Klášter bosých karmelitek (Hradčany)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Klášter bosých karmelitek (Malá Strana) při kostele svatého Josefa.
Klášter bosých karmelitánek na Hradčanech
Klášter Řádu bosých karmelitek s kostelem sv. Benedikta, Hradčanské náměstí
Klášter Řádu bosých karmelitek s kostelem sv. Benedikta, Hradčanské náměstí
Lokalita
StátČeskoČesko Česko
MístoPraha
Hradčany
UliceHradčanské náměstí
Souřadnice
Základní informace
Řádbarnabité, bosé karmelitánky
ZakladatelProvinční delegatura Řádu bosých karmelitánů v České republice
Založení1655
Obnovení90. léta 20. století
ZnakEscocd.gif
Odkazy
Kód památky39594/1-906 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter bosých karmelitek (nebo také karmelitánek) je barokní klášterní stavba nacházející se v jihozápadní části Hradčanského náměstí v městské části Praha 1. Jeho součástí je i kostel svatého Benedikta, původně farní kostel města Hradčany, který byl po bitvě na Bílé hoře věnován řádu barnabitů. Ti zde postavili klášter, kde sídlili až do konce 18. století, kdy je (po čase) vystřídaly karmelitánky (Karmel sv. Josefa), které od roku 2018 místo opouštějí.[1] Od roku 2020 na místo nově přišedší bosí karmelitáni klášter mění v duchovní centrum Fortna otevřené lidem.[2]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Kostel sv. Benedikta, Praha 1-Hradčany
Kostel svatého Benedikta, součást kláštera

Klášter se nalézá v místech, kde kdysi stál dům básníka Bohuslava Hasištejnského z Lobkovic. Dům byl v roce 1626 věnován barnabitům, kteří si zde 1655 postavili klášter.

Císař Josef II. v rámci svých reforem klášter 1786 i s kostelem zrušil, nicméně jeho nástupce císař Leopold II. roce 1792 klášter věnoval ženskému řádu bosých karmelitánek. Karmelitánky sem přesídlily z Pohledu, kde byly usazeny po svém vypuzení od kostela sv. Josefa, kde sídlily v letech 1655–1782.

V roce 1950 v rámci komunistických represálií vůči katolickým církevním řádům byl objekt kláštera násilně vyklizen a následně byl celý areál nákladně přebudován na luxusní hotel pro komunistické prominenty. V roce 1963 v bývalém klášteře zasedala komunistická tzv. Barnabitská komise. V letech 19851991 prodělal velkou rekonstrukci.

Současnost[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 byly budovy kláštera opět navráceny svému původnímu církevnímu účelu. Dochovaný hotelový inventář byl rozprodán v dražbě a interiér objektu byl zpětně upraven podle příslušných řádových předpisů a zvyklostí. Dále byla při klášteře vybudována keramická dílna s hrnčířskou pecí, v níž sestry zhotovovaly suvenýry. V roce 2005 se sestry rozhodly kvůli nedostatečné zahradě a hluku na Hradčanech najít nové sídlo, od roku 2018 se stěhují na statek ve vesnici Drasty u Vodochod severně od Prahy.[3][4]

Kostel svatého Benedikta[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku kostel svatého Benedikta (Praha).

Součástí areálu kláštera je i kostel svatého Benedikta, kde se dodnes slouží pravidelné bohoslužby, které jsou přístupné veřejnosti. Kostel během své historie prodělal řadu přestaveb, první zmínky o něm pocházejí z roku 1353, v roce 1626 byl němu přistavěn dnešní klášterní areál. Jeho dnešní podoba pochází z poloviny 18. století, kdy patřil řádu barnabitů.

V kostele je uchováváno mumifikované tělo ctihodné převorky Marie Elekty (1605–1663). Ostatky byly několikrát vědecky zkoumány. Publikaci Marie Elekta od Ježíše napsal český antropolog a lékař prof. Emanuel Vlček (1925–2006). Průzkum mumifikovaného těla se zabývá srovnáním výsledků, k nimž došla odborná komise Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v roce 1677 a pražskou lékařskou fakultou v roce 2003. Závěr: neporušenost těla trvá. Kniha je doplněna obsáhlou obrazovou dokumentací.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. bosekarmelitky.cz [online]. [cit. 2019-10-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-05-06. 
  2. https://www.fortna.eu/klaster, 19. července 2020
  3. [1]
  4. https://bosekarmelitky.cz/stehovani/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SINGER, Haštal Al. Dějiny a památky chrámu sv. Benedikta na Hradčanech, jakož i stručný životopis ctihodné Marie Elekty od Ježíše, první převorky bosých Karmelitek v Praze. Praha: vl.n., 1902. Dostupné online. 
  • Antonín Novotný, Pražské karmelitky. Praha 1941.
  • Zdeněk Kalista, Ctihodná matka Marie Elekta Ježíšova. Řím 1975, Praha 1992
  • VLČEK, Emanuel. Marie Elekta od Ježíše (1605–1663). 1. vyd. [s.l.]: Galén, 2013. 144 s. ISBN 9788072627011. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]