Katarzyna Kobrová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Katarzyna Kobrová
PL Lodz Doly Cemetery Katarzyna Kobro.jpg
Narození 26. ledna 1898
Moskva
Úmrtí 21. února 1951 (ve věku 53 let)
Lodž
Místo pohřbení Doły cemetery
Alma mater Moskevská škola malířství, sochařství a architektury
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katarzyna Kobrová (26. ledna 1898, Moskva21. února 1951, Lodž) byla polsko-ruská sochařka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodila se v Rusku, její otec byl baltský Němec (s kořeny v Lotyšsku), matka Ruska. Vyrůstala v Polsku, ale kvůli bojům první světové války musela odejít znovu na území rodného Ruska. Zde, kolem roku 1916, potkala polského malíře Władysława Strzemińského, kterého si v roce 1920 vzala. V letech 1917–1920 vystudovala na Akademii výtvarných umění v Moskvě. V Moskvě se také dostala do kontaktu s levicovými avantgardními umělci jako byl Kazimir Malevič a El Lisickij, jejichž suprematismus ji silně ovlivnil, stejně jako konstruktivismus dalšího z jejích tehdejších přátel, Alexandra Rodčenka. V roce 1920 vytvořila první sochu Tos 75 - Struktura, která se ovšem nedochovala, jako ostatně většina jejího díla.

V roce 1921 Kobrová i s manželem odešli do Pobaltí (tehdy polského), žili u svých příbuzných ve Vilniusu a v Rize. Později se přesunuli do Varšavy, kde se oba připojili k avantgardní umělecké skupině Blok (Mieczysław Szczuka, Teresa Żarnoverová ad.). Skupinu opustili oba roku 1924, v roce 1926 se stali členy skupiny Praesens, která byla hodně architektonická. Na její výstavě v roce 1926 také Katarzyna prvně prezentovala své sochy veřejnosti. Pak vstoupili do skupiny A.R.[1]

Poté se přestěhovali do Lodže a začali se více věnovat estetické teorii, což vyústilo v jejich společnou knihu Kompozycja przestrzeni. Obliczenia rytmu czasoprzestrzennego, jež vyšla roku 1931. Roku 1936 jako jedna z prvních podepsala "manifest dimensionismu", který sepsal maďarský básník Charles Sirato. Manžel naopak podpis nepřipojil.[2]

Roku 1936 se jim ovšem také narodila dcera Nina, jež byla často nemocná, takže péče o ni Katarzynu donutila načas přestat tvořit. Polský konflikt s Ruskem i Německem jí navíc přivedl do prekérní situace, byla obviněna „z národnostní deviace“ (tedy že není skutečná Polka) a strávila kvůli tomu šest měsíců ve vězení. I v důsledku věznění se zhoršilo její zdraví. Po válce se vrátila znovu k sochařství a plastice, ovšem v roce 1951 jako vcelku neznámá umělkyně zemřela. Teprve po smrti byla objevena a doceněna.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Katarzyna Kobro. Culture.pl [online]. [cit. 2019-04-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. IdeelArt.com [online]. [cit. 2019-04-29]. Dostupné online.