Přeskočit na obsah

Klitoris

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klitoris
1: poštěváčková kapuca, 2: corpus cavernosum, 3: crus clitoris, 4: ústí močové trubice, 5: bulbus vestibuli, 6: poševní vchod
1: poštěváčková kapuca, 2: corpus cavernosum, 3: crus clitoris, 4: ústí močové trubice, 5: bulbus vestibuli, 6: poševní vchod
1: poštěváčková kapuca, 2: corpus cavernosum, 3: crus clitoris, 4: ústí močové trubice, 5: bulbus vestibuli, 6: poševní vchod
Klitoris
Klitoris
Klitoris
Latinsky clitoris
Soustava rozmnožovací
Tepny dorzální tepna klitorisu, hluboká tepna klitorisu
Žíly povrchové dorzální žíly klitorisu, hluboká dorzální žíla klitorisu
Nervy dorzální nerv klitorisu
Prekurzor genitální val
MeSH A05.360.319.887.436
Gray 1266

Klitoris nebo také poštěváček je součást pohlavních orgánů v samičím těle savců. Viditelná část připomínající knoflík je umístěna ve vulvě blízko zevního spojení malých stydkých pysků, nad poševním vchodem. Jeho speciálním úkolem je navození pohlavního vzrušení a orgasmu.

Etymologie

[editovat | editovat zdroj]

Slovo klitoris pravděpodobně pochází ze starořeckého κλειτορίς (kleitoris, „kopeček“).[1] Podle jiných teorií je příbuzné ke slovu κλείειν (kleiein; „spojit, uzavřít“),[2] případně κλείς (kleis, „klíč“),[3] což snad značí, že staří Řekové považovali tuto část těla za „klíč“ k ženské sexualitě. Někdy je slovo kleitoris překládáno rovněž jako „ten, který střeží vchod“.[4][5]
Slovo klitoris lze užít i v ženském rodě (ta klitoris, 2. pád klitoridy); právě tak bývalo užíváno ve starších českých textech.[6]

Slovo „poštěváček“ je odvozeno od dnes již archaického slovesa „poštívat“ = dráždit, rozněcovat spor, popichovat.[7]

Vývin a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Ženský klitoris je vývojově shodný s mužským penisem, to znamená, že v embryonálním stavu pochází ze stejné tkáně, která by vytvořila penis. Spouštěč pro vytvoření penisu namísto klitorisu je hormon testosteron.

Orgán je tvořen topořivými tělísky, tkání bohatou na nervová zakončení a krevní vlásečnice, zajišťující prokrvení. Velmi dobře se proto hodí pro sexuální dráždění.

Vnější část klitorisu, takzvaná špička klitorisu, latinsky glans, je zcela nebo částečně překryta předkožkou, podobně jako penis. U lidí vede tělo klitorisu nejprve několik centimetrů vzhůru vpřed (směrem k podbřišku), potom se ohýbá v podstatě opačným směrem. Tělo je složeno ze dvou polovin nazývaných crura (čti krura), v ohybu je připevněno ke stydké sponě a odtud se obdobně jako penis rozbíhá do dvou ramen, připevněných vazy přímo ke stydkým kostem takzvaný bérec. Má tedy tvar obráceného písmene „V“ a vede kolem a uvnitř velkých stydkých pysků.

Uroložka a badatelka Helen O’Connelová z Královské nemocnice v Melbourne roku 1998 veřejně popsala klitoris jako orgán velikostí srovnatelný s mužským penisem. Klitoris popisuje jako citlivou uzlinu složenou z cca 8000 nervových buněk. To je největší koncentrace v lidském těle, dvojnásobně více než v penisu.

Většina klitorisu je zakrytá, vnější stimulace celého klitorisu může vést k hlubším sexuálním zážitkům. Jedno vysvětlení vaginálního orgasmu říká, že orgasmus pochází z vnější stimulace klitorisu během vaginálního styku.

Při pohlavním vzrušení se klitoris zvětšuje, jak se topořivá tělíska plní krví obdobně jako penis. Těsně před orgasmem se erekce ještě zvětšuje. Hned po orgasmu je klitoris velmi citlivý, za několik minut je však připraven na další stimulaci i další orgasmus.

Uznání existence

[editovat | editovat zdroj]

Evropská lékařská literatura uznala existenci klitorisu poprvé v 16. století.

Renaldo Columbus přednášel chirurgii v Padově v Itálii a v roce 1559 publikoval knihu[8] nazvanou De re anatomica, ve které popsal „místo rozkoše ženy“. Columbus napsal: „Neboť nikdo nezná tyto výběžky a jejich funkci, je přípustno pojmenovávat věci mnou objevené, měly by být nazývány láska aneb Venušino potěšení.“

Columbův nástupce v Padově, Gabriele Falloppio, který objevil vaječníky, odporoval s tím, že prvenství za objevení klitorisu náleží jemu.

Caspar Bartholin, dánský anatom 17. století, odmítl obě tvrzení s tím, že klitoris byl znám lékařské vědě již od 2. století.

Ženská obřízka

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Ženská obřízka.

Klitoris může být částečně nebo úplně odstraněn při ženské obřízce. Vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná o zmrzačení, je toto téma ožehavé a mnoho zemí a kultur tuto tradici odsuzuje. Amnesty International odhaduje, že se každoročně provádí přes 2 miliony ženských obřízek,[9] převážně ve východní a střední Africe.

  1. NOWAK, Rachel; WILLIAMSON, Susan. New study of the clitoris reveals truths missed by anatomy textbooks. New Scientist [online]. newscientist.com, 1998-08-01 [cit. 2024-09-21]. Dostupné online. 
  2. ARONSON, Jeffrey. When I use a word… Clinical. British Medical Journal [online]. blogs.bmj.com, 2019-12-04 [cit. 2024-09-21]. Dostupné online. 
  3. BEEKES, Robert. Etymological Dictionary of Greek, Vol. I.. Leiden, Boston: Brill, 2010. 2 svazky. S. 711. 
  4. LENNOX, Carol. The Little Man in a Boat Should Be the Little Woman in the Boat. Medium.com [online]. medium.com, 2022-02-22 [cit. 2022-09-21]. Dostupné online. 
  5. CASSELMAN, William. A Dictionary of Medical Derivations. www.billcasselman.com [online]. billcasselman.com, 2004-06-19 [cit. 2022-09-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-23. 
  6. KNAP, Eugen. Poznámky k Příručnímu slovníku jazyka českého. S. 17–21. Naše řeč, ročník 24 (1940), číslo 1 [online]. 2010-02-11 [cit. 2024-09-23]. S. 17–21. Dostupné online. 
  7. Etymologie slova ‘postevacek’ — PSK. www.ptejteseknihovny.cz [online]. [cit. 2021-02-16]. Dostupné online. 
  8. conjugalscience.tripod.com [online]. [cit. 11-07-2007]. Dostupné v archivu pořízeném dne 11-07-2007. 
  9. Archivovaná kopie. www.amnesty.cz [online]. [cit. 2007-06-20]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-07-29. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]