Karl Türk (poslanec Říšské rady)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karl Türk

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1885 – 1891
Ve funkci:
1897 – 1901

Poslanec Slezského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – 1908
Stranická příslušnost
Členství Všeněmecké sjednocení

Narození 1840
Úmrtí 30. dubna 1908
Holčovice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Děti Wilhelm Türk
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karl Türk (1840[1]30. dubna 1908 Holčovice[2]) byl rakouský lékař a politik německé národnosti ze Slezska, v 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Profesí byl lékařem.[2] Od roku 1891 až do své smrti působil ve slezských Holčovicích. Publikoval články v denním tisku novinách a psal sociální romány a dramata.[3]

V 80. letech 19. století se zapojil do celostátní politiky. Ve volbách do Říšské rady roku 1885 byl zvolen a zastupoval zde kurii venkovských obcí, obvod Opava, Bílovec atd. Do parlamentu se po jisté přestávce vrátil ve volbách do Říšské rady roku 1897, nyní za všeobecnou kurii, 1. volební obvod: Opava, Bruntál.[4] V roce 1897 se profesně uvádí jako lékař a statkář, bytem Holčovice.[5]

Kromě toho zasedal i jako poslanec Slezského zemského sněmu. Mandát na zemském sněmu zastával až do své smrti.[2]

Politicky patřil k všeněmcům Georga von Schönerera a spolu s několika dalšími podobně orientovanými poslanci založil v roce 1887 v Říšské radě nacionalistický klub Deutschnationaler Verband.[1] V roce 1890 se uvádí jako poslanec bez klubové příslušnosti, ovšem s poznámkou, že náleží do skupiny antisemitů.[6] V roce 1889 přednesl na Říšské radě řeč, v níž kritizoval potlačování národních práv etnických Němců v Rakousku a použil v této souvislosti slovní spojení Irredenta Germanica. V roce 1898 publikoval osmdesátistránkový spis Böhmen, Mähren und Schlesien, v němž vylíčil dějiny Rakouska po roce 1848 jako sled nepřátelských kroků vůči Němcům, na němž měli mít podíl Češi, Židé, šlechta, katolický klérus a němečtí liberálové. Čechy označoval za slovansky mluvící Němce. Kandidoval neúspěšně i ve volbách do Říšské rady roku 1907.[1]

Karl Türk zemřel v dubnu 1908.[2] Byl pohřben na hřbitově v Holčovicích.[3]

Jeho syn z prvního manželství Wilhelm Türk (1871–1917) pracoval jako primář Josefovy nemocnice ve Vídni a pedagog na Vídeňské univerzitě. Byl odborníkem na hematologii. V medicíně se po něm jmenuje Türkův roztok.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HAHN, Hans-Henning. Hundert Jahre sudetendeutsche Geschichte: Eine völkische Bewegung in drei Staaten. Frankfurt: Lang, Peter, 2007. 324 s. Dostupné online. ISBN 978-3631553725. (německy) 
  2. a b c d Abg. Türk. Bohemia. Duben 1908, roč. 81, čís. 119, s. 3. Dostupné online. 
  3. a b c HISTORIE OBCE [online]. holcovice.sweb.cz [cit. 2014-05-09]. Dostupné online. (česky) 
  4. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  5. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0013&page=195&size=45
  6. Südsteirische Post, 14. 2. 1891, s. 2.