Karančo guadeloupský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxKarančo guadeloupský
Chybí zde svobodný obrázek
Stupeň ohrožení podle IUCN
vyhynulý
vyhynulý[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Podkmen obratlovci (Vertebrata)
Třída ptáci (Aves)
Podtřída letci (Neognathae)
Řád sokoli (Falconiformes)
Čeleď sokolovití (Falconidae)
Rod karančo (Caracara)
Binomické jméno
Caracara lutosa
(Ridgway, 1876)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karančo guadeloupský nebo karančo guadalupský (Caracara lutosa) je vyhynulý sokolovitý pták z rodu karančo (Caracara). Druh popsal Robert Ridgway roku 1876 a je známo několik synonym: Caracara lutosus, Caracara plancus lutosa, Polyborus lutosus a Polyborus plancus lutosus. Někdy je považován za totožný druh jako karančo chocholatý (Caracara cheriway) nebo karančo jižní (C. plancus), molekulární analýzy nicméně ukazují, že se jednalo o samostatný druh.[2] Místní lidé mu říkali quelili.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Karančo guadeloupský se vyskytoval pouze na ostrůvku Guadalupe ležící v blízkosti Mexika. Tento ostrov má rozlohu jen 35×9 km. Karančo byl zdejší endemit (jedno z nejznámějších zdejších zvířat), obývající pravděpodobně otevřené oblasti.[3] Příbuzné těchto ptáků je možné vysledovat do pevninské Jižní a Střední Ameriky. Kosti podobné těm od karanča guadeloupského byly nalezeny v jezírcích La Brea Tar Pits v Kalifornii a jejich stáří bylo určeno na 40 000 let. Předkové karanča guadeloupského tedy pocházejí z pevninské Ameriky.[4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Karančo guadeloupský vzhledem připomínal jestřábovitého ptáka. Byl velký asi 60 cm, s velkou hlavou vybavenou olověně zbarveným zobákem. Měl dlouhý ocas i končetiny, a jeho rozpětí křídel činilo okolo 132 cm. Zbarvení bylo kávové, s bílými tvářemi a hrdlem. Samci a samičky se vzájemně podobali, nebyl tedy vyvinut zvlášť výrazný pohlavní dimorfismus. O chování tohoto druhu se dochovalo několik informací. Mohl žít spíše na zemi a lovil převážně menší živočichy, například hlodavce nebo ještěrky. Byl rovněž důležitým mrchožroutem. Je možné, že byl vůči jiným karančům tolerantnější než současné druhy a jednotliví jedinci spolu vzájemně komunikovali pomocí zaklánění hlavy (možná způsob ukazující postavení mezi jednotlivými ptáky). Hnízda, do nichž byla nakladena maximálně dvě vejce, stavěli karančové hlavně ve skalních puklinách, využívána byla nicméně i vegetace na ostrově.[5][4] Jedna generace trvala 11,3 roku.[3]

Vyhynutí[editovat | editovat zdroj]

Karančo guadeloupský byl na ostrově relativně hojný ještě v 18. století, žilo zde však maximálně několik set jedinců, více by ostrov neuživil. Tehdy však byla na Guadalupe dovezena stáda koz; ostrov měl být zastávkou se zdroji masa pro lovce, zabíjející vydry a další zvířata. Kozy spásly většinu vegetace na ostrově,[4] v roce 1876 však prý byli stále karančové hojní.[6] Ke konci 19. století však druh začal být střílen a tráven kvůli představě, že dovezené kozy zabíjí.[7] Tato skutečnost je však velmi nepravděpodobná. Během 19. století se navíc pták stal také vítanou součástí přírodovědných sbírek.[4] Lovec Rollo Beck roku 1900 objevil poslední skupinku těchto ptáků, a většinu jich zabil. Později k tomu napsal:[8]

Ačkoli jsem o tom v té době neměl ani tušení, zdá se mi pravděpodobné, že jsem odpoledne 1. prosince 1900 zabil poslední karanča guadeloupská na ostrově. Z jedenácti ptáků, kteří letěli směrem ke mně, jsem zabil devět, další dva jsem rovněž střelil, ale utekli. Na ostrově jsem viděl pouze těchto jedenáct ptáků, ale soudě podle jejich krotkosti a krátkého času, kdy jsem byl na ostrově, jsem v té době předpokládal, že druh musí být hojný…

Poslední pozorování bylo zaznamenáno roku 1903, Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje druh za vyhynulý od roku 1988.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN 2018.1. 5. července 2018. Dostupné online. [cit. 2018-08-09]
  2. Guadalupe Caracara (Caracara lutosa) [online]. HBW [cit. 2017-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b c Caracara lutosa [online]. IUCN, rev. únor 2017 [cit. 2017-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b c d PIPER, R. Extinct Animals - An Encyclopedia of Species That Have Disappeared during Human History. Connecticut; London: GREENWOOD PRESS, 2009. ISBN 978-0-313-34987-4. S. 26-28. (anglicky) 
  5. Deletion of Caracara lutosa from Appendix II.. [s.l.]: CITES, 2013. 6 s. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ELLIS, Richard. No turning back : the life and death of animal species. New York: HarperCollins, 2004. 428 s. ISBN 0060558032. S. 172. (anglicky) 
  7. Guadalupe Caracara - Caracara lutosa [online]. Neotropical Birds [cit. 2017-10-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ABBOTT, Clinton G. Closing History of the Guadalupe Caracara. The Condor. 1933, roč. 35, čís. 1, s. 10–14. Dostupné online [cit. 2017-10-17]. DOI:10.2307/1363459. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]