30 hektarů. K predátorům patří lišky, dingové a draví ptáci.[5] Stanoviště druhu tvoří sklerofilní lesy a deštné pralesy.[6]
V divoké přírodě samice pohlavně dospívají nejdříve ve stáří 17 měsíců, v zajetí to může být o několik měsíců dříve. Mohou se rozmnožovat po celý rok, nejčastěji však dochází k vrhům mláďat na podzim a na jaře.[5] Samice rodí pouze 1 mládě, které se po narození vydrápe do matčina vaku, kde se přisaje na jednu z jejích 4 bradavek. Zůstává ve vaku kolem 6 měsíců, načež vak opouští, avšak nadále se krmí mateřským mlékem po dobu jednoho měsíce.[4] V době pobytu ve vaku mláďata komunikují s matkou pomocí vysoce položeného sykavého pištění. Samice vydává opakované klikací zvuky. Samec i samice dokáží vydávat také hrdelní vrčení, kterým se ozývají v případě ohrožení.[5]
Ohrožení a ochrana[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní svaz ochrany přírody druh hodnotí jako málo dotčený. Klokana pademelona nic vážně neohrožuje a jeho populace je stabilní a v některých oblastech je natolik běžný, že je dokonce považován za zemědělského škůdce. Druhu patrně prospívá i to, že je do značné míry tolerantní vůči proměnám habitatu a že se vyskytuje v řadě chráněných území.[3]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ Thylogale thetis. www.departments.bucknell.edu [online]. Mammal Species of the World [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b Thylogale thetis [online]. The IUCN Red List of Threatened Species 2016: e.T40573A21958455, 2016 [cit. 2023-03-07]. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2016-2.RLTS.T40573A21958455.en. (anglicky)
- ↑ a b c TURNER, James. Mammals of Australia: An Introduction to Their Classification, Biology & Distribution. Sofia-Moscow: Pensoft, 2004. ISBN 954-642-198-7. S. 152. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g Mammals of Australia. Příprava vydání Ronald Straham. Washington, D.C.: Smithsonian Institution Press, 1995. Dostupné online. ISBN 1-56098-673-5, ISBN 978-1-56098-673-7. OCLC 34510110 S. 399–400. (anglicky)
- ↑ a b Red-necked Pademelon. The Australian Museum [online]. [cit. 2023-03-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ JOHNSON, K. A. Spatial and Temporal Use of Habitat by the Red-necked Pademelon, Thylogale thetis (Marsupialia : Macropodidae). Wildlife Research. 1980, roč. 7, čís. 2, s. 157–166. Dostupné online [cit. 2023-03-10]. ISSN 1448-5494. DOI 10.1071/wr9800157. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Mammals of Australia. Příprava vydání Ronald Straham. Washington, D.C.: Smithsonian Institution Press, 1995. Dostupné online. ISBN 1-56098-673-5, ISBN 978-1-56098-673-7. OCLC 34510110 (anglicky)
- TURNER, James. Mammals of Australia: An Introduction to Their Classification, Biology & Distribution. Sofia-Moscow: Pensoft, 2004. Dostupné online. ISBN 954-642-198-7. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klokan pademelon na Wikimedia Commons 
Taxon Thylogale thetis ve Wikidruzích
