Karol Divald
Karol Divald | |
---|---|
Narození | 2. listopadu 1830 nebo 10. listopadu 1830 Banská Štiavnica |
Úmrtí | 7. listopadu 1897 Prešov |
Povolání | fotograf, speleolog a lékař |
Děti | Kornél Divald Károly Divald, Jr. |
Příbuzní | Adolf Divald (sourozenec) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Karol Divald (maďarsky Károly Divald, německy Karl Divald) 2. listopadu 1830, Banská Štiavnica, Rakouské císařství – 7. listopad 1897, Prešov, Rakousko-Uhersko) byl uherský lékárník, fotograf a tiskař, který fotografoval Tatry a východní Slovensko a měl jednu z prvních tiskáren v Uhersku, která sídlila v Prešově. Řadí se mezi průkopníky portrétní fotografie své doby (do roku 1918) jako byli například Jozef Božetech Klemens, Bedřich Anděl, Jindřich Eckert, František Fridrich, Jan Nepomuk Langhans, Eduard Kozič, Karel Novák, Alfons Mucha, Vladimír Jindřich Bufka, Wilhelm Horn nebo Josef Anton Trčka.[1]
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v rodině lesního inženýra Ferdinanda Divalda a Jany Schreinerové v Banské Štiavnici. Studia začal na lyceu ve městě Eger, ale diplom magistra farmacie získal 17. července 1855 ve Vídni. Po krátkém působení v rakouském Voralbergu si otevřel lékárnu v Bardejově, avšak u tohoto povolání nakonec nezůstal.
Nákup použitého fotoaparátu vedl k osvojení základů fotografie v roce 1860. Začátky jsou spojeny s Bardejovských lázněmi. V roce 1863 se jeho působiště přesunulo do Prešova. Zde se také oženil s Borbálou, dcerou měšťana Ludvíka Steinhübela. Měli spolu čtyři syny: Karola (1858–1924), Ludvíka (1861–1931), Adolfa (1867–1923) a Kornela (1872–1921).
Fotografický ateliér otevřel v Prešově v roce 1865 a další ve Starém Smokovci, Bardejově a Budapešti.
Věnoval se portrétům, avšak zajímavé byly hlavně jeho fotografie krajinářské a městských panoramat. Karol Divald byl jedním z prvních fotografů, kteří vystoupili na tatranské štíty s fotoaparátem a zachytil vrchy a doliny Vysokých Tater i rekreačních zařízení. To bylo spojeno s jeho členstvím v Uherském karpatském spolku, založeném v roce 1873[2], jehož byl aktivním členem.
V letech 1873–1879 vydával alba s fotografiemi Vysokých Tater, v počátcích byly fotografie v albech reprodukované formou dřevorytu. Také nafotografoval sérii fotografií z Pieniny.
V Mnichově v roce 1877 si osvojil techniku světlotisku, což ho dovedlo k tomu že v Prešově roce 1878 založil první světlotiskovou tiskárnu v Uhersku. Fotografie reprodukovány touto technikou jsou i v SNG a to Velký vodopád na Malém studeném potoku z alba: Képek a Magas Tatra. Bilder der Hohen Tatra (Obrázky z Vysokých Tater)[3] a lze je vidět i na webumenia.sk[4].
Nafotil i alba jeskyní a to od roku 1880, mezi nimiž byly Dobšinská ledová jeskyně, Belianská jeskyně a Aggtelecká jeskyně v Maďarsku.
V roce 1890 se začaly fotografie Vysokých Tater prodávat jako pohlednice. V jeho započaté práci pokračovali jeho synové, v tomto roce celou síť ateliérů a tiskáren předal svým synům. Adolf pracoval v ateliéru v Bardejově, Karol vedl ateliér ve Starém Smokovci, později v Budapešti a Ľudovít pokračoval v prešovském ateliéru a tiskárně.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]- 1896 A Rimamurány-Salgótarján Vasmű. (Rimamuráň-Šalgotarjanské železárny)
- 1890 Baradla fotoalbum.
- 1887 Bélai barlang. (Belianská jeskyně) fotoalbum
- 1887 Képek Eperjes elhamvadt részeiből. (Obrázky Prešova po požáru)(Prešov)
- 1886 A bánfai fürdő képekben. (Bardejovské lázně v obrazech)
- 1882–1884 A képzőművészet Remek I-IV. (Vynikající umělci) (Budapešť)[5][6]
- 1873–1888[7] A Magas Tatra. (Vysoké Tatry) fotoalbum[8][9]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Reklama ateliéru v Prešově v dobových novinách
-
Srbský král Milan se synem Alexandrem
-
Mikuláš Sontag z ateliérů v Spišské N. Vsi a Starém Smokovci
-
Budapest schloss vajda hunyad
-
Budapest aufgang auf dem blocksberg
-
Budapest klotilden palais
-
Vysoké Tatry z Huszova parku – z alba
-
Kriváň od Podbanského – z alba
-
Tři Koruny nad Dunajcom z alba Střední Karpaty
-
Balkezes vívógyakorlatok nők számára, 1894
-
Tri Koruny nad Dunajcom
-
Studenovodský vodopád (Vodopád Malého studeného potoka)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karol Divald na slovenské Wikipedii.
- ↑ ATELIÉR REKLAMNÍ FOTOGRAFIE. Okruhy otázek pro magisterské zkoušky z dějin fotografie, Ateliér reklamní fotografie – dějiny oboru [online]. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2010-02-15 [cit. 2010-06-27]. Dostupné online.[nedostupný zdroj]
- ↑ pekarova.pdf [online]. forumhistoriae.sk. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-08.
- ↑ http://www.sng.sk/sk/uvod/zbierky/fotomedia [online]. sng.sk. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-25.
- ↑ LAB.SNG. Web umenia. web umenia [online]. [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Divald Károly - Wagner János: A képzőművészet remekei. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ SZENDREI, Ján. A Képzőművészet Remekei : A Képzőművészet Remekei. Fényképnyomatokban késziti és kiadja Divald Károly szövegét irja Szendrei János. II. Kötet.. [s.l.]: Az Eperjesi Bankegylet Könyvnyomdája, Dostupné online.
- ↑ DIVALD, Karol (1830-1897) Photographe Donateur. [Kepek a Magas Tatrabol... Bilder der hohen Tatra... Eperies und Budapest, Divald, s.d. Album de 30 phot. des Tatra par K. Divald, donateur en 1888]. Gallica [online]. 1888 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (FR)
- ↑ DIVALD, Karol (1830-1897) Photographe. Képek a Magas Tátrábol / fényképezte Divald Károly Eperjesröl. Gallica [online]. 1874 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (FR)
- ↑ DIVALD, Karol (1830-1897) Photographe. A Kösponti Kárpátok s azok egyes részei / Fényképezte Divald Károly. Gallica [online]. 1874 [cit. 2020-03-25]. Dostupné online. (FR)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Karol Divald na Wikimedia Commons
- Záznam o narození a křtu v matrice farnosti Banská Štiavnica; záznam číslo 2; pokřtěný jako Carolus Ferdinandus Divald
- KYSEĽOVÁ, M.: Dynastia Divaldovcov: Uhorsko poznalo Prešov polstoročie vďaka státisícom portrétov a fotografií. In: Prešovský večerník. Roč. 13, č. 3090/28.10.2002, s. 16–17.
- KYSEĽOVÁ, M.: Lekárnické váhy a camera obscura. In: Príbehy starého Prešova/ Švorc, P.: Prešov: UNIVERSUM, 2003.- s. 156–161.
- Osobnosti Prešova: Karol Divald Archivováno 25. 4. 2016 na Wayback Machine.
- Muzeum tatranské kinematografie Karol Divald
- K. Divald na A MAGYAR HEGYMÁSZÁS ÉS TURIZMUS ARCKÉPCSARNOKA Archivováno 21. 12. 2015 na Wayback Machine.