Kchung An-kuo

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kchung An-kuo
Narozeníasi 156 př. n. l.
Úmrtíasi 100 př. n. l.
Státní příslušnostříše Chan
Národnostchanská
Oboryfilozofie, historie
Významná dílakomentář ke Knize dokumentů
DětiPoložka na Wikidatech neobsahuje český štítek; můžete ho doplnitQ88745202
RodičeKong Zhong
PříbuzníKong Wu (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kchung An-kuo je čínské jméno, v němž Kchung je příjmení a An-kuo osobní jméno.

Kchung An-kuo (čínsky pchin-jinem Kǒng Ānguó, znaky zjednodušené 孔安国, tradiční 孔安國; asi 156 př. n. l. – asi 100 př. n. l.), zdvořilostním jménem C’-kuo (čínsky pchin-jinem Zǐguó, znaky zjednodušené 子国, tradiční 子國 byl čínský filozof a státník chanské doby, představitel školy textů ve starém písmu.

Život[editovat | editovat zdroj]

Kchung An-kuo se narodil asi roku 156 př. n. l., byl Konfuciovým potomkem v 11. generaci.[1] Působil ve vládě císaře Wu.[2]

Při rekonstrukci Konfuciova sídla, nařízené knížetem z Lu, byly ve zdech domu nalezeny řady textů ve „starém písmu“, a sice Kniha dokumentů, Kniha obřadů, Hovory, Siao-ťing.[2] Kchung An-kuo se věnoval studiu nalezených knih a stal se tak významnou osobností školy textů ve starém písmu (wu-wen-ťia). Přes jeho snahu však texty ve starém písmu nebyly uznány za ortodoxní a nevyučovaly se na Vysokém učení (Tchaj-süe).[2] Komentoval kanonické konfuciánské knihy, brojil proti proroctvím (čchen-šu).[1]

Zemřel patrně roku 100 př. n. l.,[1] (uváděn je i rok 74 př. n. l.).[3]

Ve 4. století Mej Ce (梅賾) opět předložil verzi Knihy dokumentů ve starém písmu (o 16 kapitol delší než text v novém písmu) s Kchung An-kuovou předmluvou císaři[pozn. 1] k oficiálnímu uznání a byl úspěšný.[3] Nicméně pozdější – sungští učenci (Ču Si),[1] pochybovali, zda Mejova verze je autentická.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Císař Jüan z dynastie Ťin, který vládl v letech 318–323.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d LIŠČÁK, Vladimír. Konfuciánství od počátků do současnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 468 s. ISBN 978-80-200-2190-8. S. 173. 
  2. a b c d THEOBALD, Ulrich. Chinaknowledge - a universal guide for China studies [online]. Rev. 2011-9-12 [cit. 2014-05-01]. Kapitola Persons in Chinese History - Kong Anguo 孔安國. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c DECLERCQ, Dominik. Writing Against the State: Political Rhetorics in Third and Fourth Century China. Leiden: Brill, 1998. ISBN 9789004103764. S. 169–170. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]