Klaudius Pauli

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Klaudius Pauli OFM
kněz
Zasvěcený život
Institut františkáni
Francescocoa.png
Svěcení
Služby novicmistr, exercitátor
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady
Osobní údaje
Datum úmrtí 8. květen 1763
Místo úmrtí Opava
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klaudius Pauli, latinsky Claudius, nesprávně též Paulus byl františkán německého jazyka[1] žijící a působící v české řádové provincii a českých zemích. První známé stopy jeho aktivit směřují do konventu františkánů v Moravské Třebové, kde působil v letech 1743 až 1745 jako duchovní asistent (exhortator) Třetího františkánského řádu a ředitel křížových cest.[2] V následujících letech byl snad dle františkánských zvyklostí přeložen do jiného konventu, nicméně v roce 1751 bychom jej potkali opět v Moravské Třebové. Spolubratři mu zde svěřili funkci novicmistra připravujícího budoucí řeholníky v noviciátu na řádové sliby. Tehdy (v roce 1751) si zde zaznamenal osmidenní duchovní cvičení (exercicie) pro řeholníky, zřejmě současně realizovaná v místním konventu.[3] Claudius Pauli však nebyl jen vychovatelem řádového dorostu, ale také hudebníkem. Obě činnosti se mu navíc vzájemně prolínaly, když vzdělávání ve zpěvu patřilo k jedné z náplní františkánského noviciátu. Na svém dalším působišti v Kadani, rovněž jako novicmistr, byl totiž roku 1753 písařem a částečně snad i autorem zpěvníku pro liturgii v místním kostele Čtrnácti svatých Pomocníků.[4] V roce 1755 byl v plzeňském klášteře ustanoven kazatelem a klášterním vikářem.[5] Po třech letech se vrací do Moravské Třebové, kde byl na období let 1757 až 1759 jmenován kvardiánem.[6]

Své zmíněné osmidenní exercicie praktikoval Pauli v podobné nebo pozměněné podobě opakovaně v různých klášterech a byly zřejmě oblíbené. Sám si je opakovaně do rukopisu pod titulem Disciplina monastica zaznamenal, snad při jejich provádění v klášteře v Hájku.[7] Další opis Pauliho duchovních cvičení si patrně v roce 1754 zapsal v Kadani tehdejší novic Pavel Fanta († 1796).[8] Později (někdy po roce 1745) byl františkán Klaudius Pauli kvardiánem o pár desítek let později zrušeného kláštera u Sv. Barbory v Opavě.[9] V Opavě rovněž zemřel 8. května 1763[10], pohřben však byl údajně v Gliwicích.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Kromě toho, že pobýval zejména v německojazyčných konventech, jej uvádí plzeňská pamětní kniha jako „kazatele“ (viz níže), což místních podmínkách znamenalo německého. Čeští kazatelé byli popisováni jako „bohemicus“.
  2. HLAWATSCH, Albin OFM [et alii]. Chronik des Klosters zum hl. Joseph in Mährisch Trübau Ab anno 1678. 1910[-1940], část: Series Capitulorum Provincialium ... et Officialium huius Conventus. Elektronický přepis textu v Muzeu Moravská Třebová.
  3. Moravská zemská knihovna Brno, deponát františkánů Moravská Třebová (rukopisy), signatura MT 30. DOKOUPIL, Vladislav. Soupis rukopisů z knihovny Minoritů v Brně, Františkánů v Moravské Třebové a Premonstrátů v Nové Říši. Praha: SPN, 1959. . Srov. BAJGER, Matyáš Franciszek. Interiérová knihovna františkánů v Moravské Třebové. Moravskotřebovské vlastivědné listy. 2014, čís. 23 (zvláštní číslo), s. 20-28. ISSN 1211-1317. ISBN 978-80-904432-6-6. 
  4. Liber continens Cantus et Preces pro usu Chori Cadanensis ad Sanctos XIV Auxiliatores quae propria sua penna expressit Pater Claudius Pauli Novitiatus Magister Anno quo Maius Altare adiuvantibus Benefactoribus e novo nostra erexit Religio, 1753. Dříve se rukopis nacházel ve františkánské knihovně v Kadani, na počátku 21. století v knihovně františkánů u P. Marie Sněžné v Praze.
  5. Liber Memorabilium conventus Plsnensis, s. 564 - strojopisný přepis - Jihočeská vědecká knihovna, Zlatá Koruna, signatura 1 JH 54.
  6. MÜLLER, Karl. Zur Geschichte des Franziskanerkonvents in Mähr.=Trübau : nach Aufzeichnungen der Klosterchronik. Mitteilungen zur Volkskunde des Schönhengstrer Landes. 1923, roč. 19, s. 70-83, zde s. 82. . HLAWATSCH et al., Chronik des Klosters zum hl. Joseph in Mährisch Trübau ... (cit.), část Series Capitulorum Provincialium ... et Officialium huius Conventus. Kronika ba dalších místech zaznmenává několik události, které Claudiho v Třebové potkaly.
  7. Disciplina monastica seu Locutio Dei ad correligiosi In sacra octidiana exectitiorum spiritualium solitudine commorantis. Pro usu Patris Claudii Pauli propria manu conscripta Anno 1774 [?, srov. datum úmrtí]. Dříve se rukopis nacházel v knihovně hájeckého kláštera (signatura Oa XLIV), posléze v knihovně u P. Marie Sněžné v Praze.
  8. Knihovna františkánů u P. Marie Sněžné v Praze. Prozatímní soupis rukopisů vrácených františkánům uvádí rok 1744 nebo 1754. Druhé vročení je však pravděpodobnější neboť Pauli v té době (1753) v Kadani působil – srov. jeho výše popsaný zpěvník.
  9. Srov. MORR, Josef. Zur Geschichte des Klosters und der Kirche der Troppauer Franziskaner in der Sperrgasse. Zeitschrift für Geschichte und Kulturgeschichte Schlesiens, 1930-1933, 20. Jhrg., s. 48-57.. 1930-1933, roč. 20, s. 48-57. 
  10. Nekrologium české františkánské provincie.