Katedrála Panny Marie (Palma de Mallorca)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Katedrála Panny Marie v Palma de Mallorca
Místo
StátŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Souřadnice
Map
Základní informace
Církevkatolicismus
ZasvěceníPanenské početí Ježíše Krista
Architektonický popis
Stavební slohgotická architektura
Výstavba1229
Specifikace
Délka109 m
Šířka40 m
Další informace
AdresaPalma de Mallorca, ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Oficiální webOficiální web
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Katedrála La Seu v Palma de Mallorca

Katedrála Panny Marie v mallorském hlavním městě Palma de Mallorca, nazývaná také La Seu[p 1] je jedna z největších gotických katedrál v Evropě, pocházející z roku 1230. Patří mezi kulturní památky na území Španělska a od roku 1931 je zapsaná na seznamu Bien de Interés Cultural (BIC).[1]

Historie vzniku[editovat | editovat zdroj]

Aragonský král Jakub I. Dobyvatel (katalánsky: Jaume I. el Conqueridor) se rozhodl zbavit ostrov Mallorca nadvlády Arabů a vrátit ho zpět mezi křesťanská území. V roce 1229 ho čekala velká bitva a když se blížil se svým loďstvem ke břehům ostrova, zastihla ho na moři velká bouře. Král Jakub I. učinil slib, že když vyvázne se svými lidmi z bouře a vyhraje bitvu, postaví dóm na počest Panny Marie. Tak se také stalo a v roce 1230 byl na ruinách arabské mešity položen základní kámen budoucí katedrály.

Stejně jako všechny ostatní gotické katedrály, nebyla ani tato dokončena v době svého vzniku, ale pracovalo se na ní ještě několik dalších století.[2] V roce 1346 byla zasvěcena Panně Marii, dokončena byla v roce 1601. Při zemětřesení v roce 1851 se zřítila západní část katedrály, která byla obnovena při velké rekonstrukci v letech 19041914.

Architektura[editovat | editovat zdroj]

Řez katedrálou (autor nákresu: Ludvík Salvátor Toskánský, 1882)

Mohutná stavba se rozkládá na ploše 6 655 m² v délce 121 m a šířce 55 m. Je postavena z pískovce zlatohnědé barvy. Její katalánský gotický styl se liší od klasického francouzského stylu. I když nezapře silný vliv gotických staveb z Île-de-France, jsou zde patrné i prvky arabské architektury, např. úzká postranní okna a jejich obloukové zakončení. Dvě hlavní věže mají výšku 67,5 m. Zvonice s 9 zvony ze 13. století je vysoká 48 m.

Vzhledem k tomu, že od moře hrozilo neustále nebezpečí od cizích dobyvatelů, pirátů a loupeživých korzárů, stávala se katedrála postupně, stavebními úpravami i vzhledem, spíše nedobytnou pevností, než svatostánkem.

Katedrála má tři brány: na jižní straně Portal del Mirador, na západní straně Portal Major a na severní straně Portal de l'Almoina, který slouží zároveň jako hlavní vchod pro návštěvníky. Poblíž zvonice se v areálu nachází muzeum, kde jsou uloženy rukopisy, přenosné oltáře a ostatky svatých.

Interiér[editovat | editovat zdroj]

Interiér katedrály
Detail růžicového okna

V protikladu k mohutnosti vnější stavby se uvnitř katedrály uplatňuje především světlo a prostor. Interiéru dominují velká růžicová okna, z nichž největší, v průčelí, má průměr 13,3 m. Díky světelným efektům, vznikajícím průchodem světla těmito i postranními okny s výraznou barevnou mozaikou, získala katedrála, která je též bazilikou[3] přízvisko "katedrála světla".

Klenutý strop hlavní lodi, vysoký 44 m, nese 14 štíhlých sloupů. V bočních lodích jsou umístěny kaple. V kapli Nejsvětější Trojice (Capella de la Trinitat) jsou uloženy sarkofágy s ostatky mallorských panovníků. Kromě kaplí se v interiéru nachází starý a nový kapitulní sál, křížová chodba, kazatelna, hlavní, sloupové varhany, oltáře a biskupské křeslo.

Presbytářpolygonální tvar. Hlavní oltář, nad nímž je zavěšena dřevěné skulptura Ježíše Krista na kříži, byl v roce 1914 doplněn o baldachýn s osvětlením, znázorňující trnovou korunu. Jedná se o dílo španělského umělce Antoni Gaudího. V roce 2007 byly v kapli Svatého otce instalovány keramické plastiky a sochy mallorského výtvarníka Miquela Barceló za účasti španělského krále Juana Carlose I..[4]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Katedrála stojí v sousedství paláce Almudaina, jedné z mála dochovaných maurských staveb na Mallorce. Původní sídlo maurských vezírů se stalo později rezidenčním palácem mallorských panovníků a je jednou z oficiálních rezidencí španělské královské rodiny.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Tento výraz se používal pro velké církevní stavby v Aragonském království a stejné označení nesou i další stavby na jiných místech v Evropě.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Bienes culturales protegidos (španělsky)
  2. SYROVÝ, Bohuslav a kol. Architektura – Svědectví dob. Praha: SNTL, 1987. 456 s. ISBN 80-901562-4-X. Kapitola Gotická architektura, s. 158. 
  3. Basilicas, Spain
  4. Miquel Barceló en la Seu de Mallorca. www.mallorcaquality.com [online]. [cit. 2010-07-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-07-01. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SALVATOR, Ludwig. Die Balearen in Wort und Bild, II. (Mallorca, Menorca). Würzburg, Lipsko: L. Woerl, 1897. ISBN 978-8487416002. Kapitola Mallorca. (německy) 
  • DURLIAT, Marcel. L'Art en el Regne de Mallorca. [s.l.]: Editorial Moll, 1989. 316 s. ISBN 978-8427306202. (francouzsky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]