Přeskočit na obsah

Karel Hladeček

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ing. Karel Hladeček
Narození13. března 1908
Most
Úmrtí19. září 1944 (ve věku 36 let)
Mnichov, věznice Stadelheim
Příčina úmrtípoprava
Místo pohřbeníhřbitov Perlacher Forst, Mnichov
Povoláníučitel
OceněníČeskoslovenský válečný kříž 1939 (1946)
ChoťJarmila Weigertová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hladeček (13. března 1908 Most19. září 1944 Mnichov, věznice Stadelheim) byl český ekonom, pedagog a účastník protifašistického odboje během druhé světové války.

V domácím protinacistickém odboji byl činný v období 1. prosince 1939 až 13. října 1942[1] ve skupinách Informační služba národního odboje (ISNO), Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD) a v Petičním výboru Věrni zůstaneme[2] (PVVZ).

Život[editovat | editovat zdroj]

Karel Hladeček pocházel z Mostu.[3] Po dokončení základního studia nastoupil na Obchodní akademii v Teplicích-Šanově, kde složil maturitní zkoušku 20. června 1927.[4] Poté přešel do Prahy na Vysokou školu obchodní, která v té době spadala pod ČVUT[5] v Praze. Zde studoval v letech 1928 až 1932.[6] Státní zkoušky složil v roce 1932.[7]

V říjnu 1932[3] zahájil Karel Hladeček dráhu profesora na Obchodní akademii v Kolíně. V roce 1934 se oženil s Jarmilou Weigertovou.[3] Kromě pedagogické činnosti publikoval odborné články ekonomického zaměření (periodikum Nová svoboda[8][9]) a působil v Dělnické akademii (např. účinkoval v rozhlasovém cyklu Dělnický rozhlas[10][11]).

Odbojovou činnost Hladeček soustředil především na dodávání zpráv z Kolínska.[12] Přímo v Kolíně vedl pobočku PVVZ.[12] Tato činnost byla prozrazena vlivem zrady konfidenta na pražském ústředí ÚVOD.[13] Karel Hladeček byl v roce 1942 zatčen a vězněn v Kolíně, Kutné Hoře, Mladé Boleslavi, na Pankráci, v Terezíně, Norimberku, Mnichově.[2] V roce 1944 byl popraven.[1]

V roce 1946 byl Karel Hladeček oceněn Československým válečným křížem 1939 In memoriam.

Karel Hladeček v odboji spolupracoval mj. s prof. Volfgangem Jankovcem, nebo JUDr. Karlem Bondym,[12] kteří byli aktivní v Praze. Hladečkovy kolínské kolegy představoval např. Josef Doskočil a Alfons Remunda.[12] Václav Běhounek[12] zastával roli zprostředkovatele zpráv mezi Kolínem a Prahou.

Kámen zmizelého nesoucí jméno inženýra Hladečka byl položen 17. září 2021 v Kolíně v ulici Pražská.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Osvědčení dle zákona  č. 255/1946 Sb. (Vojenský historický archiv)
  2. a b Osobní spis účastníka národního boje za osvobození, vytvořený před vydáním Osvědčení dle zákona č. 255/1946 Sb. (Vojenský historický archiv)
  3. a b c Osobní výkaz (Státní okresní archiv v Kolíně)
  4. Nacionále řádného posluchače vysoké školy obchodní v Praze k semestru léto 1928/29, dokument č. 176 (archiv ČVUT)
  5. https://www.cvut.cz/historie, období 1920–1939
  6. Nacionále řádného posluchače vysoké školy obchodní v Praze k semestrům léto 1928 až zima 1932 (archiv ČVUT)
  7. Archivní zápis o vykonané státní zkoušce č. 2426 a 2439 (archiv ČVUT)
  8. Nová svoboda: pokrokový týdeník. Praha: Otakar Janáček, 17.04.1936, 13(15). Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:89a92530-812b-11e7-921c-5ef3fc9ae867, S. 173
  9. Nová svoboda: pokrokový týdeník. Praha: Otakar Janáček, 25.03.1938, 15(12). Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:65404890-cae6-11e7-80e7-5ef3fc9bb22f S. 136-139
  10. Dělnická rovnost: deník Komunistické strany Československa (sekce III. internacionály). Praha: Viktor Štern, 14.09.1932, 4(216). Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:7844e590-3a1a-11e5-b57a-005056825209 Viz program rozhlasu.
  11. Dělnická rovnost: deník Komunistické strany Československa (sekce III. internacionály). Praha: Viktor Štern, 28.12.1932, 4(304). Dostupné také z: http://www.digitalniknihovna.cz/mzk/uuid/uuid:3438c860-3a1c-11e5-8b04-5ef3fc9bb22f Viz program rozhlasu.
  12. a b c d e JELÍNEK, Zdeněk. Vzpomínky na okupaci: Kolín a Kolíňané v době nacistické okupace, protinacistické rezistence a boje za národní svobodu v letech 1939–1945. Díl 1. Kolín: OV ČSPB, 1986.
  13. SPB Kolín. Kolínsko v boji proti okupantům: „Petiční výbor Věrni zůstaneme“. Kupředu: Orgán OV KSČ a ONV v Kolíně. Kolín, 1965, 13

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JELÍNEK, Zdeněk. Vzpomínky na okupaci: Kolín a Kolíňané v době nacistické okupace, protinacistické rezistence a boje za národní svobodu v letech 1939–1945. Díl 1. Kolín: OV ČSPB, 1986. S. 206, 213, 214.
  • Padesát let obchodního školství v Kolíně: Sborník obchodního školství v Kolíně 1897–1912–1947. V Kolíně: Výbor pro oslavy obchodního školství, 1947. S. 41.
  • GEBHART, Jan, Jaroslav KOUTEK a Jan KUKLÍK. Na frontách tajné války: kapitoly z boje československého zpravodajství proti nacismu v letech 1938–1941 [online]. Praha: Panorama, 1989 [cit. 2019-04-14]. Stopy, fakta, svědectví. S. 193, 258.