Karel I. Hesensko-Kasselský

Karel I. Hesensko-Kasselský
	Lankrabě Hesensko-kasselský
Doba vlády	1670—1730
Narození	3. srpna 1654; Kassel
Úmrtí	23. března 1730 (ve věku 75 let); Kassel
Předchůdce	Vilém VI. Hesensko-Kasselský
Nástupce	Frederik I. Švédský
Manželka	Marie Amálie Kuronská
Potomci	Frederik; Žofie Šarlota; Vilém; Marie Luisa; Maxmilián; Jiří Karel
Dynastie	Hesensko-Kasselští
Otec	Vilém VI. Hesensko-Kasselský
Matka	Hedvika Žofie Braniborská
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel I. Hesensko-Kasselský (3. srpna 1654, Kassel – 23. března 1730, tamtéž) byl mezi lety 1675 až 1730 lankrabě Hesensko-kasselský. Byl také zatvrzelý kalvinista.

Život[editovat | editovat zdroj]

Karel se narodil 3. srpna 1654 v hlavním městě Hesenska-Kasselska, v Kasselu, jako druhý syn Viléma VI. Hesensko-Kasselského a jeho manželky Hedviky Žofie Braniborské. Roku 1663 Vilém VI. zemřel a následující roky, až do roku 1675, tedy jako regentka vládla Karlova matka Hedvika Žofie. Záhy ale umírá i Karlův starší bratr Vilém a dalším v pořadí následníků je právě Karel. Roku 1675 již byl Karel dostatečně starý na to, aby mohl převzít veškerou pravomoc nad Hesenskem-Kasselskem, což se stalo. Celkem trvala Karlova vláda dlouhých 55 let až do jeho smrti.

Karel jako vládce byl sice dobrý voják i ekonom, avšak nikoliv zemědělec. Zaměřoval se především na rozšiřování řad armády, které později propůjčil ve válce o španělské dědictví. Finančně se díky Karlovi mělo Hesensko-Kasselsko dobře, avšak zemědělství chřadlo a nerozvíjelo se. Jakožto kalvinista podporoval Karel nejen jiné protestanty, ale také lidi, vyhnané z Francie. Těm povolil, aby se v Hesensku-Kasselsku usazovali. Přibližně 4000 uprchlíků a protestantů se kolem roku 1700 usadilo v Kasselu, konkrétně v nově vytvořené části Oberneustadt.

Roku 1679 Karel založil východně od Kasselu jeden z prvních kovozpracujících závodů v Hesensku; Messinghof. Roku 1699 založil město Sieburg (od roku 1717 známo jako Bad Karlshafen), kam se později přesunulo velké množství hugenotů. Následně západně od Kasselu vytvořil přírodní rezervaci Wilhelmshöhe. Karel se zajímal i o archeologii a proto již roku 1709 započaly na Mader Heide archeologické vykopávky.

Karel I. Hesensko-Kasselský zemřel 23. března 1730 ve věku 75 let v Kasselu.

Manželství a potomci[editovat | editovat zdroj]

Karel si vzal svoji sestřenici Marii Amálii Kuronskou (1653–1711), dceru Jakuba Kettlera. Pár měl celkem sedmnáct dětí, z nichž ale čtrnáct žilo dost dlouho na to, aby se zachovala jejich jména a pouze šest z nich se dožilo více než 25 let.

Vilém (1674–1676)
Karel (1675–1677)
Frederik I. (1676–1751)
⚭ 1700 Luisa Dorotea Pruská (1680–1705)

⚭ 1714 Ulrika Eleonora Švédská (1688–1741)

Kristián (1677)
Žofie Šarlota (1678–1749) ⚭ 1704 vévoda Fridrich Vilém Meklenbursko-Zvěřínský (1675–1713)
Syn (12. června 1679), narozen mrtvý
Karel (1680–1702)
Dcera (12. dubna 1681), narozena mrtvý
Vilém VIII. (1682–1760) ⚭ 1717 Dorotea Vilemína Sasko-Zeitzská (1691–1743)
Dcera (12. června 1683)
Leopold (1684–1704)
Syn (12. listopadu 1685)
Ludvík (1686–1706)
Marie Luisa (1688–1765) ⚭ 1709 Jan Vilém Friso (1687–1711)
Maxmilián (1689–1753) ⚭ 1720 Frederika Šarlota Hesensko-Darmstadtská (1698–1777)
Dcera (5. července 1690), narozena mrtvá
Jiří Karel (1691–1755)
Syn (1692)
Eleonora Antonie (1694–1694)
Vilemína Šarlota (1695–1722)
Syn (1696), narozen mrtvý
Dcera (1697)
Syn (1699)
Dcera 1701)