Karbinec evropský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wikipedie:Jak číst taxoboxKarbinec evropský
alternativní popis obrázku chybí
Karbinec evropský (Lycopus europaeus)
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád hluchavkotvaré (Lamiales)
Čeleď hluchavkovité (Lamiaceae)
Podčeleď Nepetoideae
Rod karbinec (Lycopus)
Binomické jméno
Lycopus europaeus
L., 1753
Poddruhy rostoucí v ČR
  • karbinec evropský pravý (Lycopus europaeus europaeus)
  • karbinec evropský mátolistý (Lycopus europaeus menthifolius)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení Karbince evropského
Lodyha s květy

Karbinec evropský (Lycopus europaeus) je vytrvalá, středně vysoká, střídmě rozvětvená, planě rostoucí rostlina vlhkých míst, kvetoucí v létě mnoha drobnými, bílými květy. V české přírodě je původním druhem a jedním ze dvou druhů rodu karbinec, které se v ní vyskytují.[2][3]

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Areál původního výskytu karbince evropského (jak již napovídá druhové jméno) se rozkládá, vyjma nejsevernějších oblastí, téměř v celé Evropě. Východním směrem dále přetržitě pokračuje v Asii přes Kavkaz, Střední Asii, Čínu a západní Sibiř až na Dálný východ. Na jihu zasahuje na území jihozápadní Asie i do oblasti západního HimálajePákistánu. Mimo toto původní rozšíření se dostal i do zemí severní Afriky v oblastech přiléhajících ke Středozemnímu moři. Rozšířen byl též do Severní Ameriky, kde roste na východě Kanady a Spojených států amerických.

české krajině je původním druhem pouze v planárním stupni na jihu Moravyúdolních nivách řek Moravy a Dyje. Postupně byl zavlečen i do kolinního stupně a nyní roste, s různou intenzitou výskytu, na mnoha místech republiky do nadmořské výšky asi 800 m n. m.[3][4][5]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Je to hemikryptofyt vyskytující se ve vlhkých lužních lesích, mokřadních olšinách, na březích rybníků, jezer, řek, příkopů i odvodňovacích struh, na aluviálních loukách i dnech vypuštěných rybníků. Nejlépe mu vyhovuje zbahněná půda dobře zásobená humusem a dusíkem, která může být i mírně zasolená. Dobře snáší jarní zaplavení stanoviště a letní vyschnutí půdy. Často se vyskytuje i na místech ovlivněných lidskou činností. Býložravci tyto rostliny nespásají. Ploidie druhu, kvetoucího od července až do začátku září, je 2n = 22.[2][3][4][6]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Květenství

Vytrvalá bylina se čtyřhrannou, světle zelenou nebo nažloutlou, přímou nebo krátce vystoupavou lodyhou vysokou 20 až 80 cm, vyrůstající ze šikmého oddenku s tenkými, bělavými výběžky. Lodyha je lysá nebo na hranách krátce chlupatá, dutá a obvykle řídce větvená. Křížmostojné listy bez palistů jsou krátce řapíkaté nebo přisedlé a jejich čepel bývá 6 až 12 cm dlouhá a 2,5 až 3,5 cm široká, v obryse eliptická, vejčitá až kopinatá, na konci tupě špičatá, lysá a jen na světlejší spodní straně na žilkách řídce chlupatá. Listy na spodu lodyhy bývají peřenodílné až peřenosečné, částečně i peřenolaločné až hrubě zubaté, s úkrojky kolmo nebo nazpět odstávajícími. Střední lodyžní listy jsou o něco méně členěné, horní listy jsou kratší, užší a ještě méně členěné.

Drobné bílé, nachově tečkované, nevonné květy v hustých lichopřeslenech spočívají v úžlabích vstřícných listů. Květenství obsahují po 20 až 60 nahloučených květech, jejich méně členěné listeny se tvarem podobají listům a listence jsou úzce kopinaté. Kalich s pěti cípy je srostlý, neopadavý, nálevkovitý, 3 mm dlouhý a do větší poloviny členěný, tři jeho cípy s třemi žilkami jsou delší (3 mm) a dva se dvěma žilkami jsou kratší (2 mm). Bílá, srostlá, trubkovitá koruna s červenými skvrnkami je čtyřlaločná, asi 4 mm dlouhá, horní pysk je celistvý a tří laloky spodního pysku jsou shodně velké; koruna není zřetelně dvoupyská, ale téměř pravidelně čtyřcípá. V květu jsou dvě tyčinkyprašníky a čnělkabliznou, podsemeníkový žláznatý val s nektarem je čtyřlaločný. Květ je protandrický, v prvé etapě po rozvití květů přesahují ven z koruny zralé prašníky a teprve když se vypýlí a uvadnou, tak dospějí vajíčkasemeníku, čnělka povyroste, blizna dospěje a přečnívá lístky koruny. Květy rozkvétají postupně, jen málo jich kvete současně, opylovány jsou včelami, mouchami i vosami.

Ve zralosti se plody nacházejí na dně neopadavého kalichu, jsou to obvykle čtyři trojhranné tvrdky asi 1,5 mm velké a na vrcholu uťaté. Tvrdky slouží jako semena k rozmnožování, dobře a dlouho plavou a bývají šířeny právě vodou. Bylina se přirozeně rozmnožuje i rozrůstáním výběžků z kořenových oddenků a na vhodných stanovištích vyrůstají celé kolonie.[2][3][6][7][8][9]

Taxonomie[editovat | editovat zdroj]

Karbinec evropský je v české přírodě evidován ve dvou poddruzích:

  • karbinec evropský pravý (Lycopus europaeus subsp. europaeus)
  • karbinec evropský mátolistý (Lycopus europaeus subsp. menthifolius (Mabille) Skalický)

Karbinec evropský pravý, nominátní poddruh, má listy většinou eliptické nebo úzce kopinaté, jež jsou v dolní části čepele peřenoklané až peřenodílné, na vrcholu špičaté až tupě špičaté, na líci listu jsou lysé a na rubu na žilkách přitiskle chlupaté. Je velice variabilním druhem ve tvaru listů, velikosti listů i lodyhy a také v pohlavnosti květů. Většina jeho květů je oboupohlavných, někdy se však na rostlině objeví několik květů s redukovanými prašníky, nebo naopak s redukovanými bliznami. Občas vyrostou rostliny pouze s květy samičími, ty jsou vždy v porovnání s rostlinami oboupohlavnými mohutnější.

Karbinec evropský mátolistý se od nominátního poddruhu odlišuje hlavně širší čepelí listů (poměr délky ku šířce je 1:1 až 2:1), které jsou po obvodě vroubkované nebo peřenolaločné, na vrcholu tupé až zaokrouhlené a přitiskle chlupaté s delšími, 4 až 6buněčnými chlupy. Původní areál tohoto poddruhu zahrnuje ostrov Korsiku, Itálii, Makedonii, Řecko a Turecko. Na území dnešní České republiky byl zjištěn pouze v roce 1880 v oblasti Neratovic a pravděpodobně se jednalo jen o dočasný výskyt.

Stejně ojediněle byl v roce 1921 shledán v okolí Lanžhota kříženec Lycopus ×intercedens Rech., vzniklý hybridizaci druhů karbinec evropský a karbinec statný (Lycopus europaeus ×Lycopus exaltatus).[2]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Šťáva z listů karbince evropského obsahuje třísloviny, které barví plátno na tmavě hnědo a kůži na černo. Z rostliny se získává droga "Lycopi europaei herba", což je v době kvetení řezaná nať. Používá se čerstvá nebo se suší při teplotě do 40 °C. Usušená droga je téměř bez vůně a obsahuje asi 10 % tříslovin, hořčiny, pryskyřice, flavonoidy, silice, diterpeny, triterpeny a další látky. Používá se formou nálevů působících sedativně, hlavně při nervozitách, srdečních arytmiích, hypertyreóze štítné žlázy, poruchách vegetativního nervstva a neklidném spánku. Léčebný efekt se však dostavuje až po dlouhodobém užívání, doporučená denní dávka sušené drogy je 1 až 2 gramy.[4][7][10][11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-10]
  2. a b c d SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 6. Praha: Academia, 2000. 770 s. ISBN 80-200-0306-1. Kapitola Lycopus europaeus, s. 669-672. 
  3. a b c d CIBULKA, Radim. BOTANY.cz: Karbinec evropský [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 07.08.2007 [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b c Květena ČR: Karbinec evropský [online]. Petr Kocián [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (česky) 
  5. US National Plant Germplasm System: Lycopus europaeus [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b BERTOVÁ, Lydia; GOLIAŠOVÁ, Kornélia. Flóra Slovenska V/1: Karbinec európsky [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1993 [cit. 2018-04-23]. S. 367-369. Dostupné online. ISBN 80-224-0349-0. (slovensky) 
  7. a b Rostliny: Karbinec evropský [online]. Jiří Bohdal, Naturfoto.cz, České Budějovice [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (česky) 
  8. LI, Xi-wen; HEDGE, Ian C. Flora of China: Lycopus europaeus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Prairie Wildflowers of Illinois: Lycopus europaeus [online]. Illinois Wildflowers, John Hilty, USA [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. AtlasRostlin.cz: Karbinec evropský [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (česky) 
  11. NAVRÁTILOVÁ, Zdeňka. Karbinec evropský [online]. Jiří Patočka, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, rev. 01.06.2013 [cit. 2018-04-23]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]