Katedrála v Oliwě

Katedrála Nejsvětější Trojice, Panny Marie a svatého Bernarda v Gdaňsku
Místo
Stát	Polsko
Souřadnice	54°24′40″ s. š., 18°33′28″ v. d.
Základní informace
Církev	katolicismus
Zasvěcení	Nejsvětější Trojice a St. Bernhard
Architektonický popis
Stavební sloh	gotická architektura a cihlová gotika
Výstavba	1578
Další informace
Adresa	Gdaňsk, Polsko
Oficiální web	Oficiální web
Kód památky	47 z 1956-11-14
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katedrála v Oliwě (polsky Kościół pod wezwaniem Trójcy Świętej, Najświętszej Marii Panny i Świętego Bernarda) (Kostel Nejsvětější Trojice, blahoslavené Panny Marie a svatého Bernarda) se nachází v gdaňské čtvrti Oliwa.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Cisterciáci se souhlasem knížat Pomořanska postavili v roce 1186 první klášter "ad montem Olivarum". První románský kostel byl vypálen Prusy v roce 1224, poté byl přestavěn a zvětšen. V roce 1234 (nebo 1236) ho opět Prusové vypálili. V roce 1350 klášter a kostel znovu padl za oběť plamenům. Ve druhé polovině 14. století byl postaven kostel v gotickém stylu v jeho současné podobě.

V roce 1831 pruský úřad zrušil cisterciácký řád a Oliwský klášter byl uzavřen. Kostel a část kláštera byly přiděleny katolické církvi. V roce 1925 papež Pius XI. ustanovil gdaňskou diecézi. Oliwský kostel tak byl povýšen na katedrálu a Oliwa se stala hlavním městem diecéze se sídlem episkopátu.

Stavitelství[editovat | editovat zdroj]

Katedrála je trojlodní bazilika s příčnou lodí a polygonálním sborem s chórovým ochozem. Fasáda je lemována dvěma štíhlými věžemi, každá má výšku i se špičatými střechami 46 metrů. Nad křížením lodí se zdvihá zvonice, což je typické pro cisterciácké kostely. Vchod na západní straně vede barokním portálem z roku 1688. Celková délka je 107 metrů (vnější) a 97,6 m (vnitřní), šířka je 19 m, výška hlavní lodi je 17,7 metrů. To je nejdelší cisterciácká církevní stavba světa.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Uvnitř je 23 pozdněbarokních oltářů. Starý hlavní oltář (z roku 1605), ve stylu holandské renesance byl v roce 1699 nahrazen barokním oltářem, který je považován za mistrovské dílo pomořanského baroka. V roce 1615 vytvořil Abraham van den Blocke (1572-1628) hrob rodiny Kossů se čtyřmi postavami v životní velikosti, které klečí před malým křížem z bílého a černého mramoru. Obrazy v katedrále jsou dílem Hermana Hana (1574-1628), Adolfa Boye (1612-1680), Andrease Hollyho (1635-1697) a Andrease Schlütera (1660-1714). Kaple jsou zasvěceny sv. Janu Nepomuckému a Svatému kříži.

Varhany[editovat | editovat zdroj]

V katedrále jsou dvoje varhany. Jedny velké varhany nad vchodem a malé varhany na jižním konci příčné lodi. Velké varhany jsou dílem cisterciáckého mnicha Johanna Wilhelma Wulffa (1763 - 1788). Varhany jsou významným dílem barokního řezbářství. Během hry postavy andělů pohybují troubami a zvony. Varhany ve sboru jsou samostatný nástroj, který byl postaven v roce 1680 varhanářem Johannem Georgem Wulffem. Sborové varhany mají svůj vlastní herní systém a také mohou být ovládány z hlavních varhan.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Interiér katedrály
Kazatelna
Varhany
Kaple sv. Jana Nepomuckého
Hrob rodiny Kossů

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Franciszek Mamuszka: Oliwa: Okruchy z dziejów, zabytki. Gdańsk : Krajowa Agencja Wydawnicza, 1985. ISBN 83-03-00938-9.
Maria i Andrzej Szypowscy: Oliwa: Muzyka wieków. Warszawa : Wydawnictwo Interpress, 1987. ISBN 83-223-2441-3.
Aleksander Klemp: Katedra oliwska : fundacja i nekropolia książąt gdańsko-pomorskich : Gdańsk : Zrzeszenie Kaszubsko-Pomorskie. 1987 ISBN 83-85011-23-4.
Zygmunt Iwicki: Oliva : Führer durch die Kathedrale und das ehemalige Kloster : Dülmen : Laumann-Verl., 1994 : ISBN 3-87466-220-9

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Katedrála Nejsvětější Trojice, Panny Marie a svatého Bernarda v Gdaňsku na Wikimedia Commons
Bazylika archikatedralna w Gdańsku-Oliwie - Dompfarrkirche na portalu polska-org.pl (polsky)