Klaus Fuchs

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Klaus Fuchs
Klaus Fuchs - police photograph.jpg
Narození 29. prosince 1911
Rüsselsheim
Úmrtí 28. ledna 1988 (ve věku 76 let)
Drážďany
Místo odpočinku Památník socialistů
Bydliště Velká Británie (od Desetiletí od 1930)
Paříž (od 1933)
Německá demokratická republika (od 1959)
Alma mater Lipská univerzita (1930–1931)
Universita v Kielu (od 1931)
Univerzita Friedricha Wilhelmse (Berlín) (březen 1933 – srpen 1933)
Bristolská universita
Univerzita v Edinburghu
Zaměstnavatelé Národní laboratoř Los Alamos (od 1944)
Atomic Energy Research Establishment (od 1946)
Helmholtz-Zentrum Dresden-Rossendorf (do 1979)
Technická univerzita Drážďany
Ocenění Vlastenecký záslužný řád (1971)
Národní cena Německé demokratické republiky (1975)
Hervorragender Wissenschaftler des Volkes (1986)
Řád Karla Marxe
Politické strany Sociálnědemokratická strana Německa (do 1932)
Komunistická strana Německa (od 1933)
Sjednocená socialistická strana Německa
Manžel(ka) Grete Keilson (od 1959)
Rodiče Emil Fuchs
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emil Julius Klaus Fuchs (29. prosinec 1911, Rüsselsheim28. leden 1988, Berlín) byl německý teoretický fyzik. Byl součástí amerického projektu Manhattan a podílel se na vývoji první atomové bombyFat Man“, zároveň byl ale sovětským špiónem a detaily o bombě předal Sovětům, kteří tak vlastní atomovou bombu brzy získali také.

Život[editovat | editovat zdroj]

Fyziku vystudoval na univerzitě v Lipsku. Ve 20. letech byl v Německu členem sociální demokracie, ale roku 1932 byl vyloučen a vstoupil do Komunistické strany Německa. V roce 1933, po uchopení moci nacisty, emigroval do Velké Británie. Zde získal titul PhD na univerzitě v Bristolu a titul doktora věd na univerzitě v Edinburghu. Po vypuknutí války mezi Británií a Německem byl načas internován na ostrově Man a v Kanadě, ovšem nakonec byl shledán jako důvěryhodný, roku 1941 se vrátil do Británie a podílel se na projektu Tube Alloys, britském projektu vývoje atomové bomby. Již tehdy informace předával Sovětům. Roku 1943 byl pozván na Kolumbijskou univerzitu v New Yorku a k projektu Manhattan. Od roku 1944 pracoval přímo v Los Alamos, kde se bomba vyvíjela. Podílel se zde především na vyřešení problému imploze. V té době předal nejcennější údaje do Sovětského svazu, přes kurýra NKVD Harry Golda. V roce 1945 se vrátil do Británie a pracoval v ústavu Atomic Energy Research Establishment v Harvellu. Roku 1950 byl zatčen a přiznal se ke špionáži pro SSSR. Byl odsouzen na 14 let do vězení a ke ztrátě britského občanství. Propuštěn byl po devíti letech, roku 1959. Odcestoval do východního Německa (Německé demokratické republiky). Zde se stal členem akademie věd i členem ústřední výboru vládnoucí Sjednocené dělnické strany (SED). Později byl jmenován ředitelem ústavu atomového výzkumu v Rossendorfu. Zde působil až do odchodu do důchodu v roce 1979.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klaus Fuchs na anglické Wikipedii.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]