Karel Votlučka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Votlučka
Narození 1. října 1896
Plzeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. června 1963 (ve věku 66 let)
Plzeň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma mater Akademie výtvarných umění v Praze
Povolání malíř, grafik a ilustrátor
Podpis Karel Votlučka signatura.jpg
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Votlučka (1. října 1896 Plzeň[1]2. června 1963 Plzeň) byl český malíř, grafik a ilustrátor.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Karel Votlučka se narodil manželům Vilémovi a Anně Votlučkovým. Otec měl v Martinské ulici v Plzni knihařství, ale toužil mít ze svého syna stavitele a architekta. Karel se vyučil zedníkem a absolvoval Státní průmyslovou školu v Plzni. Praxi prodělal u stavitele Drobného. Jeho snem bylo malování a kreslení a touha byla tak silná, že odešel do Prahy studovat Akademii výtvarných umění. Tu absolvoval v letech 1916-1920. Zde měl vynikající učitele - Jana Preislera a Vratislava Nechlebu. Po dokončení studia se stal žákem profesora Maxe Švabinského a Josefa Loukoty.

V této době se poprvé oženil. Manželkou se stala Anna roz. Brabcová a měli dva syny Zdeňka a Marcela. Chtěl se plně věnovat umělecké tvorbě a nikdy nenastoupil do žádného zaměstnání, byl výtvarníkem na volné noze. Fascinovala ho architektura, zejména pražská. Maloval zákoutí a uličky staré Prahy. Do Plzně však stále dojížděl, maloval staré domy, hospůdky, renesanční radnici a chrám sv. Bartoloměje i výroční trhy kolem něj. Kladný vztah k Plzni vyjadřoval svou prací. Ilustroval publikace plzeňského badatele, zakladatele a dlouholetého ředitele Národopisného muzea v Plzni Ladislava Lábka - Potulky po Plzni staré i nové. Kresbami přispíval do časopisu Plzeňsko, Mladá stráž a také ilustroval knihu Franka Weniga (1898-1974) Kytice plzeňských pověstí a Pomněnky Karla Schwarze (1863-1939). V roce 1937 získal významnou zakázku. Plzeňský pivovar mu zadal výzdobu pavilonu na světové výstavě v Paříži. V témže roce došlo k osobní tragédii. Umírá mu manželka a Votlučka zůstává sám se dvěma syny. Čtyři roky na to se natrvalo přestěhoval do Plzně a podruhé se oženil. Vyvolenou byla Marie roz. Knedlíková z Plzně.

Po druhé světové válce ho okouzlila krása Slovenska, lidová i městská architektura i přívětivost lidí. Zde působil do roku 1952. U příležitosti výročí 750 let povýšení Trnavy na město bylo použito 17 jeho kreseb jako ilustrací pamětní knihy. Také maloval na Moravě, v Hodoníně vytvořil soubor kreseb ze života T. G. Masaryka i kolekce kreseb památek Olomouce a Brna.

Karel Votlučka zemřel na zákeřnou nemoc v roce 1963 ve svých 67 letech. Svým rozsáhlým dílem přispěl k obohacení české grafické tvorby, která má i ve světě významné místo.[3]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Karel Votlučka používal v malířské tvorbě často olejomalbu a akvarel, v grafické dřevoryt, linoryt, lept a litografii.

  • cyklus 17 leptů Pražská nádvoří, které patří k mistrovským grafickým listům
  • album 32 leptů Gotická Praha (vydáno však bylo pouze 10 exemplářů)
  • Památné domy pražské
  • Starý Břevnov (1928)
  • Klášter blahoslavené Anežky v Praze (1930)
  • Portál Týnského chrámu (1930)
  • Stará Plzeň (1929-1930)
  • Pražské zajímavosti
  • Mozart v Praze
  • cca 300 drobných grafických listů Ex libris a novoročenek - vyhotoveny technikou leptu
  • portrétní a stylizované grafiky (lepty a linoryty) anglického básníka a malíře D. G. Rossetiho (1923)
  • podobizny F. M. Dostojevského a B. Smetany (1922)
  • ilustrace básně K. H. Máchy Mnich, Votlučka ji vyzdobil jediným leptem, který je považován za velice vzácný[4]
  • dva velké panely propagující Měšťanský pivovar a plzeňský Prazdroj v Paříži (1937)
  • soubor cenný umělecky i etnograficky - Plzeňské právovárečné domy - 256 kreseb všech právovárečných domů v Plzni (vydáno při příležitosti 100. výročí založení Měšťanského pivovaru)
  • pohlednice s interiéry pivovaru a plzeňskými hospůdkami
  • soubory reprodukcí jeho kreseb na pohlednicích Prahy, Plzně, Jaroměře, Týnce u Klatov[3]

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

Karel Votlučka byl členem Syndikátu výtvarných umělců v Praze, který se podílel na jeho výstavách.

  • Výstava Umělecké skupiny v Plzni, 1919[5]
  • Dům umělců Praha, 1924
  • Vídeň s českými a rakouskými modernisty, 1924
  • Souborná výstava v Plzni, 1930
  • Jaroměř, 1936
  • Plzeň, 1943
  • Přeštice, 1943

Výstavy po jeho smrti

  • Bánská Bystrica, 1991
  • Plzeň, 1996[3]
  • Dům historie Přešticka, Přeštice, 2011[6]
  • Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, 2011
  • Studijní a vědecká knihovna Plzeň, 2016[7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Plzeň
  2. Autority - Katalogizační lístek - Knihovna města Plzně - katalog Clavius. lanius.kmp.plzen-city.cz [online]. [cit. 2017-04-12]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c KLÍMA, David. 100. výročí narození akademického malíře Karla Votlučky. České památky. Červen 1996, roč. 7, čís. 1., s. 3. 
  4. Akademický malíř Karel Votlučka 1896-1963. Přeštice: Spolek pro záchranu historických památek na území Přešticka, 2000. 12 s. 
  5. Artotéka města Plzně. www.artotekaplzen.cz [online]. [cit. 2017-04-20]. Dostupné online. 
  6. S.R.O., Turistika.cz. Karel Votlučka, malíř Přešticka. www.akce.cz [online]. [cit. 2017-04-18]. Dostupné online. (cz) 
  7. Karel Votlučka - grafická tvorba - SVKPK. Česky. Dostupné online [cit. 2017-04-18]. (česky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHWARZ, Karel. Plzeňské pomněnky. Vyd. 1. Plzeň: Knihovna města Plzně ve spolupráci s Pro libris, 2011. 97 s.
  • Votlučka: Pražská nádvoří. [Praha: nákl. vlast.], [1943]. 8 obr.
  • VOTLUČKA, Karel. Stará Plzeň očima Karla Votlučky. Vydání první. Plzeň: vlastním nákladem, 2014. 155 stran.
  • Klatovská domovní znamení: lepty. Praha: Karel Votlučka, 1925. 10 listů.
  • VOTLUČKA, Karel. "Stará Plzeň". [II. díl]. Praha: K. Votlučka, 1933. [I] l.
  • MAZNÝ, Petr, KRÁTKÝ, Vladislav a RŮŽIČKA, David. 100 zajímavostí ze staré Plzně III. Vyd. 1. V Plzni: Starý most, 2009. 127 s.
  • LANGHAMMER, Jan. Tvůrci exlibris v západočeské oblasti: 80 let Spolku sběratelů a přátel exlibris. V Plzni: Státní vědecká knihovna, 1998. 36 s. .

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]