Karel Dujardin
| Karel Dujardin | |
|---|---|
 Autoportrét Karla Dujardina | |
| Narození | 27. září 1622 Amsterdam, Nizozemsko |
| Úmrtí | 20. listopadu 1678 Benátky, Itálie |
| Národnost | nizozemská |
| Povolání | malíř a rytec |
| Hnutí | Bentvueghels |
| Významná díla | The Waterfalls at Tivoli Italian Landscape with a Young Shepherd Playing with his Dog Italianate Landscape with Cattle |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Dujardin (27. září 1622 Amsterdam – 20. listopadu 1678 Benátky) byl nizozemský malíř tvořící v době tzv. zlaté éry nizozemského malířství. Vytvořil jen málo portrétů a historických obrazů s náboženskou tematikou. V Itálii Dujardin strávil dvě delší období, na začátku a na konci své kariéry. Většina jeho maleb a leptů krajin je z italského prostředí, malé italské krajinné scény se zvířaty a rolníky a jiné žánrové scény.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]
Karel Dujardin byl nizozemský malíř a rytec, narozený v Amsterdamu v roce 1622. Typické pro jeho krajinomalby jsou hospodářská zvířata a rolníci, tak jako na obraze Farm Animals in the Shade of a Treeve (Hospodářská zvířata ve stínu stromu), datováno 1656; Národní galerie v Londýně. Jeho učitelem byl údajně Nicolaes Pieterszoon Berchem.[1] Mladý Dujardin odcestoval do Itálie a připojil se ke sdružení Bentvueghels, skupině malířů pracujících v Římě, mezi kterými byl znám jako Barba di Becco (Vousatý kozel) či Bokkebaart.[2] Zde dosáhl svých prvních uměleckých úspěchů. Podle Arnolda Houbrakena,[2] v době, kdy Dujardin žil v Lyonu ve Francii, se silně zadlužil. Proto se oženil se svou (starší) bytnou, což jej od dluhů osvobodilo. Spolu s ní odcestoval do Amsterdamu, kde byly jeho obrazy vysoce ceněny. V roce 1675 se na pozvání svého přítele Joana Reynsta vrátil do Říma, kde byl uvítán starými přáteli a obdivovateli. Renst a Dujardin společně podnikli tzv. Grand Tour do jiných italských měst. Reynst se vrátil do Amsterdamu, ale Dujardin zůstal v Itálii a své ženě poslal zprávu, že Reynsta bude brzy následovat. Odcestoval do Benátek, ale tam v roce 1678 nečekaně zemřel. Podle Reynsta řekl: Proč bych spěchal s návratem? Jsem tam, kde chci být.[2] Podle jeho přítele Johannesa Glaubera, který Dujardina nedlouho předtím potkal v Římě, maloval pro nizozemského obchodníka v Benátkách, když se najednou necítil dobře. Zdálo se, že se zotavuje, ovšem jeho žaludek byl příliš plný a Dujardin zemřel. Přestože byl členem nizozemské reformované církve, byl pohřben katolickým způsobem (zabalený v bílém plášti). Ke hrobu jej nesli jeho přátelé Govert van der Leeuw a Glauber.
Dnes jsou obrazy Karla Dujardina v majetku mnoha světových galerií.
Mezi jeho žáky byli Jacob II., syn Jacoba van der Doesa, Martinus Laeckman a Erick van den Weerelt.[3]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]- Obrazy Karla Dujardina
-
Žena dojící krávu -
Nemocné kůzle -
Krajina s dobytkem -
Skupina chlapců -
Odpočinek v italském hostinci -
Hagar a Ismael v poušti -
Apoštol Pavel uzdravuje mrzáka v Lystře -
Tomáš a anděl
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karel Dujardin na anglické Wikipedii.
- ↑ Bolton, Roy (2009) The Collectors: Old Master Paintings, "Karel Dujardin: A Horseman Holding a Roemer of Wine with an Ostler Tending the Horses", London, Sphinx Books. ISBN 978-1-907200-03-8.
- ↑ a b c Karel de Jardyn biography in De groote schouburgh der Nederlantsche konstschilders en schilderessen (1718) by Arnold Houbraken, courtesy of the Digital library for Dutch literature
- ↑ Karel Dujardin in the Netherlands Institute for Art History
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Dujardin na Wikimedia Commons - Work by Karel Dujardin at the Museum of New Zealand Te Papa Tongarewa
- Works and literature at PubHist
