Karel Klun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Klun

Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1879 – 1896

Poslanec Kraňského zemského sněmu
Ve funkci:
1877 – 1896
Stranická příslušnost
Členství Hohenwartův klub
(slovinský nár. poslanec)

Narození 15. října 1841
Prigorica
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 8. července 1896
Budapešť
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení Navje
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Klun (15. října 1841 Prigorica[1][2]8. července 1896 Budapešť[1][2]) byl rakouský římskokatolický duchovní a politik slovinské národnosti, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady z Kraňska.

Biografie

Studoval gymnázium v Lublani v letech 1854–1861 a pak bohoslovectví v Lublani. Na kněze byl vysvěcen 30. července 1865. Působil pak jako kaplan v Gorje poblíž Bledu a od roku 1867 jako vikář a kazatel v katedrálním chrámu v Lublani. Byl aktivní veřejně a politicky. Roku 1873 inicioval vznik konzervativního listu Slovenec. V letech 1867–1868 byl zvolen do obecní rady v Lublani, ale následovalo přeložení na post vikáře v kraňském Zagorje. Tuto akci měl iniciovat lublaňský německý starosta Anton Laschan nebo lidé z vedení zemské správy (Widmann). Klun své faktické vystěhování z kraňské metropole odmítal. Byl suspendován na vlastní žádost. V roce 1876 mu baron Rauber přidělil beneficium při lublaňském chrámu. To odmítalo místodržitelství a tak byl investován až v červenci 1879. Od roku 1884 byl kanovníkem.[1][2]

Zasedal na Kraňském zemském sněmu, kde v letech 1877–1895 zastupoval kurii venkovských obcí, obvod Kranj, Tržič, Škofja Loka a pak v letech 1895–1896 obvod Kočevje, Ribnica, Velike Lašče. Byl členem slovinských národních a katolických spolků. Jako přesvedčený katolík odmítal liberální tendence, které od počátku 70. let šířili mladoslovinci. Když došlo v roce 1892 k rozpadu slovinského poslaneckého Národního klubu na zemském sněmu, podílel se na ustavení Národního katolického klubu.[1]

Působil také jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam nastoupil ve volbách roku 1879 za kurii venkovských obcí v Kraňsku, obvod Lublaň, Litija, Ribnica atd. Mandát obhájil ve volbách roku 1885 a volbách roku 1891. Poslancem byl až do své smrti roku 1896.[3] Ve volebním období 1879–1885 se uvádí jako Karl Klun, kanovník, bytem Lublaň.[4]

V roce 1879 se uvádí jako slovinský národní poslanec.[5] Přistoupil ke konzervativnímu Hohenwartově klubu.[6] V tomto poslaneckém klubu zasedl i po volbách roku 1885[7] a setrval v něm do konce svého parlamentního působení. V roce 1888 vyjednával s Karlem von Hohenwartem o vstupu německých liberálů (tzv. Ústavní strana) do vlády, protože Český klub se kvůli rozporům mezi staročechy a mladočechy rozpadal a vláda ztrácela v parlamentu většinu. S případným vstupem německých liberálů do vlády Klun souhlasil při dostatečných garancích splnění slovinských kulturních požadavků.[1]

Zemřel v červenci 1896.[2]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e Klun, Karel (1841–1896) [online]. Slovenska akademija znanosti in umetnosti [cit. 2015-08-27]. Dostupné online. (slovinsky) 
  2. a b c d Různé zprávy. Národní listy. Červenec 1896, roč. 36, čís. 158, s. 4. Dostupné online. 
  3. Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  4. http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0009&page=242&size=45
  5. Národní listy, 11. 7. 1879, s. 1.
  6. Salzburger Volksblatt, 21. 10. 1879, s. 1-2.
  7. Našinec, 14. 6. 1885, s. 1-2.