Katedrála svatého Štěpána (Bourges)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Katedrála v Bourges)
Skočit na: Navigace, Hledání
Katedrála v Bourges
Světové dědictví UNESCO
Cathedrale Saint-Etienne (Bourges) 16-09-2006.jpg
Smluvní stát FrancieFrancie Francie
Souřadnice
Typ kulturní dědictví
Kritérium i, iv
Odkaz 635 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení 1992 (16. zasedání)
Rejstřík památek PA00096656
Západní průčelí
Plán katedrály
Vstupní portály

Katedrála sv. Štěpána v Bourges je francouzská gotická katedrála se dvěma věžemi v průčelí a bohatou plastickou výzdobou, postavená v letech 1195-1270. S téměř současnou katedrálou v Chartres představuje začátek vrcholné gotiky. Originální pětilodní stavba bez příčné lodi, s kryptou a jedinečným souborem vitráží ze 13.-15. století stojí v jihovýchodní části historického města a je od roku 1992 zapsána na Seznamu světového dědictví UNESCO..

Historie[editovat | editovat zdroj]

První křesťanský kostel na tomto místě u hradeb města Avaricum vznikl již ve 3. století a po několika přestavbách dal arcibiskup Gauzlin, bratr krále Roberta II. v polovině 11. století postavit románskou katedrálu menších rozměrů. Roku 1195 věnoval arcibiskup Henri de Sully kapitule velkou sumu peněz a z toho se usuzuje na zahájení stavby. Roku 1214 byla postavena východní polovina katedrály a po přestávce byla v letech 1225-1255 dokončena hrubá stavba. Západní průčelí bylo až do výše střechy hotovo kolem 1270, práce na věžích se vlekly a roku 1313 bylo třeba podepřít jižní věž, na níž také nejsou zvony. Roku 1324 byla katedrála vysvěcena a dostala i astronomický orloj, nejstarší ve Francii.

Roku 1506 se zhroutila severní věž a byla opravena až 1542. Roku 1562 dobyli Bourges Hugenoti a plastiky i zařízení těžce poškodili. Za Francouzské revoluce bylo zařízení zničeno a rozkradeno a roku 1793 byla katedrála proměněna na „Chrám Jednoty“. V 19. století byla katedrála opravena a znovu v letech 2008-2013.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Plán katedrály je velmi originální a vzhledem k poměrně krátké době stavby je kostel neobvykle homogenní. Neznámý architekt se snad inspiroval stavbou katedrály Notre-Dame v Paříži, později se od ní však výrazně odchýlil. Pětilodní stavba předně nemá příčnou loď, což ještě zdůrazňuje její délku – 125 m. Výška lodí je odstupňovaná, 37,15 m v hlavní lodi a 21,30 a 9,50 m u bočních lodí. Všechna tři patra mají okna, takže vnitřek je neobvykle světlý. Zvenčí má katedrála složitý systém poměrně subtilních opěráků a pod kněžištěm katedrály je „dolní kostel“, nepřesně nazývaný krypta. Vznikl proto, že gotická stavba přesahovala římské hradby města a zasahovala do někdejšího příkopu, takže výškový rozdíl několika metrů bylo třeba překonat. V dolním kostele byl pohřben Jan z Berry (+ 1416), cenné sochy na náhrobku však hugenoti silně poškodili. Vchod je ze severní boční lodi a podzemní kostel má délku 18 metrů a šířku 6,8 metrů.

Vniřek působí monumentálně jednotným dojmem, lodi jsou zaklenuty šestidílnými klenbami se žebry, takže sloupy hlavní lodi jsou střídavě silnější a slabší, jak to odpovídá jejich zatížení. Ze zařízení vyniká orloj z roku 1424, který postavil André Cassart a navrhl Jean Fusoris. Zvlášť cenný je velmi početný soubor vitráží, které přežily všechny katastrofy. Vitráže v ochozu jsou ze 13. století, v kaplích patrně z 15. až 16. století. Velké mechanické varhany jsou moderní, stejně jako většina zvonů.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Bourges. Sv. 4, str. 500

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]