Kliželovité

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKliželovité
alternativní popis obrázku chybí
Saltera sarcocolla
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád myrtotvaré (Myrtales)
Čeleď kliželovité (Penaeaceae)
Sweet ex Guill., 1828
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kliželovité (Penaeaceae) je malá čeleď vyšších dvouděložných rostlin z řádu myrtotvaré (Myrtales). Jsou to keře a stromy s tuhými, vstřícnými, drobnými listy a pravidelnými květy. Čeleď zahrnuje 29 druhů v 9 rodech a je rozšířena v jižní a východní Africe a na ostrově Svatá Helena.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Kliželovité jsou keře a polokeře povětšině erikoidního vzhledu (připomínající vřesovcovité), řidčeji stromy (Rhynchocalyx, Olinia) Listy jsou vstřícné, kožovité, celokrajné, se zpeřenou žilnatinou, s palisty nebo bez palistů.

Květy jsou pravidelné, 4 až 6-četné, s vyvinutou češulí, jednotlivé nebo v květenstvích. Kalich je srostlý s češulí. Koruna často chybí (je vyvinuta u rodů Rhynchocalyx a Olinia) a její funkci pak přebírá barevný kalich. Tyčinky jsou 4, 6 nebo až 15 (Olinia), volné, nesrostlé s okvětím. Semeník je svrchní (pouze u rodu Olinia spodní), srostlý ze 2 až 5, nejčastěji ze 4 plodolistů, s jednou čnělkou zakončenou hlavatou nebo čtyřlaločnou bliznou. V každém plodolistu jsou 2 až 4 nebo mnoho vajíček. Plodem je tobolka, u rodu Olinia peckovice.[1][2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Čeleď kliželovité zahrnuje 29 druhů v 9 rodech. Je rozšířena v jižní a východní Africe a na ostrově Svatá Helena.[4]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Čeleď Penaeaceae byla přítomna i v tradičních taxonomických systémech (Cronquist, Dahlgren, Tachtadžjan), v systému APG do ní byly na základě molekulárních studií navíc přidány rody Rhynchocalyx a Olinia, řazené do té doby do samostatných čeledí Rhynchocalycaceae a Oliniaceae v rámci řádu myrtotvaré (Myrtales).[4] Oba rody se od zbytku čeledi dosti odlišují morfologií květních orgánů a stromovitým vzrůstem.

Zástupci[editovat | editovat zdroj]

Přehled rodů[editovat | editovat zdroj]

Brachysiphon, Endonema, Glischrocolla, Olinia, Penaea, Rhynchocalyx, Saltera, Sonderothamnus, Stylapterus

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J.. The Families of Flowering Plants: Penaeaceae [online]. . Dostupné online.  
  2. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J.. The Families of Flowering Plants: Oliniaceae [online]. . Dostupné online.  
  3. WATSON, L.; DALLWITZ, M.J.. The Families of Flowering Plants: Rhynchocalycaceae [online]. . Dostupné online.  
  4. a b STEVENS, P.F.. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: . Dostupné online.  
  5. SKALICKÁ, Anna; VĚTVIČKA, Václav; ZELENÝ, Václav. Botanický slovník rodových jmen cévnatých rostlin. Praha : Aventinum, 2012. ISBN 978-80-7442-031-3. (česky)  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]