Karlovarský program

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Karlovarské požadavky)
Skočit na: Navigace, Hledání
K. H. Frank na sjezdu Sudetoněmecké strany 24. dubna 1938

Karlovarský program byl program požadavků na československou vládu, který vyhlásil Konrad Henlein na sjezdu Sudetoněmecké stranyKarlových Varech 24. dubna 1938. Tomuto datu předcházelo připojení Rakouska k Říši (13. března), které vyvolalo opojné nadšení naprosté většiny sudetských Němců. 28. března se pak Hitler setkal s Henleinem a domluvili se na dalším postupu ohledně Československa. „Wir müssen also immer so fordern, dass wir nicht zufriedengestellt werden können“, zněla jejich slova. „Musíme tedy požadovat vždy tolik, abychom nemohli být nikdy uspokojeni.“ Bezprostřední události, které karlovarskému sjezdu předcházely, pak byly Vůdcovy narozeniny (20. dubna) a 22. dubna začala německá armáda připravovat Fall Grün, vojenské zničení Československa.

Program obsahoval osm bodů a vycházel z porady Henleina s Adolfem Hitlerem 28. března v Berlíně. Byl naplněním staré snahy českých Němců rozdělit české země na českou a německou část.[1]

Body programu[editovat | editovat zdroj]

  1. Nastolení úplné rovnoprávnosti sudetoněmecké národnostní skupiny s českým národem.
  2. Uznání sudetoněmecké národnostní skupiny jako právní osoby za účelem zachování tohoto rovnoprávného postavení ve státě.
  3. Stanovení a uznání sudetoněmeckého územního osídlení.
  4. Vytvoření sudetoněmecké samosprávy na územích osídlených sudetskými Němci ve všech oblastech veřejného života, jež se týkají zájmů a záležitostí sudetoněmecké národnostní skupiny.
  5. Ustavení zákonných ochranných opatření pro ty sudetské Němce, kteří žijí mimo území souvisle osídlená sudetskými Němci.
  6. Odstranění křivd spáchaných na sudetských Němcích od roku 1918 a náhrada škod, které těmito křivdami vznikly.
  7. Uznání a realizaci zásady, podle níž by v německých oblastech měli pracovat němečtí veřejní zaměstnanci.
  8. Plná svoboda přiznání se k německé národnosti a k německému světovému názoru.

Tyto požadavky československá vláda pod tlakem událostí 5. září 1938 v podstatě přijala, když předložila „Návrh o postupu jednání ohledně úpravy národnostních otázek.“ S tímto souhlasil jak britský vyjednavač lord Runciman, tak vyjednavači SdP. Avšak cílem Hitlera ani Henleina nebylo řešení sudetoněmecké národnostní otázky, ale rozbití Československa a jeho úplné ovládnutí. Proto už za pouhé dva dny přišla ostravská provokace, poté přerušení jednání ze strany Henleina a rozhlasový projev Hitlera, který vyprovokoval ozbrojený puč sudetských Němců v Československu.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. RYCHLÍK, Jan. Trauma Mnichova [online]. Aktualne.cz, 2013-09-24, [cit. 2013-09-30]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]