Karel Gotthard Schaffgotsch

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Gotthard Schaffgotsch
Erb rodu Schaffgotschů
Erb rodu Schaffgotschů

Nejvyšší hofmistr Českého království
Ve funkci:
20. listopad 1767 – 18. prosinec 1780
Panovník Marie Terezie, Josef II.
Předchůdce František Leopold Buquoy
Nástupce František Antonín Nostitz-Rieneck

Nejvyšší maršálek Českého království
Ve funkci:
1760 – 1767
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Václav Kazimír Netolický z Eisenberka
Nástupce František Adam ze Šternberka

Nejvyšší zemský komorník Českého království
Ve funkci:
1757 – 1760
Panovník Marie Terezie
Předchůdce František Leopold Buquoy
Nástupce Josef Vilém Nostitz

Nejvyšší zemský sudí Českého království
Ve funkci:
1748 – 1757
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Filip Nerius Krakovský z Kolowrat
Nástupce Josef Vilém Nostitz

Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci:
1747 – 1747
Panovník Marie Terezie
Předchůdce Filip Josef Gallas
Nástupce Václav Kazimír Netolický z Eisenberka

Dědičný sudí ve Svídnickém knížectví

Dědičný hofmistr ve Slezsku

Tajný rada

Císařský komorník

Narození 27. července 1706
Úmrtí 18. prosince 1780 (ve věku 74 let)
Profese šlechtic
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Gotthard hrabě Schaffgotsch (Karel Gotthard říšský hrabě ze Schaffgotsche, svobodný pán z Kynastu a Greiffensteinu / Karl Gotthard Graf von Schaffgotsch, Freiherr zu Kynast und Greiffenstein) (27. července 170618. prosince 1780) byl slezský šlechtic z rodu Schaffgotschů. Vlastnil rozsáhlý majetek v Dolním Slezsku na polské straně Krkonoš s hradem Kynast, do jeho vlastnictví patřila i Sněžka. Za vlády Marie Terezie zastával několik desetiletí vysoké úřady ve správě Českého království, naposledy byl nejvyšším hofmistrem (1767–1780).[1] Jeho mladší bratr Filip Gotthard Schaffgotsch byl dlouholetým biskupem ve Vratislavi.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Zřícenina hradu Kynast (Chojnik) v Polsku

Pocházel ze slezské rodové větve starobylého šlechtického rodu Schaffgotschů, narodil se jako druhorozený syn hraběte Jana Antonína Schaffgotsche (1675–1742) a jeho první manželky Marie Františky Serényiové (1679–1707), po matce byl mimo jiné synovcem významného dvořana Karla Antonína Serényiho (1681–1746). Studoval práva na Univerzitě Karlově,[2] po otci zdědil majetek ve Slezsku s hradem Kynast a hraběcí titul, kromě toho byl dědičným hofmistrem ve Slezsku a dědičným sudím ve Svídnici. Nevlastnil statky přímo v Čechách a po válkách o rakouské dědictví se jeho majetek ve Slezsku navíc stal součástí Pruska, ale po otci byl držitelem českého inkolátu a měl řadu rodinných vazeb na českou šlechtu - díky nevlastní matce Anně Novohradské z Kolovrat (1690–1759) byl spřízněn např. s významnou rodinou Kolovratů.[3] Mimo jiné byl přítelem hraběte Josefa Viléma z Nostic, který také vlastnil statky ve Slezsku, či vzdáleným příbuzným dlouholetého nejvyššího purkrabího Jana Arnošta Schaffgotsche. Díky těmto vazbám začal zastávat zemské úřady v Českém království, v roce 1747 byl krátce dvorským sudím, poté nejvyšším zemským sudím (1748–1757); tento post převzal po Filipovi z Kolovrat, s nímž byl přes svou matku také vzdáleně spřízněn. Poté ve funkci nejvyššího komorníka (1757–1760) následoval Františka Leopolda Buquoye, jehož pak vystřídal i v úřadech nejvyššího maršálka (1760–1767) a nakonec nejvyššího hofmistra (1767–1780).[4] Mimo to byl císařským komorníkem a v návaznosti na výkon zemských úřadů i tajným radou.[5]

Rodina[editovat | editovat zdroj]

V roce 1731 se oženil s hraběnkou Marií Annou Hatzfeldovou (1711–1784), jejíž otec hrabě František Hatzfeld (1676–1738) vlastnil v Čechách panství Dlažkovice se Skalkou. Měli spolu devět dětí, nejstarší syn Jan Nepomuk Schaffgotsch (1732–1808) nechal krátce po otcově smrti postavit městský palác ve Slezských Teplicích. Další generace této linie žily v Prusku.

Karel Gotthard měl třináct mladších sourozenců, nejvýznamnější z nich byl Filip Gotthard (1716–1795), kníže-biskup vratislavský (1748–1795). Další bratr Antonín Gotthard (1721–1811) byl nejvyšším maršálkem císařského dvora (1798–1803), vlastnil Vlčice v Čechách a Kravaře ve Slezsku. Nejmladší z bratrů Česlav (1725–1781) byl vyšehradským proboštem (1769–1781).

Švagr Karla Gottharda Schaffgotsche, hrabě Karel Bedřich Hatzfeld (1718–1793) zastával vysoké úřady v Čechách, mimo jiné byl nejvyšším kancléřem a rytířem Řádu zlatého rouna.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ottův slovník naučný, díl 22.; Praha, 1904 (reprint 2000) ISBN 80–7185–057–8
  2. BAKEŠ, Martin: Aristokratičtí studenti na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze v letech 1650–1750 (bakalářská práce); Univerzita Pardubice, 2012 dostupné online
  3. Dějiny Rychnova nad Kněžnou a rodu pánů z Kolovrat; Praha, 2000 s. 38 ISBN 80–85228–61–0
  4. PALACKÝ, František, CHARVÁT, Jaroslav: Přehled současný nejvyšších důstojníků a úředníků; Praha, 1941 dostupné online
  5. KOCOURKOVÁ, Eva: Pamětní kniha neboli Erbovník aneb Wappenbuch úředníků zemského soudu jako prostředek sebereprezentace v raném novověku (diplomová práce); Univerzita Karlova, Praha, 2014 s. 78-79

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]