Klášter a nemocnice svaté Alžběty (Praha)

Klášter svaté Alžběty; Na Slupi
	Klášter svaté Alžběty na Novém Městě pražském
Lokalita
Stát	Česko
Místo	Praha; Nové Město
Ulice	Na slupi
Základní informace
Řád	sv. Alžběty
Založení	1719
Zrušení	3. září 1957
Odkazy
Kód památky	40108/1-1226 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi s.r.o.
	Veduta kláštera alžbětinek, 2. polovina 18. století
Vznik	1719
Typ	zdravotnické zařízení
Právní forma	společnost s ručením omezeným
Účel	všeobecná nemocnice
Sídlo	Na Slupi čp. 448/II, č.o 6; Apolinářská 2, Albertov 1; Praha 2-Nové Město, 128 00
Souřadnice	50°4′9,28″ s. š., 14°25′13,36″ v. d.
Působnost	Praha
Ředitel	RNDr. Karel Matyska, CSc.
Garant lékařské péče	MUDr. Ivana Doleželová, MBA
Oficiální web	alzbeta.cz
Dřívější název	Špitál u svaté Alžběty
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Klášter svaté Alžběty Na Slupi s přilehlým kostelem Panny Marie Sedmibolestné a nemocnicí svaté Alžběty je rozlehlý objekt, mezi ulicemi Na Slupi čp.448/II (6), Apolinářská 2 a Albertov 1 na Novém Městě v Praze 2. Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi s.r.o. je církevní zdravotnické zařízení, které se nachází v části budovy kláštera alžbětinek v Praze 2. Provoz nemocnice navazuje na činnost kláštera alžbětinek Na Slupi založeného v 18. století.

Dějiny kláštera a nemocnice

Počátkem 70. let 17. století světící biskup pražský Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi získal pozemek s původem středověkým domem a vinicí a roku 1679 na něm dal vystavět dům pro emeritní kněze s kaplí Panny Marie Bolestné, které vysvětil 22. června roku 1681, a se soukromou kaplí sv. Jana Křtitele. Dům brzy kapacitovou nedostačoval, a proto byl roku 1705 přemístěn do novostavby čp. 309/II k Dobytčímu trhu (do nynější Resslovy ulice). Uvolněný objekt poskytl roku 1709 pražský arcibiskup Breuner jako první pražské působiště klášteru trinitářů, kteří se odtud roku 1722 odstěhovali do Spálené ulice a prodali dům a městištěm tehdy sousedním servitům. Vznik pražského alžbětinského kláštera se špitálem pro ženy již roku 1719 iniciovala hraběnka Leopolda Schönkirchová, k níž se připojilo několik dam z českých šlechtických rodinː Františka Pöttingová, Marie Thunová, Antonie Černínová, Markéta a a Eleonora Valdštejnovy.

Klášter byl založen roku 1719 jako filiace vídeňského kláštera svaté Alžběty, ze kterého byly do Prahy vyslány dvě řeholnice, Angelika a Johanna. Řeholní sestry se staraly o nemocné, ale protože řádové regule sestrám zakazovaly léčit za úplatu, brzy se instituce dostala do finančních potíží.

Nemocnice byla založena 26. ledna 1722 zakládací listinou císaře Karla VI., v níž řádu alžbětinek povolil zakoupení novoměstského pozemku v místě zvaném Na Slupi pro výstavbu nového kláštera. Řeholní dům sester alžbětinek vysvětil dne 17. května 1722 pražský arcibiskup Khünburg. První představenou komunity byla zvolena Maria Angelina Nehrová. ^[1]Součástí kláštera měla být nemocnice, která by nabízela bezplatnou péči o nemocné ženy. Důvodem pro založení nové nemocnice byl nedostatek zařízení pro ošetřování nemocných po poslední morové epidemii. Zpočátku měl špitál jen 6 a později 12 lůžek.

Autorem stavebního projektu kláštera s nemocnicí a jeho realizací byl pověřen architekt a stavitel Kilián Ignác Dientzenhofer. V letech 1726–1732 byla s finanční podporou několika výše jmenovaných dam postavena budova kláštera a souběžně s ní probíhala výstavba nemocnice, zahájená 8. dubna 1728. Významná pomoc přišla zejména od zámožné hraběnky Marie Markéty z Valdštejna (rozené Černínové z Chudenic), která se tak stala fundátorkou rozsáhlých budov kláštera, špitálu i kostela Panny Marie. ^[2] Slavnostní položení základního kamene se konalo 8. srpna 1724 a zúčastnil se ho Kilián Ignác Dientzenhofer. Kostel vysvětil již 25. listopdu roku 1725 světící biskup Daniel Mayer, obraz sv. Alžběty na hlavní oltář dodal Siard Nosecký. V roce 1742 při obléhání Prahy pruským vojskem vpadli Prusové i do nemocnice a sloužila jim jako vojenský lazaret. Po ukončení prusko-rakouských válek a vítězné bitvě u Kolína roku 1758 daly sestry v nároží klášterních budov zbudovat kapli sv. Tekly. Nemocnice byla ve své době významná zejména tím, že zde, na rozdíl od ostatních tehdejších špitálů, poskytovali lékařskou péči vystudovaní lékaři.

Podle duchovního hesla sester alžbětinek „Cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nepatrných bratří, mně jste učinili“ z Matoušova evangelia, dostávalo se nemocným jak tělesného ošetření také duchovního povzbuzení od řádových sester, lékaře a ranhojiče. Mezi sestrami alžbětinkami v první třetině 19. století působila básnířka Josefa Pedálová (1780–1831).

Nemocnice měla svého času prostorově největší nemocniční sál v Praze, přesahující dvě patra. Lékař nemocnice J. Lenz jej popsal takto: „Vzhled sálu činí spíše dojem mohutné lodi chrámové, neb umělecké obrazárny než síně utrpení a bolesti.“ V první polovině 19. století se o pacienty staralo 44 řeholních sester.

Svého největšího rozkvětu nemocnice dosáhla ve 30. letech 20. století, kdy byla zmodernizována a stala se významným vědeckým a fakultním pracovištěm.

Po nástupu komunistů k moci v roce 1948 byla nemocnice znárodněna. Ještě nějakou dobu po komunistickém převratu v Československu směly řádové sestry a alžbětinky vykonávat pečovatelskou službu, poté musely, 3. září 1957, definitivně odejít^[3] a byly internovány v Broumově. V roce 1957 byl také zlikvidován velký sál a stavebně rozdělen na jednotlivé místnosti.

Současnost

Nemocnice je dnes opět spojena s klášterem řádu alžbětinek, kterým byl objekt na základě restitučního nároku po roce 1989 po více než čtyřiceti letech navrácen. V roce 1993 vznikl nový subjekt s názvem Nemocnice sv. Alžběty Na Slupi s.r.o., za účelem poskytování zdravotnických služeb, a zejména s důrazem na oblast tzv. následné péče. Ošetřovatelskou činnost však již poskytují většinou civilní sestry.^[4]

Nemocnice poskytuje jak ambulantní, tak dlouhodobou zdravotnickou péči a poskytuje následnou lůžkovou péči pacientům z Prahy a okolí, přicházejícím k doléčení po akutních hospitalizacích, operacích či při zhoršení zdravotního stavu v domácím prostředí.

Nemocnice poskytuje také ambulantní péči celé řady odborných lékařů. Moderní plicní ambulance nabízí komplexní vyšetření plic včetně postcovidového screeningu. Na následky prodělání onemocnění covid-19 se zaměřují i ambulance neurologie a rehabilitační lékařství. Na podzim roku 2023 otevřela nemocnice moderní ambulanci chronických ran.

Ambulantní péče navazuje a doplňuje svými obory potřeby pacientů následné lůžkové péče. V současnosti jsou pro pacienty v rámci polikliniky k dispozici tyto ambulance:

Praktické lékařství
Ambulance chronických ran
Vnitřní lékařství – interna
Fyzioterapie a rehabilitace
Kardiologie, vč. echokardiografie
Pneumologie
Neurologie
Gastroenterologie, vč. endoskopie
Geriatrie
Rehabilitační a fyzikální medicína
Alergologie a klinická imunologie
Respirační fyzioterapie

V roce 2023 získala nemocnice ocenění Podnik podporující zdraví jako první nemocnice následné péče v České republice a v roce 2024 získala nemocnice Akreditaci Bezpečí a kvality od České společnosti pro akreditaci ve zdravotnictví.

Zahrada

Kláštery servitů i alžbětinek byly založeny na pozemcích bývalé zahrady apatykáře Augustina, který ji kolem roku 1382 převzal od lékárníka Onofuruse (Onofria, Onufria). Pěstoval v ní rostliny pro přípravu léků, které pak prodával ve své staroměstské lékárně na Malém náměstí v domě zvaném „U Mouřenínů“. Po Augustinovi měl zahradu Mikuláš Ortlín a od roku 1418 kožešník Erhard Reich. Část této zahrady spravované klášterem servitů po jejich odchodu převzal ústav choromyslných, alžbětinky si svou ponechaly.^[5] Alžbětinky v zahradě roku 1768 daly zbudovat kapli sv. Tekly, kterou freskami vymaloval Jan Lukáš Krackerl. Pískovcovou sochu sv. Václava v zahradě osadila rodina sochařů Brokofů již roku 1714. ^[6]

V říjnu 2024 otevřela Nemocnice sv. Alžběty nově zkrevitalizovanou klášterní Rajskou zahradu, která slouží především pacientům pro jejich úspěšnou léčbu a rehabilitaci.

Odkazy

Reference

↑ EKERT, Františekː Posvátná místa král. hl. města Prahy, svazek II., Praha 1884, s. 230
↑ BAŤKOVÁ Růžena (editorka) a kolektivː Umělecké památky Prahy, Nové Město a Vyšehrad (Praha 1). Academia Praha 1998, s. 331–333
↑ Historie kláštera a nemocnice na nemalzbeta.cz. www.nemalzbeta.cz [online]. [cit. 2016-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-16.
↑ Nemocnice sv. Alžběty - O nemocnici [online]. Praha: [cit. 2018-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-27.
↑ RUTH František, Kronika královské Prahy a obcí sousedních II., Praha 1906, s. 954–955
↑ POCHE, Emanuelː Prahou krok za krokem. 2. vydání, Panorama Praha 1985, s. 223

Literatura

Postřihač, Antonín, Lenz, Jaroslav: Dějiny kláštera a nemocnice Alžbětinek v Praze- II na Slupi: na oslavu dvěstěletého trvání (1722-1922). Cyrillo-Methodějská knihtiskárna V. Kotrba Praha, 1922
Šámal, Jindřich: Klášter a nemocnice Alžbětinek Na Slupi; edice Poklady národního umění sv.38, Vyšehrad Praha 1941.
MAŇAS, Karel; VLČEK, Jaroslav; BEDRNÍČEK, Pavel. Nemocnice na Slupi. Historie a současnost.. Praha: ONV Praha 2, 1988.
BAŤKOVÁ Růžena (editorka) a kolektivː Umělecké památky Prahy, Nové Město a Vyšehrad (Praha 1). Academia Praha 1998, s. 331–333
KŘEČKOVÁ, Jitka a Hedvika KUCHAŘOVÁ: Život sester alžbětinek Na Slupi v zrcadle statut.In: Paginae historiae roč. 27, 2019, č. 1, s.234-253. ISSN 1211-9768

Externí odkazy

[1] EKERT, Františekː Posvátná místa král. hl. města Prahy, svazek II., Praha 1884, s. 230

[2] BAŤKOVÁ Růžena (editorka) a kolektivː Umělecké památky Prahy, Nové Město a Vyšehrad (Praha 1). Academia Praha 1998, s. 331–333

[3] Historie kláštera a nemocnice na nemalzbeta.cz. www.nemalzbeta.cz [online]. [cit. 2016-07-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-16.

[4] Nemocnice sv. Alžběty - O nemocnici [online]. Praha: [cit. 2018-02-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-27.

[5] RUTH František, Kronika královské Prahy a obcí sousedních II., Praha 1906, s. 954–955

[6] POCHE, Emanuelː Prahou krok za krokem. 2. vydání, Panorama Praha 1985, s. 223

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]