Kazimierz Fajans

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Kazimierz Fajans
Kazimierz Fajans.jpg
Narození 27. května 1887
Varšava
Úmrtí 18. května 1975 (ve věku 87 let)
Ann Arbor
Alma mater Lipská univerzita
Zaměstnavatelé Michiganská univerzita
Technologický institut v Karlsruhe
Mnichovská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kazimierz Fajans, v anglicizované podobě Kasimir Fajans (27. květen 1887, Varšava18. květen 1975, Ann Arbor) byl polsko-americký fyzikální chemik židovského původu.

Chemii vystudoval na univerzitách v Lipsku, Heidelbergu, Curychu a Manchesteru. V letech 1911-1935 byl ředitelem Mnichovského ústavu fyzikální chemie. Roku 1936 emigroval do USA, kde se stal profesorem na univerzitě v Michiganu. Roku 1942 se stal občanem Spojených států amerických.[1]

Souběžně s Frederickem Soddym objevil zákon radioaktivního pusuvu izotopů. Posuvová pravidla se dnes nazývají Soddy-Fajansova pravidla. S pomocí těchto pravidel Fajans vysvětlil rozpad uranu-238, kdy vysláním nedříve alfa částice a pak dvou beta částic vznikne nový uranový izotop, o čtyři jednotky hmotnosti lehčí, tedy uran-234. Užil též radioaktivitu v praxi, když s její pomocí posuzoval stáří nerostů.[2]

V roce 1913, ve spolupráci s Otto Gohringem, objevil tzv. uran X2, který je dnes nazýván protactinium-234.

Krom výzkumu radioaktivity též významně zasáhl do anorganické chemie. Fajans se zde zabýval stabilitou iontů, tedy jejich schopností zachovat si svou elektronovou konfiguraci a nepodlehnout další oxidačně-redukční změně. Fajansova pravidla této stability říkají, že ion je tím stabilnější, a) čím menší má náboj, b) čím větší je atomové číslo atomu, z něhož vzniká kation, c) čím menší je atomové číslo atomu, z něhož vzniká anion.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.britannica.com/biography/Kasimir-Fajans
  2. http://canov.jergym.cz/objevite/objev/faj.htm
  3. http://inovace-mbb.upol.cz/files/vyukovy-portal/portal-old/chemie_pro_biology_i_-_dolezal/prednaska_c_04.pdf