Kleť

Kleť
Vrchol	1083,2 m n. m.
Prominence	430 m
Poznámka	rozhledna
Poloha
Světadíl	Evropa
Stát	Česko
Pohoří	Šumavské podhůří / Prachatická hornatina / Blanský les / Kleťská hornatina
Souřadnice	48°51′54″ s. š., 14°17′2″ v. d.
	Kleť
Hornina	granulit
Povodí	Vltava
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Sluneční hodiny na Kleti jsou bohužel kvůli vzrostlým stromům v okolí ve stínu

Kleť (německy Schöninger) je s nadmořskou výškou 1083 m n. m. nejvyšší hora Blanského lesa, který je součástí Šumavského podhůří. Leží 6 km severozápadně od Českého Krumlova a 18 km na jihozápad od Českých Budějovic.

Původ jména

První písemná zmínka o jménu této hory pochází z roku 1263, kdy je uváděna jako mons Nakletti, další záznam z roku 1318 ji zmiňuje jako mons Naclati. Z těchto dokladů se usuzuje na původ jména ze staročeského slova klětЬ ve významu bouda, komůrka, sklep zřejmě podle nějaké skalní skrýše a nebo ze staročeského slova klatЬ ve významu hrot, špice. Německý název Schöninger vznikl překladem z pojmenování Krasletínská hora (po blízké vsi Krasetín - dříve Krasletín), neboť verschönen znamená krášlit (krasliti)^[1].

Vegetace

Přírodní rezervace

Na severozápadním úbočí hory se nachází přírodní rezervace Kleť, kde jsou chráněny přirozené bučiny s jedlí bělokorou a suťové lesy vyšších poloh. Tato rezervace si zachovala původní bukový les-prales, takový jaký se v podhorských polohách vyskytoval na mnoha místech střední Evropy, ale na většině míst byl nahrazen např. smrkovými porosty. Některé rostliny a mravenci jsou glaciálním reliktem a jinde než v Blanském lese se u nás nevyskytuji. V rezervaci se nacházejí i geologické zajímavosti.

Stavby na vrcholu

Rozhledna

Na vrcholu se nachází Josefova věž, dříve nazývaná císaře Františka Josefa, nejstarší kamenná rozhledna v Čechách, dostavěna byla v roce 1825, za příznivého počasí nabízí rozhled až k Alpám, na Lipno, či elektrárnu Temelín. Je vysoká 20 metrů, nahoru vede 110 schodů.^[2].

U rozhledny stojí Tereziina chata s restaurací a poblíž ní se nacházejí nejvýše položené sluneční hodiny v Čechách. Nelze přehlédnout na vrcholu televizní vysílač pro jižní Čechy vysoký 175 metrů, který byl postaven roku 1978.^[3].

Hvězdárna

Kousek pod vrcholem stojí hvězdárna, která náleží ke světové špičce v oblasti zkoumání planetek. Na její počest je nazvána planetka (2199) Kleť. Byla postavena v letech 1957-1958.

Cesty na vrchol

Na vrchol Kleti lze vystoupat pěšky, vyjet na kole či se nechat vyvézt lanovkou.

Pěší výstupy

Turistické stezky vedou na Kleť ze všech světových stran:

od jihu vede modře značená stezka z Českého Krumlova,
od západu červeně značená stezka z Chvalšin a modře značená stezka z Rohů,
od severu žlutě značená stezka z Křemže a zeleně značená stezka z Holubova,
od východu žlutě značená stezka z Plešovic a červeně značená stezka ze Zlaté Koruny.

Na kole

Pro cyklisty vede na Kleť odbočka z cyklotrasy č. 1166^[4]. Tato odbočka je jedinou asfaltovou přístupovou trasou na vrchol. Od jihu z Českého Krumlova lze vyjet na vrchol zhruba po následující v tabulce uvedené trase s téměř 5% průměrným stoupáním. Závěrečný úsek výše uvedená odbočka z cyklotrasy 1166: Plánský - Kleť je nejnáročnější partií cyklovýstupu s nejvyšším stoupáním okolo 6%.

Bod trasy	Kilometr	Nadm. výška (m)	Průměrný sklon
Č. Krumlov (zámek)	0.00	490	x %
Třída Míru	0.50	530	8.51 %
Nový Dvůr	2.70	650	5.38 %
U Granátníku	4.60	710	3.16%
U Modrého obrazu	6.20	800	5.63%
Plánský	9.00	900	3.57%
U Vodárny	10.50	1015	7.67%
Kleť	12.00	1084	4.60%

Lanovka

Na svahu hory se nachází sjezdovka a lyžařský vlek. Z Krasetína na severovýchodním úbočí vede na vrchol sedačková lanová dráha, dlouhá 1 792 m a překonávající během 15 minut převýšení 383 m.

Vedlejší vrchol

Asi 500 m jihovýchodně od hlavního vrcholu se nachází vedlejší vrchol Malá Kleť (1042 m, souřadnice Šablona:Coor dms). Jde o zalesněnou vyvýšeninu s balvany a vrcholovou skalkou, nedaleko rozcestí Pod Kletí, kde se spojují červená a žlutá značka.

Odkazy

Reference

↑ LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Kleť, s. 127.
↑ POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis a.s., 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Rozhledna na Kleti, s. 49.
↑ Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Kleť, s. 217.
↑ http://www.cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=138512

Související články

Externí odkazy

Šablona:Geo dms Obrázky, zvuky či videa k tématu Kleť na Wikimedia Commons

Fotogalerie

Nejsnáze se lze na Kleť dostat lanovkou
Josefova věž na vrcholku Kleti
Pohled z rozhledny na Kleti
Pohled z rozhledny na Kleti, v dáli je vidět pára z chladicích věží JE Temelín

[1] LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Kleť, s. 127.

[Tipy_na_výlet-2] POHORECKÝ, Vladimír. Tipy na výlet po rozhlednách a starých hradech. Praha: Radioservis a.s., 2000. ISBN 80-86212-10-6. Kapitola Rozhledna na Kleti, s. 49.

[Music-3] Česká republika – Stručný turistický průvodce. Cheb: Music, 2002. ISBN 80-85925-12-5. Kapitola Kleť, s. 217.

[4] ttp://www.cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=138512

[1]

[2]

[3]

[4]

Tisícovky Šumavského podhůří

Hlavní vrcholy (7)	Libín (1094 m) • Kleť (1087 m) • Plešný (1066 m) • Žebříkový kámen (1066 m) • Na skalce (1032 m) • Rohanovský vrch (1017 m) • Plešný J (1001 m)

Vedlejší vrcholy (4)	Malá Kleť (1043 m) • Malá Kleť JV (1028 m) • Na skalce SZ (1003 m) • Rohanovský vrch V (1001 m)