Karel Habsbursko-Lotrinský
.jpg)
Karel Habsbursko-Lotrinský, nebo též Karel Habsburský (německá podoba jeho jména je Karl (von) Habsburg-Lothringen, panovnickým jménem Jeho císařská a královská Výsost arcivévoda Karel Rakouský,[2] * 11. ledna 1961, Starnberg, Bavorsko, Německo), je příslušník bývalé vládnoucí habsbursko-lotrinské dynastie, někdejší rakouský politik za Lidovou stranu Rakouska (Österreichische Volkspartei / ÖVP), mediální podnikatel od roku 1984 též původní profesí agronom a lesník.[3][4]
Od ledna 2002 do ledna 2003 byl generálním ředitelem Organizace nezastoupených států a národů (UNPO). V rakouské armádě sloužil jako vojenský pilot, dosáhl hodnosti kapitána.
V letech 2014 až 2020 byl předsedou organizace na ochranu kulturních statků Blue Shield International a předtím v letech 2008 až 2014 předsedal Sdružení národních výborů ANCBS (Association of National Committees of the Blue Shield).
Život a činnost[editovat | editovat zdroj]
Narodil se jako prvorozený syn bývalého rakouského, českého a uherského korunního prince Oty a Reginy Sasko-Meiningenské a jako vnuk posledního rakouského císaře, uherského a českého krále Karla I. Byl pokřtěn celým jménem jako Karl Thomas Robert Maria Franziskus Georg Bahnam Habsburg-Lothringen, arcivévoda rakouský
Základní školu vychodil v bavorském Pöckingu a poté vystudoval jazykové gymnázium v Tutzingu. V roce 1981 nastoupil studium práv na univerzitě v Salcburku a od roku 1983 také španělštinu a politologii. Studium práv bez titulu dokončil v roce 1993 a začal individuální studium, které kombinovalo prvky starověké historie s právními aspekty.[5] V roce 2012 zakončil studium na IMADEC University s titulem Executive MBA.[6]
Vojenskou službu vykonával v ozbrojených silách, kde absolvoval pilotní výcvik jako roční dobrovolník a v současné době je kapitánem letectva v záloze.[7]
V květnu 1990 osobně vedl humanitární konvoj do Vilniusu s potravinami, léky a oděvy jako zástupce Panevropské unie v reakci na blokádu uvalenou tehdy Sovětským svazem po neuznání nezávislosti Litvy v březnu 1990. Během občanské války v Jugoslávii v roce 1991 Karel Habsburský zorganizoval mezinárodní pomoc proti ničení kulturního dědictví v Dubrovníku a bývalé Jugoslávii.[8]
Od 1. ledna 2007 je Karel Habsbursko-Lotrinský hlavou habsbursko-lotrinského rodu. V letech 1996–1999 byl poslancem Evropského parlamentu za Rakouskou lidovou stranu.
Funkce a tituly[editovat | editovat zdroj]
Karel Habsburský je od roku 1961 členem Řádu zlatého rouna, jehož je též od 30. listopadu 2000 (den sv. Ondřeje) velmistrem. Je nositelem velkokříže suverénního Řádu maltézských rytířů, členem rytířského Řádu sv. Šebestiána v Evropě a čestným členem Řádu německých rytířů. Dále je velmistrem Řádu sv. Jiří – evropského řádu Domu Habsbursko-Lotrinského.
Ve své vlasti nemá uznaný žádný platný šlechtický či panovnický titul, neboť ty byly v Rakousku zrušeny tzv. Habsburským zákonem, a tak zde smí užívat pouze své občanské jméno Karl Habsburg nebo Karl Habsburg-Lothringen. V roce 2011 jej přesto papež Benedikt XVI. ve veřejných prohlášeních opakovaně oslovil jako (Jeho císařskou Výsost) arcivévodu Karla Rakouského. Rovněž vídeňským arcibiskupem kardinálem Christophem Schönbornem a papežským nunciem v zemi je též zmiňován jako arcivévoda, stejně tak ze strany monarchistů je považován za následníka trůnu označován jako Karl II. Rakouský, Károly V. Maďarský (Uherský) nebo Karel IV. Český.
Od roku 1986 je předsedou Panevropského hnutí Rakouska. Kromě toho je zakladatelem a předsedou „Panevropského spolku Alpen-Adria“. Je také nejvyšším představitelem Akademického zemského spolku rakouských katolíků (K.Ö.L.), čestným předsedou (od roku 1998) Evropského společenství vojenského parašutismu, reg. sdružení Assiette d'Honneur en Etain, des Brevet de Parachutisme Militaire Européen Honoraire (AEPM), od roku 2002 držitelem La Grande Medaille d'Or avec Ruban Merite Philanthropique a od roku 2003 nositelem La Croix de Commandeur Evropského společenství vojenského parašutismu. Předsedá Mezinárodnímu výboru Modré štíty, což je kulturní ekvivalent Mezinárodního červeného kříže pro záchranu památek a kulturního dědictví. Na rok 2002 byl jmenován výkonem funkce generálního tajemníka Organizace nezastoupených států a národů (UNPO).[9]
Vedle své činnosti coby blízký spolupracovník salcburského zemského hejtmana Haslauera byl v letech 1996 až 1999, po velice úspěšné předvolební kampani, poslancem Evropského parlamentu za Rakouskou lidovou stranu (ÖVP), kde se zasadil zejména za práva menšin. Karel vzbudil též pozornost svým neobvykle konzervativním prohlášením, např. svým přirovnáním abortivního prostředku Mifegyne k trestu smrti. Jeho politická kariéra skončila v souvislosti s tzv. „dárcovským skandálem World Vision“. Jednalo se o převod darovaných prostředků od World Vision na Panevropské hnutí, tehdejším generálním tajemníkem rakouské pobočky Panevropské unie, Wolfgangem Kronesem. Ten byl následně odsouzen. Karel Habsburský byl v této souvislosti některými novináři nařčen z nedostatečného dohledu nad svým generálním tajemníkem.
Soukromý život[editovat | editovat zdroj]
_-_S%C3%BCdseite.jpg)
.svg)
Od roku 1981 žil v Salcburku a v 90. letech se přestěhoval do městečka Anifu poblíž Salcburku, do domu Casa Austria (dříve Villa Swoboda).[10]
Dne 31. ledna 1993 se v Mariazellu oženil s Francescou Thyssen-Bornemisza (* 7. června 1958 Lausanne), dcerou Hanse Heinricha Thyssen-Bornemisza de Kászon. Francesca je sběratelkou umění. Od roku 2003 žili v odloučení. Když jejich poslední dítě dosáhlo plnoletosti, pár se v tichosti rozvedl. Karl informaci o rozvodu potvrdil teprve na podzim 2020, ale nezveřejnil, kdy přesně k němu došlo.[11][12] V manželství se narodily tři děti:
- 1. Eleonore Jelena (* 28. února 1994 Salcburk), od 20. července 2020 vdaná za belgického automobilového závodníka Jérôma d'Ambrosio
- 2. Ferdinand Zvonimír (* 21. června 1997 Salcburk), druhý dědic dynastie habsbursko-lotrinské
- 3. Gloria Maria (* 15. října 1999 Salcburk), její kmotrou je Gloria, princezna z Thurn-Taxisu.
Prvorozená dcera se živí modelingem, syn Ferdinand je úspěšným automobilovým závodníkem za Rakousko.
V roce 2013 byl Karel se svými dcerami hostem pravidelné akce s názvem Audience u císaře Karla I. pořádané každoročně na zámku v Brandýse nad Labem.
Podle rozsudku Zemského správního soudu ve Vídni z roku 2019 měl Karel Habsbursko-Lotrinský porušit tzv. Šlechtický zákon v Rakousku, když své internetové stránky pojmenoval karlvonhabsburg.at. Od trestu však muselo být upuštěno, neboť vyměřená pokuta 20 000 rakouských korun je irelevantní. Je tudíž z právního hlediska nejasné, zda má být použit přepočtový kurz rakouských korun, aby mohla být uložena pokuta.[13]
Dne 10. března 2020 zveřejnil český server Seznam Zprávy informaci, že se Karel Habsbursko-Lotrinský nakazil nemocí covid-19, zřejmě na kongresu ve Švýcarsku.[14] Dne 26. března Habsburg na svých internetových stránkách zveřejnil zprávu o zrušení povinné karantény na základě lékařské zprávy po negativním testu na přítomnost koronaviru.[15]
Od 4. dubna 2022 je ženatý s Christian Reidovou.[16]
Vyjádření k tzv. „Habsburskému zákonu“ a Zákonu o zrušení šlechty[editovat | editovat zdroj]
V prosinci 2013 v rozhovoru pro český deník Mladá fronta Dnes Karel Habsburský přirovnal tzv. Habsburský zákon k Benešovým dekretům:
| „ | Es gibt aber noch bestimmte rechtliche Beschränkungen. Die Habsburg-Gesetze sind genauso wie die Beneš-Dekrete ein völliger Unsinn. Sie sind völlig überholt. | Stále ovšem existují určitá právní omezení. Habsburské zákony, stejně jako Benešovy dekrety, jsou naprostý nesmysl. Jsou již zcela překonané. | “ |
|---|---|---|---|
| — Karel Habsbursko-Lotrinský, Mladá fronta Dnes [17] | |||
Spisy[editovat | editovat zdroj]
- Das Europa-Service-Buch. Programme-Adressen - Förderungen - Institutionen der EU (2001), ISBN 3-7020-0838-1
- Die Kapuzinergruft bei den PP Kapuzinern zu Wien (2001 - Vorwort), ISBN 3-9500584-3-5
Vývod z předků[editovat | editovat zdroj]
| Karel Ludvík Rakousko-Uherský | ||||||||||||
| Ota František Josef Rakouský | ||||||||||||
| Marie Annunziata Neapolsko-Sicilská | ||||||||||||
| Karel I. | ||||||||||||
| Jiří I. Saský | ||||||||||||
| Marie Josefa Saská | ||||||||||||
| Marie Anna Portugalská | ||||||||||||
| Otto Habsbursko-Lotrinský | ||||||||||||
| Karel III. Parmský | ||||||||||||
| Robert I. Parmský | ||||||||||||
| Luisa Marie Terezie z Artois | ||||||||||||
| Zita Bourbonsko-Parmská | ||||||||||||
| Michal I. Portugalský | ||||||||||||
| Marie Antonie z Braganzy | ||||||||||||
| Adelaida z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu | ||||||||||||
| Karel Habsbursko-Lotrinský | ||||||||||||
| Jiří II. Sasko-Meiningenský | ||||||||||||
| Fridrich Jan Sasko-Meiningenský | ||||||||||||
| Feodora z Hohenlohe-Langenburgu | ||||||||||||
| Jiří III. Sasko-Meiningenský | ||||||||||||
| Arnošt II. Lippsko-Biesterfeldský | ||||||||||||
| Adéla z Lippe-Biesterfeldu | ||||||||||||
| Karolína z Wartensleben | ||||||||||||
| Regina Sasko-Meiningenská | ||||||||||||
| Alfred von Korff | ||||||||||||
| Klara-Marie von Korff | ||||||||||||
| Helene von Hilgers | ||||||||||||
| Předchůdce: Otto von Habsburg |
|
Pretendent českého trůnu od 2011 |
|
Nástupce: - |
| Předchůdce: Otto von Habsburg |
|
Hlava dynastie od 2007 |
|
Nástupce: - |
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ Další příklady užití jména s titulem najedeme v Burke's Guide to the Royal Family, editovanou H. Montgomery-Massingberdem, vydanou Burke's Peerage, Londýn, 1973, p. 240. ISBN 0-220-66222-3; od Nicolase Enachea La Descendance de Marie-Therese de Habsburg, publikovanou nakladatelstvím ICC, Paříž, 1996. str. 44, 50; Chantal de Badts de Cugnac and Guy Coutant de Saisseval's Le Petit Gotha, publikovanou Nouvelle Imprimerie Laballery, Paříž 2002, str. 201-202. ISBN 2-9507974-3-1; Genealogisches Handbuch des Adels, Fürstliche Häuser, Band XVI, publikovanou nakladatelstvím C. A. Starke Verlag, 2001, str. 87-90. ISBN 3-7980-0824-8; a Richard Kay (27. března 2002) "Charles, Camilla and a concert date with the Queen", Daily Mail str. 11.
- ↑ Hans Haider: Kulturgüterschutz: Karl Habsburg-Lothringen. In: Wiener Zeitung, 29. Juni 2012, abgerufen am 9. Februar 2020: "'Missbrauch von Kulturgütern ist strafbar'. Karl Habsburg-Lothringen, Weltpräsident der internationalen Organisation ‚Blue Shield‘, spricht über Erfolge und Niederlagen im Kulturgüter-Schutz und erklärt seine Liebe zu den wilden Gegenden Zentralasiens."
- ↑ „Am Krieg war niemand schuld.“ Renata Schmidtkunz spricht mit Karl Habsburg-Lothringen, Land- und Forstwirt. In: Sendereihe Im Gespräch. Radio Ö1, 26. Juni 2014, abgerufen am 9. Februar 2020.
- ↑ Bummelstudent Karl Habsburg 1171/AB XX. GP –Anfragebeantwortung vom 14. Oktober 1996 durch den Bundesminister für Wissenschaft, Verkehr und Kunst: "Die schriftliche parlamentarische Anfrage Nr. 1199/J-NR/1996, betreffend Bummelstudent Karl Habsburg, die die Abgeordneten Mag. MAIER und Genossen am 19. September 1996 an mich gerichtet haben, beehre ich mich wie folgt zu beantworten: …"
- ↑ IMADEC University (uploader): Interview – Josefina Vázquez Mota – Karl von Habsburg – IMADEC Graduation Ceremony 2012 na YouTube
- ↑ Karl von Habsburg. In: Website von T.W. Schwarzer, abgerufen am 15. Juli 2011.
- ↑ Hans Haider: Kulturgüterschutz: Karl Habsburg-Lothringen. In: Wiener Zeitung, 29. Juni 2012, abgerufen am 9. Februar 2020: "'Missbrauch von Kulturgütern ist strafbar'. Karl Habsburg-Lothringen, Weltpräsident der internationalen Organisation ‚Blue Shield‘, spricht über Erfolge und Niederlagen im Kulturgüter-Schutz und erklärt seine Liebe zu den wilden Gegenden Zentralasiens."
- ↑ Karl von Habsburg: Biografie. www.karlvonhabsburg.at [online]. [cit. 2023-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Villa Swoboda – Salzburgwiki. www.sn.at [online]. [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Vnuk posledního českého krále přiznal rozvod! Nešlo to zachránit, vysvětloval [online]. Blesk.cz, 2020-11-30 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online.
- ↑ Karl Habsburg & Francesca: Heimliche Scheidung [online]. Adelswelt, 2020-11-30 [cit. 2020-12-29]. Dostupné online. (DE)
- ↑ NACHRICHTEN, Salzburger. "karlvonhabsburg.at" verstößt gegen Adelsaufhebungsgesetz. www.sn.at [online]. 2019-03-14 [cit. 2022-10-30]. Dostupné online. (německy)
- ↑ Vnuk posledního českého krále se nakazil koronavirem. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz [cit. 2020-03-10]. Dostupné online.
- ↑ Karl von Habsburg: Aktuelles. www.karlvonhabsburg.at [online]. [cit. 2020-03-27]. Dostupné online.
- ↑ MKZ - Moje KronenZeitung - MKZ 23/6/2022. Pickey [online]. [cit. 2022-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Kaiser-Enkel vergleicht Habsburg-Gesetze mit Benes-Dekreten. In: ORF.at, 23. Dezember 2013, abgerufen am 9. Februar 2020.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Habsbursko-Lotrinský na Wikimedia Commons 
Osoba Karl Habsburg-Lothringen ve Wikicitátech- Paneuropa Österreich
- Seite über „Karl von Habsburg“
- Rozhovor s Karlem Habsbursko-Lotrinským na youtube.com
- JV Karel Habsbursko-Lotrinský přednáší na Ekonomické univerzitě v Bratislavě – Historické Rakúsko ako predstupeň európskej integrácie
- Habsburkové, Modrá krev, Česká televize, 22. března 2023, ČT2, iVysílání
