Karel Bubla (odbojář)
| Karel Bubla | |
|---|---|
| Narození | 25. srpna 1906.svg){kind=small} Proboštov, Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 9. listopadu 1944 Dolní Bečva, Československo |
| Příčina úmrtí | střelná rána |
| Bydliště | Žamberk |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Karel Bubla (29. srpna 1908[1] nebo 25. srpna 1906[2] Proboštov[p 1] – 9. listopadu 1944 Dolní Bečva)[1] byl komunistický funkcionář a protifašistický odbojář popravený nacisty.
Život[editovat | editovat zdroj]
Zdroje uvádějí dvě různá data narození Karla Bubly. Po vojenské službě se usadil v Žamberku. Za manželku si vzal Alžbětu Křehkou, dceru žambereckého krejčího, se kterou měl dceru Miroslavu.
Byl členem KSČ a v roce 1932 vedl stávkový výbor dělníků, kteří pracovali na regulaci řeky Divoké Orlice.[3][4] V roce 1935 vedl delegaci tzv. „hladového pochodu“, která v Žamberku vyjednávala s okresními úřady.[5]
Zapojení do odboje a smrt[editovat | editovat zdroj]
Do podzimu 1944 spolupracoval s odbojem ilegálně; byl zapojen do materiální pomoci partyzánům. V říjnu 1944 přešli spolu s Jánem Jurčou (1919-1944, též ze Žamberka)[p 2] a Václavem Zaňkou (1911-1944, postřelen, zemřel ve Zlíně)[2][p 3] protektorátní hranice se Slovenskem, kde chtěli pomoci Slovenskému národnímu povstání. Měli se se připojit k partyzánskému oddílu Jana Žižky, k setkání ale nedošlo. Při zpětném přechodu do Protektorátu byl byli Karel Bubla 9. listopadu 1944 spolu s Viktorem Kollandou, Jánem Jurčou a Štěpánem Králíčkem německou pohraniční policií zadrženi.[6][p 4]
Dne 3. 11. 1944 podepsal protektorátní státní ministr Karl Hermann Frank rozkaz, podle kterého „...Jako odstrašující prostředek pro bandity v pohraničním území je třeba ihned zavést u většího počtu obyvatelstva v pohraničním území chycených banditů, jejich podporovatelů nebo osob narušujících pracovní povinnost, u nichž se předpokládá, že se chtějí připojit k banditům, bezodkladné zvláštní řízení a v místech nebo okolí, kde se banditské případy vyskytují, bandity veřejně pověsit. Popravení zůstanou 48 hodin na šibenici a budou po příslušném oznámení střežení českým četnictvem, aby se zabránilo za všech okolností jejich odříznutí...“[7]
Na základě tohoto rozkazu byli štkp. Viktor Kollanda, Karel Bubla, Ján Jurčo a Štěpán Králík z Bratčic u Brna dne 9. listopadu 1944 v Dolní Bečvě na školním hřišti, před zraky školních dětí, veřejně oběšeni. Obdobné odstrašující popravy se konaly i v dalších místech.
Posmrtná připomínka a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]
- Jméno Karla Bubly je uvedeno na pomníku obětí nacismu v rodném Proboštově.[8]
- V Dolní Bečvě je jeho jméno uvedeno na památníku spolu se jmény ostatních popravených[9]
- Byl in memoriam vyznamenán Československým vojenským řádem Za svobodu I. stupně (Zlatá hvězda)
- V Žamberku po Karlu Bublovi pojmenovali náměstí, na které v roce 1958 postavili pomník Karla Bubly.
Odstranění připomínky[editovat | editovat zdroj]
V roce 1992 bylo Bublovo náměstí Žamberku přejmenováno na náměstí generála Knopa a v roce 2005 provedena rekonstrukce památníku, spočívající v nahrazení pamětní desky Karla Bubly za desku generála Knopa. K 18. září 2015 byla na žádost města Žamberka pomníku zrušena památková ochrana.[10]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Některé zdroje uvádějí jako rodiště mylně Žamberk. Karel Bubla v Žamberku žil, v matrice narozených však zapsán není.[1] Archivováno 14. 11. 2017 na Wayback Machine. Zdroje, které uvádějí Žamberk jako rodiště též uvádějí datum narození 25. 8. 1906.
- ↑ Ján Jurčo pocházel ze slovenské obce Nižný Komárnik, v Žamberku se učil krejčím.
- ↑ Václav Zaňka se později od skupiny oddělil.
- ↑ Zdroje též uvádějí, že byli zadrženi již při pokusu o přechod na Slovensko.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Spolek pro vojenská pietní místa: Seznam Obětí – památník Hrabyně (A – M)
- ↑ a b Pavel Svědiroh: Oběti II. světové války
- ↑ (dostupné online v NK ČR) Jak bojovali a umírali komunisté. Pochodeň. 27.-28. 2. 1971 (příloha), s. 5. Dostupné online.
- ↑ (dostupné online v NK ČR) Bojovali za socialistický dnešek. Pochodeň. 8.-9.10.1983, s. 6. Dostupné online.
- ↑ (dostupné online v NK ČR). Pochodeň. 12. 2. 1975, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Pavel Svědiroh: Padlí partyzáni. Žamberecké listy. 1. 9. 2014. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Kojzlar: Frankův rozkaz. Haló noviny. 4. 11. 2013. Dostupné online. Archivováno 14. 11. 2017 na Wayback Machine.
- ↑ Billiongraves: Pomník obětem nacismu Proboštov
- ↑ Spolek pro vojenská pietní místa: Dolní Bečva
- ↑ 24/2015-RADA/1274. Žamberecké listy (příloha). 17/2015, s. 3. Dostupné online. Archivováno 14. 11. 2017 na Wayback Machine.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Svědiroh, Pavel, Oběti 2. světové války
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Bubla na Wikimedia Commons
