Klášter minoritů (Mladá Boleslav)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Klášter minoritů v Mladé Boleslavi
Klášter na Karmeli (2012)
Klášter na Karmeli (2012)
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
MístoMladá Boleslav
UliceNa Karmeli
Souřadnice
Map
Základní informace
ŘádMinorité
Založení/1293/1345
Zrušení1784
Odkazy
Kód památky35018/2-1651 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter minoritů v Mladé Boleslavi existoval v letech /1293/1345-1784. Je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1]

Založení a první etapa života kláštera[editovat | editovat zdroj]

O počátcích minoritského kláštera v Mladé Boleslavi se zprávy rozcházejí. Antonín Ludvík Frind tvrdí, že byl založen již roku 1293 a osazen 15 mnichy a 5 laickými bratry. Kostel s klášterem prý dal vystavět Jan z Michalovic, který podnikl v této době kajícnickou cestu do Francie. Klášter stál na hoře zvané Karmel (lokalita v Mladé Boleslavi). Páni z Michalovic zůstali trvale příznivci kláštera a roku 1345 nebo 1354 byl klášter rozšířen a přestavěn péčí Beneše z Michalovic. Někteří badatelé pokládali právě teprve tento letopočet za datum vzniku kláštera. Beneš z Michalovic se přičinil, aby přišlo roku 1345 celkem deset nových konventuálů a opat Oldřich, který byl z benediktinského řádu, klášter vysvětil. Klášter obdržel četné odkazy a dobře prosperoval. Již roku 1421 byl klášter husity poničen a mniši byli vyhnáni. Budovy však zůstaly stát a kolem roku 1500 byly dány k dispozici Českým bratřím, kteří na místě bývalého kláštera postavili bratrskou modlitebnu a nazvali ji horou Karmel.

Období protireformace[editovat | editovat zdroj]

Na počátku protireformace byla roku 1625 předána hora Karmel řádu bosých karmelitánů, kteří se domnívali, že to je jejich bývalý konvent. Proti tomu vystoupili minorité a dokázali, že objekt patřil původně jim a roku 1630 se opět do něj vrátili. V krátkém pětiletém období během třicetileté války nemohli bosí karmelitáni vyvinout v Mladé Boleslavi ani žádnou větší činnost.

Obnova po třicetileté válce[editovat | editovat zdroj]

V letech 16751711 minorité celý komplex opět opravili a zřídili i nový kostel sv. Bonaventury. Byly to jen nejnutnější a nuzné budovy, a proto se pokračovalo ve výstavbě dál. Teprve v letech 17271728 byl vybudován nový trakt, v němž byl umístěn refektář, kuchyně, spižírna a několik světnic. Pokračovala i stavba nové konventní budovy, zatímco starý konvent byl stále v troskách. Pro nedostatek prostředků však konvent byl ještě roku 1752 v takovém stavu, že hrozilo jeho spadnutí. Teprve od roku 1754 do roku 1767 byla konečně stavba ukončena, zřízena i nová oratoř a kostel byl upraven. To však se již přiblížila doba zániku minoritů v Mladé Boleslavi. Roku 1784 byl minoritský klášter zrušen a budovy byly předány piaristům, kteří přenesli své gymnázium z nedalekých Kosmonos do Mladé Boleslavi.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-07-06]. Identifikátor záznamu 146765 : Klášter piaristický. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]