Kateřinov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Kateřinov
Kateřinov
Kateřinov

Vrchol490 m n. m.
Poloha
SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
PohoříHornosázavská pahorkatina
Souřadnice
Kateřinov
Kateřinov
PovodíŠlapanka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kateřinov (též Kateřinský vrch, dříve Strážný vrch) je vrch a bývalá městská část města Polná v okrese Jihlava. Na kopci v nadmořské výšce 490 metrů se nachází hřbitovní raně gotický kostel svaté Kateřiny, podle něhož byl kopec přejmenován z původního názvu Strážný vrch.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Původně zde stávalo strážní hradiště, která dalo kopci původní název Strážný vrch.[1] Pravděpodobně ve 14. století zde byl postaven kostel se hřbitovem.[1] Za vlády Jana Ptáčka z Pirkštejna bylo město Polná rozšířeno a začalo se dělit na předměstí – Dolní Město, Horní Město, Zápeklí a Kateřinov.[2] Na konci 18. století zde stávaly převážně domky řemeslníků a zámeckého služebnictva. Nacházely se zde rovněž dvě krčmy.[1] Na jaře 1874 byl na stráních Kateřinova vysázen lesopark, po řediteli velkostatku Polná-Přibyslav, který jej nechal zřídit, byl nazván Bruckův sad, avšak název se neujal.[1] Ve 20. letech 20. století stavební družstva postavila na Kateřinově desítky domů,[3] do té doby zde stálo přibližně 33 stavení.[1] Roku 1931 zde byla dokončena výrobní hala firmy Metrovka Břetislava Prokopa.[4] Roku 1941 byl Kateřinov jako samostatná obec s vlastní samosprávou zrušena.[1] V 60. letech pak v těchto prostorách vzniklo pro potřeby společnosti Elchron hodinářské učiliště. Roku 2001 byl na vrcholu umístěn vysílač pro mobilní operátory.[5]

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Lesopark je tvořen převážně jehličnany, mezi nimiž převažuje borovice černá a modřín. Rostou zde rovněž jírovec maďal a javor klen. Prořídlý porost byl po roce 1990 dosázen opět borovicí, modřínem a nově i smrkem.[5]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g PRCHAL, Jan. Polná. Polná: Linda, 2010. 191 s. S. 79–83. 
  2. PRCHAL, Jan. Polná. Historické město roku 2006. Polná: Fotoklub Polná – Klub za historickou Polnou, 2007. Kapitola Pohled do historie, s. 2–5. 
  3. Prchal, Jan. Polná. S. 25.
  4. PRCHAL, Jan. Polná ve 20. století. Polná: Linda, 2006. 222 s. ISBN 80-239-6506-9. S. 50. 
  5. a b PRCHAL, Jan. Polná. Polná: Linda, 2010. 191 s. S. 140–141. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]