Přeskočit na obsah

Karlova Huť (Králův Dvůr)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karlova Huť
Oblast ulic Na Poříčí, Tovární a Bezručova, v pozadí jarovský lom a kopec Kosov, pohled z Počapel.
Oblast ulic Na Poříčí, Tovární a Bezručova, v pozadí jarovský lom a kopec Kosov, pohled z Počapel.
Lokalita
Charakterčtvrť
ObecKrálův Dvůr
OkresBeroun
KrajStředočeský kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel356 (2021)[1]
Katastrální územíKrálův Dvůr (4,47 km²)
PSČ267 01
Počet domů65 (2021)[2]
Karlova Huť
Karlova Huť
Další údaje
Kód části obce72958
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karlova Huť je někdejší hutnická vesnice, část města Králův Dvůr v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Nachází se asi 1,1 kilometru jižně od Králova Dvora za řekou Litavkou a dálnicí D5. V této části se nachází králodvorská průmyslová zóna a nádraží. Velká část osady byla zlikvidována v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století.[3]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1464.[4]

Rozvoj průmyslu

[editovat | editovat zdroj]
V popředí průmyslová zóna v Karlově Huti (v pozadí Počaply)

Výroba železa je zde doložena od poloviny 14. století. Název má vesnice pravděpodobně od Karlů ze Svárova, kteří huť vlastnili v 16. století. Roku 1595 zde byla postavena první vysoká pecČechách. Zpracovávala se zde ruda z Krušné hory u Nového Jáchymova, od druhé poloviny 19. století též z dolu Hrouda u Zdic a z nučických dolů. Z Krušné hory a z Hroudy vedly do Karlovy Huti až do 60. let 20. století visuté nákladní lanovky. Roku 1880 koupila železárny od Fürstenberků Česká montánní společnost a vybudovala zde velkou válcovnu. V letech 1909–1945 železárnu vlastnila Pražská železářská společnost. Vysoká pec ukončila činnost v osmdesátých letech 20. století.[3]

Roku 1889 vznikla v Karlově Huti v sousedství železáren cementárna, která později byla největší v Československu. V letech 1898–1962 sem vápenec dovážela malodráha KBK (Králův Dvůr - Beroun - Koněprusy) o rozchodu 760 milimetrů s veřejnou nákladní dopravou. Roku 1992 koupila cementárnu německá společnost HeidelbergCement.[3]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[5][6]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 210 298 473 536 645 844 814 944 0 0 424 365 348 385 356
Počet domů 16 19 21 34 51 65 70 83 0 0 57 55 54 60 65

Obecní správa

[editovat | editovat zdroj]

Při sčítání lidu v letech 1850–1879 byla Karlova Huť osadou obce Popovice v okrese Hořovice. V letech 1880–1979 byla osadou města Králův Dvůr, se kterým patřila nejprve do okresu Hořovice, od roku 1950 do okresu Beroun. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 byla částí města Beroun v okrese Beroun. Od 24. listopadu 1990 je opět částí města Králův Dvůr v okrese Beroun.[7]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
  3. a b c Králův Dvůr – místní části Archivováno 20. 9. 2009 na Wayback Machine., oficiální web města Králův Dvůr
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 90. 
  5. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  6. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 224. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]