Klokan Doriův
 Klokan Doriův | |
|---|---|
 Klokan Doriův (Frederick William Frohawk, 1920) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 zranitelný[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Podtřída | živorodí (Theria) |
| Nadřád | vačnatci (Marsupialia) |
| Řád | dvojitozubci (Diprotodontia) |
| Čeleď | klokanovití (Macropodidae) |
| Rod | klokan (Dendrolagus) |
| Binomické jméno | |
| Dendrolagus dorianus Ramsay, 1883 | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klokan Doriův (Dendrolagus dorianus) je druh stromového klokana, který obývá montánní pralesy v jihovýchodní části Papui Nové Guinei.
Systematika[editovat | editovat zdroj]
Druh popsal australský zoolog Edward Pierson Ramsay v roce 1883. Ramsay tehdy pracoval v Australském muzeu a kůže klokana Doriova se k němu dostala společně se zásilkou kůží novoguinejských ptáků, kterou odkoupilo Australské muzeum od dealera kůží. Ramsay byl primárně ornitologem a nový druh klokana proto popsal jen velmi stručně, z čehož se vyvozuje, že o nový druh neměl velký zájem. Ramsay ostatně přiřadil nově objevenému klokanovi druhové jméno dorianus k uctění Giacoma Doria, jehož publikace o papuánských ptácích Ramsay obdivoval.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Tento statný stromový klokan dosahuje délky těla kolem 51–78 cm, ocas měří 44–66 cm a váha těla se pohybuje kolem 6,5–14,5 kg. Dlouhá hustá srst je většinou hnědá, uši jsou černé, ocas je světle hnědý až krémový. Čumák je zakulacený a osrstěný. Horní končetiny jsou takřka tak dlouhé jako ty spodní, a všechny čtyři jsou vybaveny silnými drápy, které klokanovi dobře slouží ve šplhání po stromech.[3]
Výskyt a stanoviště[editovat | editovat zdroj]
Klokan Doriův je endemický pro Novou Guineu, kde se vyskytuje na jihozápadě ostrova v horských deštných pralesích v nadmořských výškách 600–3650 m n. m.[4]
Biologie[editovat | editovat zdroj]
Jedná se o nočního živočicha a jednoho z největších stromových klokanů. Žije samotářským životem v korunách stromů, kde se umí umě pohybovat. Živí se býložravě, pojídá různé listy, pupeny, květy a ovoce. Březost trvá kolem 30 dní. Samice rodí pouze jedno mládě, které stráví ve vaku kolem 10 měsíců.[3]
Ohrožení[editovat | editovat zdroj]
Mezinárodní svaz ochrany přírody druh hodnotí jako zranitelný. Hlavní příčinou ohrožení jsou místní domorodci, kteří s pomocí psů loví klokany Doriovy pro jejich maso. Lov se rozmáhá s tím, jak se v pralesích budují nové cesty, které umožňují snazší přístup do odlehlých oblastí.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ Martin 2005, s. 7.
- ↑ a b Animal: The Definitive Visual Guide to the World's Wildlife. Příprava vydání David Burnie, Don E. Wilson. New York: Dorling Kindersley, 2017. ISBN 978-1-4654-6410-1. S. 101. (anglicky)
- ↑ a b Dendrolagus dorianus [online]. The IUCN Red List of Threatened Species, 2016 [cit. 2023-07-25]. Dostupné online. DOI https://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2016-2.RLTS.T6427A21957392.en. (anglicky)
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- MARTIN, Roger, 2005. Tree-kangaroos of Australia and New Guinea. Collingwood: CSIRO Publishing. ISBN 9780643093126, ISBN 0643093125. (anglicky)
- NOWAK, Ronald M. Walker's mammals of the world: monotremes, marsupials, afrotherians, xenarthrans, and sundatherians. Baltimore: Johns Hopkins university press, 2018. ISBN 9781421424675. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu klokan Doriův na Wikimedia Commons
