Kazimierz (Krakov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Kazimierz
Kazimierz (view from S), Krakow, Poland.jpg
Poloha
Souřadnice
StátPolskoPolsko Polsko
Kazimierz
Kazimierz
Správa
Vznik1335
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kazimierz na vedutě z Atlasu zemí světa z roku 1618

Kazimierz (česky Kaziměř, v jidiš Kuzmir‎) je jedna ze čtvrtí Krakova, která dnes administrativně spadá pod Městskou část I Stare Miasto. Od 14. do začátku 19. století byla samostatným městem ležícím na jih od Krakova, v jeho bezprostřední blízkosti. Po mnoho staletí se zde prolínaly dvě významné kultury – židovská a křesťanská.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obec zvaná Stará Visla byla založena na řece Visle asi v 11. století při rotundě sv. Michaela Na Skalce. Zde byl roku 1079 zavražděn krakovský biskup Stanislav I. ze Szczepanowa. Jako samostatná tržní osada byla vysazena kolonizátory za polského krále Kazimíra Velikého a po něm také pojmenována. Roku 1335 Kazimierz obdržela městská práva podle magdeburského vzoru. Král Kazimír Jagellonský zde usídlil jak augustiniány eremity, přišlé z Prahy, tak řád augustiniánů kanovníků (zde zvaných regulovaní kanovníci) s kostelem Božího Těla, proslulým procesími o svátku Božího těla.

Po pogromu roku 1494 musely být křesťanská a židovská část města odděleny zdí. Roku 1800 bylo město přičleněno ke Krakovu jako jeho předměstí. Během 19. století se životní podmínky zdejších Židů zhoršily a z městské čtvrti se postupně stávalo izolované ghetto. V roce 1938 sem přesídlili také Židé vyhnaní z Německa a utvořili čtvrť zvanou Malý Berlín. V následujících letech bylo židovské ghetto striktně uzavřeno a postupně do roku 1944 odtud do koncentračních táborů v Plaszowě a v Osvětimi odvlečeno 64 tisíc Židů. Ze 6 tisíc Židů, kteří se na jaře roku 1945.

Památky[editovat | editovat zdroj]

Vysoká synagoga
Izákova synagóga
Radnice
Kostel Božího Těla augustiniánů kanovníků
Kostel sv. Kateřiny
Kostel sv. Stanislava s klášterem paulínů Na Skalce

Kazimierz je místem, kde se dodnes prolínají židovské a křesťanské tradice. Někdejší předměstí Krakova Kazimierz se stavebně dělilo na část křesťanskou a židovskou. Židovská část zahrnovala současné ulice Miodowa, Starowiślna, Św. Wawrzyńca, Wąska, Józefa a Nowa, které byly oddělené parkánem a kamennou zdí, jež stála až do roku 1800. Na křižovatce ulic Jakubovy a Jozefovy byla jedna ze tří vstupních bran. Centrem byla dnešní ulice Szeroka. Na ní a v sousedních uličkách vznikl hřbitov, četné židovské modlitebny a obytné domy.

V ulici Szeroka se nachází pět synagog. Nejstarší z nich – středověká Stará synagoga byla během druhé světové války zničena, později obnovena a dnes jsou v ní umístěny sbírky Historického muzea města Krakova. Jediná dnes činná synagoga je synagoga Remuh (v ulici Szeroka č. 40). U ní je situován jeden z nejstarších evropských židovských hřbitovů, na němž byly židé pohřbíváni od poloviny 16. do poloviny 19. století. Avšak první a nejstarší židovský hřbitov se nacházel vedle již neexistujícího rybníku za městskými hradbami na severovýchodní straně města, poblíž dnešní ulice Dajwor. V roce 1800 byl založen nový hřbitov na ulici Miodowa 55.

Synagogy[editovat | editovat zdroj]

Kostely[editovat | editovat zdroj]

Světské budovy[editovat | editovat zdroj]

  • někdejší renesanční radnice s vyhlídkovou věží, přestavěná v novogotickém slohu
  • židovská restaurace Ariel na tržišti
  • Haličské židovské muzeum
  • Průmyslové muzeum - siztuováno v bývalé továrně

Film[editovat | editovat zdroj]

Režisér Steven Spielberg si roku 1993 židovskou čtvrť a někdejší továrnu v Kazimierzi vybral k natáčení exteriérů filmu Schindlerův seznam.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]