Karlivka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karlivka
Карлівка
Pracovní úřad města
Pracovní úřad města
Karlivka – znak
znak
Karlivka – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška91 m n. m.
Časové pásmoUTC+2
StátUkrajinaUkrajina Ukrajina
OblastPoltavská
Karlivka
Karlivka
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha15,59 km²
Počet obyvatel14 172 (2021)
Hustota zalidnění909 obyv./km²
Správa
StarostaOleksandr Serhyjovyč Nakonečnyj
Oficiální webkarlivka-mrada.gov.ua
Adresa obecního úřaduвул. Леніна 54
39500 м. Карлівка
Telefonní předvolba5346
PSČ39500
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karlivka (ukrajinsky Карлівка; rusky КарловкаKarlovka) je město v Poltavské oblasti na Ukrajině. Leží na pravém břehu Orčyku (přítok Orilu) zhruba padesát kilometrů na východ od Poltavy směrem na Krasnohrad. V roce 2021 žilo v Karlivce přes čtrnáct tisíc obyvatel.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Vesnice Karlivka byla založena někdy na přelomu 17. a 18. století, nejstarší písemná zpráva pochází až z 11. května 1784. Poltavský újezd včetně Karlivky patřil k panství rodu Razumovských. Dne 9. června 1787 se zde při návratu z Krymu na cestě z Poltavy do Konstantinopole zastavila a s Kirillem Grigorijevičem Razumovským poobědvala císařovna Kateřina II. Veliká, která ho již předtím povýšila do hraběcího stavu. Rezidence jejich setkání se nedochovala.

V roce 1817 měla Karlivka již první zděnou budovu nemocnice Lazaretní dvůr s lékárnou a roku 1818 byl založen Uspenský chrám poltavské eparchie, zničený ve 30. letech 20. století a dosud neobnovený.

cukrovar
Strojírenský závod Mašbud
Krucifix

V roce 1897 Karlivka dosáhla počtu 3 600 obyvatel a železničního spojení. V sovětské éře došlo k velkému rozmachu průmyslu, takže v roce 1939 byla již osadou městského typu s 10 300 obyvateli. Růst pokračoval i po 2. světové válce, v roce 1957 získala statut města a do roku 1989 se rozrostla na 20 059 obyvatel, což bylo její historické maximum. V průběhu transformace hospodářství a následující krize počet obyvatel klesl o více než 10 % na 17 658 obyvatel k roku 2003, 15 863 k roku 2011 a v současnosti má jen něco málo přes 14 tisíc obyvatel.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Město je průmyslové, kromě elektrárny je hlavním zaměstnavatelem obyvatel strojírenský závod Mašbud. Je zde také cukrovar.

Náboženství, kultura a sport[editovat | editovat zdroj]

Kulturními památkami jsou čtyři válečné pomníky a pamětní desky; město má palác kultury a muzeum. Sport je soustředěn na fotbalový stadion a na každoroční terénní závod motocyklů.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Významná a poměrně dobře zachovaná je příroda v okolí. Do katastru města patří park Duby čereščaty (ukrajinsky Дуби черешчатi) se 74 vzrostlými duby, o rozloze 3,5 hektaru. Od roku 2012 je chráněný jako botanická rezervace.

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]