Karel Mejstřík

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O divizním generálovi pojednává článek Karel Mejstřík (generál).
Karel Mejstřík
Narození28. října 1902
Beroun
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí14. září 1994 (ve věku 91 let)
Rakovník
ČeskoČesko Česko
Povoláníspisovatel, novinář, učitel a dramatik
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Mejstřík (28. října 1902 Beroun[1]14. září 1994 Rakovník) byl československý a český prozaik, publicista a pedagog. Hlavním tématem jeho děl je život na venkově, Rakovnicku a Křivoklátsku.[2]

Život[editovat | editovat zdroj]

K roku 1922 byl učitelem v Čisté a Senomatech, o pět let později začal učit v Rakovníku. Po válce se stal okresním knihovnickým a osvětovým inspektorem a v roce 1950 vedoucím odboru kultury ONV.

Karel Mejstřík byl také inspektor kultury, ochotnický divadelník a režisér. Stál u zrodu rakovnické obrazárny (dnes Rabasova galerie) a byl zakládajícím a dlouholetým členem redakce Rakovnických novin, kam psal literární a výtvarné kritiky, články a fejetony. Rakovnicko a místní obyvatelé jsou nejčastějším námětem jeho literárních děl. Knihy jsou doprovázeny pozoruhodnými ilustracemi místních malířů (Václav Rabas, Radomír Kolář). Mejstřík je také autorem divadelních her a knihy vzpomínek na významné osobnosti Rakovnicka „Jak jsem je potkal“.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

beletrie
  • 1934: Na Přílepském bělidle
  • 1936: Neuvoď nás
  • 1947: Režná zem
  • 1959: Smrt a les (ilustrace Radomír Kolář)
  • 1962: Domov můj
  • 1978: Těžké kročeje
  • 1983: Rakovnické povídačky
další práce otištěné v Rakovnických novinách a poté samostatně v brožuře
  • 1973 Rakovníkem po velkých stopách
  • 1974 Rakovnickem po velkých stopách
  • 1976 Jak jsem je potkal
  • 1986 Kulturní Rakovník
  • 1987 Deset bohatých let
  • 1990 Vzpomeňte a nezapomeňte 1938-1945
Rakovnické noviny 1992–1993
  • 1980: rukopis novely Diogénes a kočky

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

  • Pro lásku a cech – dramatizace humoresky Kdo s koho? od Zikmunda Wintera
  • Kam jdeš Jene – o Janu Husovi
  • Tvrdá cesta – z doby po první světové válce
  • Blýskání na časy – z nedávné současnosti

Památka[editovat | editovat zdroj]

  • portrét K. Mejstříka (sochař Miroslav Pangrác)
  • 1983–84: monument K. Mejstříka (sochař Miroslav Pangrác)[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Farnost Beroun. Matriční záznam o narození a křtu [online]. Státní oblastní archiv v Praze [cit. 2019-06-03]. Dostupné online. 
  2. Životopis: Mejstřík Karel [online]. Knihovnicka.net [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. 
  3. Václav Markup, Radomír Kolář, Zdeněk Balaš, Miroslav Pangrác – obrazy, sochy [online]. Rabasova galerie Rakovník [cit. 2017-10-20]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANOUŠEK, Pavel. Slovník českých spisovatelů od roku 1945 II. (M-Ž). 2. vyd. Praha: Brána : Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR : Knižní klub, 1998. 791 s. ISBN 80-7243-014-9. 
  • FROLÍK, František. Osobnosti Rakovnicka a Novostrašecka s ukázkami jejich rukopisů. 1. vyd. Nové Strašecí: Jiří Červenka - Gelton, 2016. 315 s. ISBN 978-80-88125-04-4. Kapitola Karel Mejstřík, s. 285. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]