Karel Boušek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Karel Boušek
Narození 17. července 1922
Ústí nad Orlicí
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 14. prosince 2003 (ve věku 81 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Pseudonym Karel R. Boušek
Povolání básník, překladatel, politický pracovník
Národnost česká
Stát ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo,
ČeskoČesko Česko
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Karel Boušek (17. července 1922, Ústí nad Orlicí14. prosince 2003, Praha) byl český básník, překladatel a politický pracovník.[1]

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se jako syn cukrářského dělníka, předválečného člena KSČ. Roku 1942 absolvoval obchodní školu a obchodní akademii v Chocni a pak do roku 1945 pracoval v kanceláři nemocnice v Ústí nad Orlicí. V letech 19451947 působil ve Východočeském rozhlasu v Pardubicích a krátce v redakci Mladé fronty. Poté byl propagačním pracovníkem firmy Velton v Hradci Králové a později ředitelem národního podniku Panar v Praze. V letech 19511967, kdy pracoval v Gramofonových závodech (později Supraphon), připravil řadu literárních pořadů pro Divadlo hudby, jehož byl ředitelem.[2][3] Od roku 1967 do roku 1969 byl politickým pracovníkem oddělení kultury sekretariátu ÚV KSČ, v letech 19701971 ředitelem odboru knižní kultury Ministerstva kultury ČSR a pak do roku 1976 ředitelem Divadelní a literární agentury DILIA, pro kterou připravil řadu literárních pásem. Poté se stal šéfredaktorem nakladatelství Odeon a roku 1984 odešel do důchodu.[1]

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Debutoval ještě během středoškolských studií ve Studentském časopise a roku 1940 sbírkou básní Probuzené město, ve které se přihlásil k odkazu Jiřího Wolkra. Hned jeho následující sbírka Prameny žízní (1941) se ale vyznačuje katolickou orientací, křesťanskou symbolikou a hymnickým patosem. Následujících třicet let nepublikoval a věnoval se své profesní a politické činnosti. Až roku 1971 vydal sbírku básní Ploty. Po ní následovala celá řada dalších sbírek a výborů, které upevnily jeho postavení jako jednoho z oficiálních básníků normalizačních sedmdesátých a osmdesátých let. Kromě lyrické poezie a písňových textů psal také básně s politicky orientovanými náměty.[2] Patřil tak mezi prorežimní autory a roku 1982 obdržel titul zasloužilý umělec. Po roce 1990 uveřejnil už jen dva tituly,[3] ale roku 1995 obdržel Cenu Jiřího Wolkera. [4] Za jazykové spolupráce překládal poezii z bulharštiny a němčiny.[5]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Básnické sbírky[editovat | editovat zdroj]

  • Probuzené město (1940), pod pseudonymem Karel R. Boušek.
  • Prameny žízní (1941), pod pseudonymem Karel R. Boušek.
  • Ploty (1971),
  • Ptáci (1972),
  • Lámání chleba (1973),
  • Zvony v lese (1974),
  • Stůl plný světla (1975),
  • Krajina s měsícem (1976),
  • Modrá hodina (1976),
  • Písně a léta (1977), sbírka obsahuje básně z období, kdy básník nepublikoval.
  • Hlad po životě (1978),
  • O čem si budeme povídat (1978), sbírka básní pro děti.
  • Hořký slaný vítr (1979),
  • Básně z lipového dřeva (1980),
  • Malý herbář léčivých slov (1981),
  • Jízda králů (1982),
  • Co má člověk rád (1984).
  • Pozvání na koncert (1985),
  • Velký Magellanův oblak (1987), básnický triptych.
  • Nenapodobitelné oči (1989),
  • Slzy svatého Vavřince (1995), vydáno v Mnichově.
  • Básně k listům z kalendáře (2002).

Překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Poezie NDR (1982), spolupředkladatel antologie.
  • Bulharská poezie 20. století (1983), spolupředkladatel antologie.
  • Ljubomir Levčev: Vzývání ohňů (1985).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Slovník české literatury po roce 1945 – Karel Boušek
  2. a b Slovník českých spisovatelů od roku 1945, 1. díl, Praha: Brána, 1995, S. 64-65
  3. a b PĚTA, Jan. Literární průvodce Hradcem Králové. Knihovna města Hradce Králové, 2006, S. 224.
  4. Ústav pro českou literaturu AV ČR – Karel Boušek (ocenění)
  5. Obec překladatelů – Karel Boušek

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]