Karlovo náměstí (Polná)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karlovo náměstí
Karlovo náměstí
Karlovo náměstí
Umístění
Město Polná
Poloha
Další údaje
Typ náměstí
PSČ 588 13
Kód ulice 173363
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karlovo náměstí je tvořeno bývalým židovským městem na jihozápadním okraji centra města Polná v okrese Jihlava. Židovské město bylo založeno roku 1680. Karlovo náměstí tvoří dvě části – horní je bývalé Židovské náměstí, obklopené trojúhelníkovým blokem domů, a dolní je bývalý Rabínský plácek, který vznikl rozšířením ghetta v roce 1740. Obě části propojuje jedna průchod skrz rabínský dům, jednak průchod mezi synagogou a školou. V 18. a 19. století židovské město při několika požárech vyhořelo ((v letech 1712, 1734, 1823 a 1863), přesto se dochoval původní gotický půdorys, na něm stojí na 32 většinou patrových domů přestavěných v novodobém stylu. Historický Bělohlávkův dům čp. 538 s rokokovou fasádou se nachází na jižní straně Rabínského plácku. V domě čp. 530 poblíž synagogy se nacházela židovská lázeň mikve. Na náměstí stávala kamenná kašna, která byla odstraněna v polovině 20. století.

Hlavní vchod do židovského města je u bývalé východní, Horní brány města Polná, u křižovatky ulic Varhánkova, Palackého, Indusova, Feltlova a Třebízského. Židovské město zde mělo vlastní vstupní bránu. Druhá vstupní brána stávala mezi vinopalnou a obytným domem na přístupové cestě od jihu, z dnešní Indusovy ulice na Rabínský plácek – tato brána je dosud chráněna jako kulturní památka, přestože již neexistuje a v registru kulturních památek má uvedenou chybnou adresu.

Rabínský dům a synagoga, o jejichž záchranu usiloval Klub za Historickou Polnou, byly roku 1994 městem věnovány Federaci židovských obcí v Praze. V prostorách zdejší synagogy se nyní nachází Regionální židovské muzeum s expozicemi Historie židovského města a Případ Leopolda Hilsnera.[1]

Historie[editovat | editovat zdroj]

První židovské rodiny se usídlily v polovině 16. století v údolí Šlapanky na Dolním městě, v oblasti dnešního židovského hřbitova. Roku 1682 vrchnost židům povolila postavit si vlastní židovské město, tvořené v první fázi 16 dřevěnými domky, synagoga pak byla postavena na základě smlouvy židovské obce s vrchností ze 14. srpna 1684.

Židovské město bylo založeno v roce 1680.[2] Stojí zde i židovský obecní dům tzv. „Rabínský“, v němž během největšího rozmachu židovství v Polné fungovala tzv. zimní modlitebna pro třicet věřících, říkalo se jí též „malá synagoga“.[3] Dochoval se původní trojúhelníkový půdorys gotické zástavby. V dobách největšího rozmachu se zde nacházelo až 32 domů a žilo tu několik set obyvatel. V roce 1830 žilo v Polné židovských 128 rodin, které tvořily 12 % obyvatel města Polné. Již v 19. století začal význam Polné upadat, na konci 19. století postavení Židů zkomplikovala hilsneriáda, roku 1921 odešel poslední rabín a dojížděl sem rabín z Kolína. Holocaust přežili pouze tři židovští obyvatelé Polné, ani jeden se sem však už nevrátil.

Kulturní památky[editovat | editovat zdroj]

Bělohlávkův dům
  • Synagoga
  • Židovský obecní dům čp. 541 tzv. Rabínský
  • Bělohlávkův dům čp. 538 s rokokovou fasádou.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Regionální židovské muzeum - synagoga [online]. Město Polná, 2014-01-01 [cit. 2014-05-10]. Dostupné online. 
  2. Prchal, Jan:Polná. Historické město roku 2006, str. 14–15
  3. KRATOCHVÍL, David. Nejzajímavější místa měst a obcí 28 – Polná. Jihlavské listy: noviny jihlavského regionu. 23. 7. 2010, čís. 57, s. 19. ISSN 1212-740X. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]