Kendži Doihara

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kendži Doihara
Generál během soudu před Tokijským tribunálem (19. června 1947)
Generál během soudu před Tokijským tribunálem (19. června 1947)
Narození 8. srpna 1883
Okajama
Úmrtí 23. prosince 1948 (ve věku 65 let)
Tokio
Příčina úmrtí oběšení
Alma mater Army War College
Povolání voják
Ocenění Řád vycházejícího slunce
Řád zlatého luňáka
Řád posvátného pokladu
Nábož. vyznání apostáze v katolictví
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kendži Doihara (japonsky 土肥原 賢二; 8. srpna 1883 Okajama23. prosince 1948 Tokio) byl důstojník japonské armády. Jako generál japonské císařské armády se během druhé světové války zasloužil o japonskou invazi do Mandžuska, což mu vyneslo přezdívku „Lawrence z Mandžuska“, která je odkazem na Lawrence z Arábie. Podle Jamieho Bishera však bylo lichotivé epiteton použito dost nepříhodně, protože plukovník T. E. Lawrence bojoval za osvobození, nikoli za utlačování lidí.[1]

Ve funkci vysokého zpravodajského důstojníka sehrál klíčovou roli při pletichách, které vedly k okupaci velkých částí Číny, destabilizaci země a rozvratu tradiční struktury čínské společnosti. Ve snaze předejít očekávané reakci na japonskou expanzi, používal velmi nekonvenční metody. Stal se strůjcem mandžuského obchodu s drogami a skutečným šéfem čínského podsvětí.

Po skončení druhé světové války byl stíhán za válečné zločiny, postaven před Mezinárodní vojenský tribunál pro Dálný Východ, shledán vinným, odsouzen k trestu smrti a v prosinci 1948 oběšen.

Druhá čínsko-japonská válka a druhá světová válka[editovat | editovat zdroj]

Zločinecké aktivity[editovat | editovat zdroj]

Doiharovo působení v Číně výrazně vybočilo z rámce obvyklého chování zpravodajského důstojníka. Jako šéf japonských tajných služeb v Číně vynalézavě všemožnými způsoby podrýval schopnost obyvatel porobené země postavit se na odpor.

Trestní stíhání a odsouzení[editovat | editovat zdroj]

Zatčení, obvinění z válečných zločinů
Během procesu před Mezinárodním vojenským tribunálem na Dálném východě. V dolní řadě mezi obviněnými první zleva

Po kapitulaci Japonska byl spojeneckými okupačními úřady zatčen a souzen před Mezinárodním vojenským soudem pro Dálný východ jako válečný zločinec třídy A spolu s dalšími členy mandžuské správy odpovědnými za tamní japonskou politiku. Byl shledán vinný v bodech 1, 27, 29, 31, 32, 35, 36 a 54 a byl odsouzen k trestu smrti, zatímco jeho blízký spolupracovník Naoki Hošino, finanční specialista a ředitel japonské státní opiové monopolní kanceláře v Mandžusku, byl odsouzen na doživotí. Podle obžaloby, nástroje uplatňované japonskou správou byly: „... systematicky provádět politiku oslabování vůle původních obyvatel vzdorovat (...) přímým i nepřímým podporováním zvýšené produkce a dovozu opia a jiných narkotik a podporou prodeje a konzumace těchto drog obyvatelstvem.“[2] 23. prosince 1948 byl oběšen ve věznici Sugamo.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kenji Doihara na anglické Wikipedii.

  1. BISHER, Jamie. White terror : Cossack warlords of the Trans-Siberian. London: Routledge, 2005. Dostupné online. ISBN 0-714-65690-9. (anglicky) 
  2. The Opium Empire: Japanese Imperialism and Drug Trafficking in Asia, 1895-1945, John M. Jennings, p.102, Praeger, 1997, ISBN 0275957594
  3. The Opium Empire: Japanese Imperialism and Drug Trafficking in Asia, 1895-1945, John M. Jennings, p.102, Praeger, 1997, ISBN 0275957594

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • NOVOTNÝ, Josef. Causa Dohihara. Vyd. 1.. vyd. Svazek 1. Plzeň: Laser, 1994. 342 s. (Armády). ISBN 80-85601-76-1. 

Související článek[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]