Klára Brůhová
| Ing. arch. Mgr. Klára Brůhová, Ph.D. | |
|---|---|
| Narození | 13. září 1985 (38 let) |
| Povolání | historička architektury, architektka a urbanistka |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Klára Brůhová (* 13. září 1985[1]) je historička architektury a architektka. Věnuje se pedagogické a vědecko-výzkumné činnosti na Ústavu dějin a teorie architektury FA ČVUT v Praze, její specializací jsou dějiny architektury a urbanismu 20. století. Klára Brůhová spolupracuje s Národní galerií v Praze, s Výzkumným centrem průmyslového dědictví v Praze a podílí se na vzdělávání veřejnosti v rámci každoročního festivalu Den architektury.[2]
Své poznatky, získané studiem archivních zdrojů, vložila do dizertační práce, za kterou v roce 2016 obdržela Cenu rektora ČVUT a Cenu Josefa Hlávky.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Klára Brůhová je absolventkou Fakulty architektury ČVUT, Filosofické fakulty Univerzity Karlovy a Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze.
Monografie[editovat | editovat zdroj]
- Praha nepostavená[3] – o vzniku stovek architektonických a urbanistických projektů na konci 19. století a pak v 20. století do roku 1938, které měly za cíl proměnit Prahu v moderní velkoměsto. Autorka publikuje nerealizované projekty a nové urbanistické vize, které mohly radikálně změnit podobu historické Prahy.
- Pražské vize : Fantastické stavby, které nikdy nevznikly[4] je populárnější verzí textu předešlé knihy, autorka porovnává návrhy v kontextu jednotlivých lokalit. Na základě dlouhých diskusí odborníků a veřejnosti se postupně utvářela současná podoba hlavního města.
Spoluautorství[editovat | editovat zdroj]
- Slavné vily Praha 6 - Bubeneč[5]
- Jasan Burin architekt: Jistoty a pochyby[6]
- Sbory Církve československé husitské - architektonické dědictví našich regionů[7]
- Mají si kde hrát ...? Dětské prolézačky v socialistickém Československu (dětská hřiště jako možnost pro svobodnou tvorbu v nesvobodném socialistickém zřízení) .
- Automobilismus a plánování velké Prahy
- 100 let republiky. Veřejná prostranství v urbanizmu Prahy jako hlavního města samostatného státu[2]
Výběr z článků[editovat | editovat zdroj]
Články o tvorbě jednotlivých architektů, např. Bohumila Hübschmanna, Adolfa Loose, Josefa Hoffmanna, Josipa Plečnika, Vojtěcha Lahody, Věry Machoninové aj.
Články o stavbách, např. Dvojdom bratří Čapků, Palác Alfa / U Stýblů, Vila Věry Chytilové, Vila Lídy Baarové, Palác Lucerna, Divadlo Vlasty Buriana, Hlavní nádraží v Praze, Hotel a televizní vysílač na Ještědu, Hotel Thermal Karlovy Vary aj.
Článek s názvem Recenze knihy: Meziválečné garáže v Čechách od Petra Vorlíka.
Článek o první studentce Fakulty architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze (v roce 1918 ČVUT poprvé umožnilo studium i ženám) První posluchačka - arch. Milada Petříková - Pavlíková.
Článek s názvem Wendersův cit pro architekturu komentuje použitou architekturu v dokumentárním filmu o tanečnici Pině Bauschové od režiséra Ernsta Wenderse.[2]
Výstava "Poválečná 45 - 89"[editovat | editovat zdroj]
Klára Brůhová je autorkou koncepce výstavy , která je o pozoruhodné pražské poválečné architektuře.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Klára Brůhová v databázi AUT. aleph.nkp.cz [online]. [cit. 2019-04-10]. Dostupné online.
- ↑ a b c d Ing. arch. Mgr. Klára Brůhová, Ph.D. - FA ČVUT. www.fa.cvut.cz [online]. [cit. 2019-04-09]. Dostupné online.
- ↑ BRŮHOVÁ, Klára. Praha nepostavená : vltavské břehy jako urbanistické téma moderní metropole. Praha: Česká technika - nakladatelství ČVUT, 2017. 348 s. ISBN 9788001061558.
- ↑ BRŮHOVÁ, Klára. Pražské vize : Fantastické stavby, které nikdy nevznikly. Praha: Paseka, 2018. 232 s. ISBN 978-80-7432-897-8.
- ↑ Slavné vily Prahy 6 – Bubeneč Bohumil Beránek, Nikolay Brankov, Klára Brůhová, Kryštof Havlice, Alena Křížková, Milan Podobský, Lenka Popelová, Radomíra Sedláková, Pavel Škranc, Petr Ulrich Nakladatel: Foibos 2017
- ↑ Klára Brůhová, Marco Maio, Petr Vorlík . Jasan Burin architekt: Jistoty a pochyby: Nakladatel: Zlatý řez 2014
- ↑ Sbory Církve československé husitské – architektonické dědictví našich regionů Popelová, L. - Butta, T. - Hulec, M. - Kučera, Z. - Marek, P. - Kaňák, B. - Wenzlová, M. - Brankov, N. - Lukeš, Z. - Jindra, M. - Sladkowski, M. - Kolář, P. - Strakoš, M. - Obrtlík, J. - Větrovská, B. - Güllendi-Cimprichová, Z. - Moos, J. - Šternová, P. - Brůhová, K. - Čivrná, T. - et al. Rok 2018
