Karel Raška (epidemiolog)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Profesor MUDr. Karel Raška, DrSc.
Narození 17. listopadu 1909
Strašín
Úmrtí 21. listopadu 1987 (ve věku 78 let)
Praha
Alma mater Univerzita Karlova
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Raška (17. listopadu 1909[1], Strašín, okres Klatovy21. listopadu 1987, Praha) byl český voják, lékař a epidemiolog, zakladatel moderní československé epidemiologie.

Lékařská kariéra[editovat | editovat zdroj]

Byl profesorem Karlovy univerzity, ředitelem pražského Ústavu epidemiologie a mikrobiologie a vedoucím Divize sdělných nemocí Světové zdravotnické organizace. Byl autorem konceptu epidemiologické bdělosti (surveillance), kterou Světová zdravotnická organizace přijala v roce 1968 mezi základní epidemiologické metody svého celosvětového působení.

Prosadil v Československu diagnostiku Rh-faktoru a léčbu fetální erytroblastózy pomoci krevních transfúzí (bylo tak jednou z prvních zemí v Evropě, která tyto metody zavedla). V roce 1945 spolu s Františkem Patočkou řídil opatření proti zamezení dalšího šíření epidemie skvrnitého tyfu, která vypukla v KT Terezín. Zde také společně sepsali zprávu o poměrech v Malé pevnosti a mimořádně brutálním zacházení se zde vězněnými Němci a svými protesty přiměli vládu k výměně vedení tábora.[2]

Byl jednou z klíčových osobností úspěšného celosvětového eradikačního programu zaměřeného proti pravým neštovicím v rámci Světové zdravotnické organizace WHO, jejímž byl zaměstnancem, jakož i řady dalších lokálních eradikačních programů v Československu, zejména pokud šlo o potlačení dětských nemocí. V roce 1972 jej komunistický režim přinutil odejít do penze. Hlavním důvodem byla nevraživost tehdejšího českého ministra zdravotnictví Jaroslava Prokopce (1969-1989), způsobená předchozím Raškovým odhalením Prokopcova plagiátu při kandidátské práci (výsledky práce byly zfalšovány tak, že vyzněly jako kazuistiky pacientů, ačkoliv šlo pouze o aplikace na mrtvých tkáních)[zdroj?].

V roce 1984 mu Anglická královská lékařská společnost udělila Jennerovu medaili, která je v oblasti boje proti infekčním chorobám považována za nejprestižnější ocenění na světě.

Jeho manželkou byla Helena Rašková, česká farmakoložka. Mají spolu dva syny, profesory Karla Rašku – molekulárního imunologa a virologa – a Ivana Rašku – buněčného biologa.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

  • Serologické vyšetřování krví ve sporech o určování otcovství. 1. vyd. Praha: Spolek českých lékařů, 1944. 34 s. 

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století
  2. Tomáš Staněk: „Poválečné „excesy“ v českých zemích v roce 1945 a jejich vyšetřování“, Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 2005, ISBN 80-7285-062-8, str. 157-159

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]