Karel Postl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Postl
malíř při práci, lept
malíř při práci, lept
Narození9. listopadu 1769
Bechyně
České královstvíČeské království České království
Úmrtí15. března 1818 (ve věku 48 let)
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Příčina úmrtítuberkulóza
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Alma materAkademie výtvarných umění ve Vídni
Povolánímalíř, grafický designér, pedagog, grafik, učitel, kreslíř a scénograf
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Postl, příjmení psáno též Postel (9. listopadu 1769, Bechyně[1]15. března 1818, Praha) byl český klasicistní malíř, kreslíř a grafik.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině úředníka hraběcí rodiny Paarů v Bechyni. Na Akademii výtvarných umění ve Vídni vystudoval malířství u F. A Branda a grafickou speciálku J. Schmutzera. Od sklonku 18. století si zařídil ateliér v Praze. Čeští vlastenci jej prosazovali za prvního ředitele kreslířské Akademie, ale přednost dostal Josef Bergler. V roce 1802 se podílel na založení grafické dílny na Akademii v Praze a v letech 1806 – 1817, tedy téměř do své předčasné smrti, tam vyučoval krajinomalbu a grafickou vedutu. K jeho žákům patřili Josef Šembera, Vincenc Morstadt, Josef Bedřich Zwettler a Antonín Mánes, který se stal také Postlovým nástupcem na Akademii. Od roku 1804 Postl pracoval jako malíř divadelních dekorací ve Stavovském divadle, kde jej později vystřídal Antonín Machek.

Postl bydlel v Praze na Starém Městě v Celetné ulici 12 v domě čp. 558/I.[2]

Zemřel na plicní tuberkulózu. Je pohřben na Olšanských hřbitovech v Praze.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

V jeho díle se prolíná klasicismus a romantismus se vzory jak vídeňskými, tak francouzskými (Claude Lorrain, Nicolas Poussin). V krajinomalbě se zaměřil na panoramatické scenérie Prahy, i dalších měst, nebo českých lázeňských měst (Karlovy Vary, Mariánské lázně, Teplice) které byly často vydávány v grafických albech, například u společnosti Artaria. Byl rovněž zručným portrétistou. Podílel se také na tvorbě pohlednic pro některá lázeňská města. Svými obrazy je zastoupen především ve sbírkách Národní galerie, Muzea hlavního města Prahy a Národního muzea[3].

Výběr z díla[editovat | editovat zdroj]

  • Nové aleje a kostel sv. Voršily v Praze, 1800 (Muzeum hl. m. Prahy)
  • Pohled na Teplice, akvarel, 1803
  • Panoráma Vídně, 1804
  • Panoráma Prahy z věže vodárny
  • Klášter sv. Anny v Čechách (?)[4]
  • Partie ze Štvanice v Praze
  • Špitálsko a Invalidovna, 1815-1817
  • Královská obora a Místodržitelský letohrádek, 1810 (Muzeum hl. m. Prahy)
  • Pohled na Český Krumlov
  • Čtyři denní doby, (Národní galerie)
  • Lesní krajina, (Národní galerie)
  • Portrét Postlovy manželky při šití, (Národní galerie)
  • Přímořská krajina s pěvcem, (Památník národního písemnictví)[5]
  • Alegorie přátelství a vděčnosti, střelecký terč, 1812 (Muzeum hl. m. Prahy)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. Schematismus für das Königreich Böhmen auf das gemeine Jahr 1815, erster Theil, s. 155
  3. České hrady a zámky na starých vyobrazeních, Vladimír Brych-Věra Přenosilová, katalog ze sbírky grafiky Národního muzea, Národní muzeum Praha 2002.
  4. Náš region - reprodukce
  5. PNP reprodukce

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Bohumír MRÁZ: Karel Postl a základy české krajinomalby, SNKLHU Praha 1957
  • Vojtěch VOLAVKA: České malířství a sochařství 19. století. SPN Praha 1968
  • Anděla HOROVÁ a kolektiv: Nová encyklopedie českého výtvarného umění, díl II., N-Ž, Praha : Academia 1995, str. 835-836.
  • Ulrich Thieme - Felix Becker, Allgemeines Lexikon der bildenden Künstler, Leipzig : E.A.Seemann, díl XXI.
  • Almanach Akademie výtvarných umění v Praze (1799 - 1979) ke 180. výročí založení, uspořádal Jiří Kotalík. Praha 1979.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]