Karel Bondy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Karel Bondy
Narození 21. prosince 1906
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 21. ledna (nebo 22. ledna) 1945
Neubrandenburg
Nacistické NěmeckoNacistické Německo Nacistické Německo
Povolání spisovatel
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.
Příbuzenstvo
otec Max Bondy
matka Žofie Anscherlik
manželka Zdena Zafouková
sestra Emile Bondy
sestra Ruda Bondy
dědeček Filip Bondy
babička Terezie Aronová

JUDr. Karel Bondy (21. prosince 1906 v Praze[1] - 21. ledna (nebo 22. ledna) 1945 v Brandenburgu v Německu) byl český podnikatel, advokát, finančník, politik a odbojář.

Dětství a mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Praze jako syn Maxe Bondyho a Žofie Anscherlik (byl zároveň vnukem českého rabína Dr. Filipa Bondyho). Za studentských let činný v levicovém Etickém hnutí československého studentstva. Několik let pokladník spolku studentů práva Všehrd. Působil také jako funkcionář ČSSD[2] a organizace YMCA. Též byl členem řádu svobodných zednářů.

Dospělost[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1936 začal pracovat jako advokát. Činný byl i jako tajemník organizace pomáhající emigrantům prchajícím před nacismem z Německa a jako předseda pražského Společenského klubu. Na podzim 1938 byl pro svůj židovský původ ze Společenského klubu vyloučen. Zároveň ztratil i své členství v advokátní komoře.[3]

Protinacistický odboj[editovat | editovat zdroj]

Přestože měl možnost po okupaci Československa odejít do emigrace (měl afidavit do Anglie a vízum do Francie), rozhodl se v okupovaném Československu zůstat.

Začátkem září 1938, když byly vládou zveřejněny podrobnosti tzv. čtvrtého plánu českoněmeckého vyrovnání, vznikl z odporu veřejnosti Petiční výbor Věrni zůstaneme (PVVZ), který se později přetvořil v odbojovou organizaci. Karel Bondy působil jako člen jeho prvního a druhého vedení až do října 1941, kdy byl za svou činnost zatčen gestapem.

Činnost v odboji[editovat | editovat zdroj]

Do ilegality odešel poté, co byl propuštěn po svém prvním zatčení. Spolupracoval s několika odbojovými skupinami; skupinou Pešlovou, poté se skupinou profesora Čížka a se skupinou profesora Jankovce. Soustřeďoval se na organizační a zpravodajskou činnost, organizoval ilegální odchody do zahraničí, podílel se i na vybudování rádiového spojení s Londýnem a pomáhal ukrývat osoby pronásledované gestapem.

Autorsky se podílel na formulování programu odbojové skupiny Za svobodu. Byl členem společného vedení ÚVODu.

Během své ilegální činnosti Bondy užíval různá krycí jména, z nichž nejčastější byl Evžen Březina, dále Vyskočil, Šavrda, Dobrnický, Čermák aj.

Gestapo dlouho pátralo po Březinovi. Vyšetřovatelé gestapa nevěděli, že se jedná o krycí jméno JUDr. Bondyho (o němž se dlouho domnívali, že odjel do ciziny). Teprve po Krásově zatčení bylo již jisté, že mu je gestapo na stopě. U jeho paní JUDr. Zafoukové-Müllerové pátrali po fotografiích, což bylo neklamnou známkou, že vědí, po kom pátrají. JUDr. Bondy byl varován a paní Mileně Fischerové-Balcarové sdělil ještě den před svým zatčením, že po zařízení všeho potřebného zmizí.

Zatčení[editovat | editovat zdroj]

Poprvé byl zatčen několik dní po okupaci. Důvodem byla jeho pomoc německým emigrantům. Po necelých třech týdnech byl ale propuštěn. Dne 20. října 1941 byl u karlínského viaduktu přepadovým oddílem gestapa zatčen podruhé a odvezen do Pečkárny, kde byl vyslýchán a mučen. Byl zadržen tak rychle, že nestačil požít jed, který měl pro ten případ vždy u sebe. Poté byl vězněn na Karlově náměstí a posléze na Pankráci. Většinou byl v samovazbě.

V červnu 1944 byl odvezen do Gollnova, kde se mu vedlo poměrně dobře.

24. října 1944 byl soudem v Drážďanech jako Žid vyloučen z procesu s K. J. Benešem a Ing. Bulíčkem. 14. listopadu 1944 byl odsouzen zvláštním senátem v Berlíně k trestu smrti. Spolu s ním byli souzeni doc. Josef Fischer, dr. V. Kaufmann a Anna Pollertová, pracovnice Ženské národní rady, která této skupině opatřovala a financovala řadu ilegálních bytů.

Koncem roku 1944 byl převezen do vězení v Neubrandenburgu. Byl popraven ve Winterfeldhalle v Neu Brandenburgu, v rámci nacistické strategie likvidace osobností demokratických elit dříve, než budou osvobozeny (podobně byl popraven Dietrich Bonhoeffer nebo někteří členové Bílé růže).

Datum popravy[editovat | editovat zdroj]

Datum Bondyho popravy (a tedy smrti) je uváděno 21. ledna 1945[4][5] nebo 22. ledna 1945.[6][7]. Jakožto osoba židovského původu byl prakticky s jistotou popraven oběšením.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a obřízce
  2. http://www.cssd.cz/o-nas/s10252/a10263.html
  3. http://web.archive.org/web/20060505141236/http://www.matice-moravska.cz/shcr/zprav042.pdf
  4. http://abart.artarchiv.cz/osoby.php?IDosoby=73925
  5. http://www.ideon.cz/jsme/modules.php?name=News&file=article&sid=82
  6. http://www.vets.estranky.cz/clanky/vpm-hlavni-mesto-praha/Vojenska-pietni-mista-v-Praze-2
  7. http://archive.is/20120529135539/www.cak.cz/files/174/BA_94_09.doc

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOZKA, Jaroslav. JUDr. Karel Bondy - revolucionář z profese. Praha 1946.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A-J. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 116.  
  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 6. sešit : Boh-Bož. Praha : Libri, 2007. 109 s. ISBN 978-80-7277-239-1. S. 48-49.