Karel Langer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Langer
Autoportrét
Autoportrét
Narození 16. ledna 1878
Nová Paka
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 2. května 1947 (ve věku 69 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbení Valašské muzeum v přírodě
Povolání malíř
Podpis Podpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Langer (16. ledna 1878 v Jaroměři2. května 1947 v Praze) byl český akademický malíř, jeden z posledních žáků prof. J. Mařáka na pražské Akademii výtvarných umění.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině Jindřicha Langera, učitele na měšťanské škole v Jaroměři a jeho manželky Aloisie, rozené Häuslerové.[1]

V letech 18971899 studoval na akademii v Praze u Julia Mařáka. Po úmrtí prof. Mařáka pokračoval ve studiu krátce u Ant. Slavíčka a následně 3 roky u prof. R. von Ottenfelda. Po absolvování akademie (r. 1903) cestoval po Dalmácii a maloval v Dubrovníku. Poté studoval v Římě u Beneše Knüpfera. V létě 1904 maloval se St. Lolkem na Valašsku. Následně na podzim vystavoval větší soubory svých obrazů v Hradci Králové, Dvoře Králové a Jaroměři. F. X. Harlas (1903) v Osvětě hodnotí vánoční výstavu Jednoty umělců výtvarných "Mladý, ale dobře školený malíř Langer má zde kvetoucí mez, obraz plný vzduchu a svěžích barev... Menší malby prozrazují koloristní nadání Langerovo ...". Jeho obrazy jsou pravidelně reprodukovány ve Zlaté Praze od r. 1902. Karel Mádl (1905) ve Zlaté Praze poznamenává, že v jeho krajinách "převládá malířská obratnost nad citem". Kladně se o obrazech Karla Langera tradičně vyjadřoval výtvarný kritik Karel Domorázek-Mráz. V r. 1911 měl úspěšnou soubornou výstavu v Pule (hotel Riviéra).

Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes od. r. 1898 až do své smrti. V prvním desetiletí 19. stol. pravidelně vystavoval i s Jednotou umělců výtvarných a Uměleckou besedou (formálně se stává členem v r. 1904). Jako student získal opakovaně Hlávkovo studijní stipendium (v letech 1899-1901), Česká akademie věd a umění mu udělila výroční cenu za obraz Fabrická louka a Turkovu cenu (1913) za obraz Jaro. Rudolfínská galerie od něj zakoupila obraz Rozpuk (Před rozkvětem), Státní galerie ve Vídni obraz Barvy léta a Moderní galerie v Praze obrazy Jihočeský motiv, Tkalci a Wilsonovo nádraží.

Zemřel v Praze.[2] (Mylně bývá uváděno jeho pohřbení na Valašském Slavíně, kde jsou uloženy ostatky jmenovce Karla Langera (1903–1998), malíře, grafika a etnografa.[3])

Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

matriční záznam o narození a křtu Karla Langera (matrika N 1875-1884 Jaroměř (SOA Zámrsk))

S manželkou Marií, rozenou Muchovou (1883—??) měli dceru Hannu (1902—1984). Rodina žila od r. 1906 na Královských Vinohradech.[4]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Mařákovi žáci, zleva – Kalvoda, Langer, Sátra, Ullmann, Bubeníček, Lolek

Česká krajina je v jeho pojetí většinou rozkvetlou zahradou a loukou. Zářivé barvy nalezneme i u mnohých zátiší. Oblíbil si rodnou Jaroměř a půvaby „...zdejších kvetoucích mezí a zahradních zákoutí.“[5] O jeho talentu již svědčí obraz Stolní zátiší (1898) malovaný v době studia na AVU v Praze, který se vyznačuje dokonale vystiženou materiálovou kvalitou zobrazovaných věcí. Další tvorbu předznamenávají menší obrazy Rozkvetlý sad (1898) a Gaudeamus (1902). Rozměrný obraz Před rozkvětem (1903) zakoupila do svých sbírek Moderní galerie, jako příklad vyspělosti výtvarné mládeže. Krajinářskou tvorbu, ve které se postupně propracoval k vlastní specifické barevné škále a rukopisu, nejvíce ovlivnili Macaulay Stevenson a Otto Modersohn. Vliv těchto autorů je patrný v obrazech Zámecká zahrada v České Skalici (okolo 1905), Západ (okolo 1910) a Svítání (1915). Rané menší práce reagují i na dobový symbolismus (např. Havrani a Duch mlhy). Jiné odrážejí vliv vídeňské secese (např. Makové pole). Postupně se jeho paleta prosvětluje a vytváří krajiny silného dekorativního účinku, plné květů (např. Kvetoucí louka, Rozkvetlá louka a Kvetoucí strom), často doplněné o dívčí postavy. Bylo by však chybou jeho tvorbu jako celek nazvat impresionistickou, přestože v některých obrazech malovaných v odpoledním slunečním svitu se k tomuto uměleckému stylu přibližuje (např. Krávy ve slunci a Krajina se stavením). Nelze opomenout i obrazy středních a větších rozměrů s tématem českých měst (např. Praha, Náchod a Jaroměř). Známé jsou i obrazy s tématy kouřících vlaků na nádraží nebo lodí a mořského příboje.

Výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1904 - umělecká výstava, Hradec Králové, Průmyslové muzeum (37 obrazů)
  • 1904 - umělecká výstava, Králův Dvůr, Vzdělávací sbor sokola (55 obrazů)
  • 1911 - souborná výstava v Pule, hotel Riviera, obrazy z Adrie
  • 1929 - Julius Mařák a jeho škola, Obecní dům, Praha, Jednota umělců výtvarných (4 obrazy)
  • 2018 - Kvetoucí krajiny Karla Langera, Orlická galerie, Rychnov nad Kněžnou (44 obrazů)

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matrika narozených, Jaroměř, 1875-1884, snímek 174. 195.113.185.42:8083 [online]. [cit. 2017-03-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-03-31. 
  2. Úmrtní oznámení. Naše Pravda. 5. 5. 1947, s. 3. Dostupné online. 
  3. Osobnosti Valašska: Karel Langer
  4. Policejní přihlášky, Praha, Langer Karel 1878
  5. Jaroměř v umění. Lidové noviny. 6. 7. 1942, s. 3. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Cestovní a studijní nadace založené Jos. Hlávkou při c. k. akademii umění. Národní listy, roč. 48, č. 80, 21. 3. 1908.
  • Harlas, F. X.: Rozhledy v uměním výtvarném. Osvěta, 1903, roč. 33, č. 12.
  • Mádl, K.: Jarní výstavy. Zlatá Praha, roč. 22, č. 30, 12. 5. 1905.
  • Domorázek-Mráz Karel: Výstava Jednoty umělců výtvarných (Rudolfínum), Národní politika, 1907, roč. 25, 12. 12. 1907.
  • Janda, K.: Malíř Karel Langer padesátník. Národní listy, Ráno, pondělník, roč. 68, 16. 1. 1928.
  • Janda, K.: Malíř Karel Langer padesátník. Národní listy, roč. 68, 15. 1. 1928.
  • ZACHAŘ, Karel; JAROŠ, Karel. Kvetoucí krajiny Karla Langera. Rychnov na Kněžnou: Orlická galerie v Rychnově nad Kněžnou, 2018. 64 s. Katalog k výstavě v Orlické galerii v Rychnově nad Kněžnou 28.4. - 2.9. 2018.