Karamanovci

Karamanský bejlik Karamanoğulları Beyliği ←  ←  1250–1487  →  → vlajka
Geografie Karaman (červeně) na vrcholu moci, rok 1450
Hlavní město	Laranda, Ermenek, Konya (1307–1468), Mut, Ereğli
Obyvatelstvo
Jazyky	perština, anatolská turečtina
Náboženství	sunnitský islám
Státní útvar
Státní zřízení	monarchie
Vznik	1250 – vznik bejliku
Zánik	1487 – anexe Osmanskou říší
Státní útvary a území
Předcházející Rúmský sultanát Arménské království v Kilíkii Následující Osmanská říše Karamanský ejálet

Karamanovci (turecky Karamanoğulları) byla turecká oghuzská dynastie usazená v Anatolii, kde ve 13. až 15. století vládla Karamanskému bejliku (turecky Karamanoğulları Beyliği) či emirátu. Anatolské bejliky byly turecké státní útvary, které vznikaly z rozpadajícího se Rúmského sultanátu v průběhu 13. a 14. století. Karaman vznikl v polovině 13. století a existoval až po anexi Osmanskou říší v roce 1487. Hlavním městem byla původně Laranda (Karaman) v dnešní turecké provincii Karaman, dočasně se jím stalo také město Konya (1307–1468), bývalé hlavní město Rúmského sultanátu. Karaman se stal jedním z nejmocnějších bejliků v Anatolii.

Anatolské bejliky roku 1300, Karaman oranžově

V polovině 13. století ovládal bej Karaman jen skromné území v horských částech Kilíkie a sloužil Selžducké říši, ale později své území rozšířil, když zahájil výboje proti Arménskému království v Kilíkii a obsadil hrady Ermenek, Mut, Ereğli, Gülnar a Silifke. Na rostoucí sílu vládce Karamanu zareagoval rúmský sultán Mu'ín ad-dín Sulejman zvaný perváne, který se proti Karamanu spojil s Mongoly. Seldžucko-mongolská vojska poté porazila beje Karamanu u Konye. Navzdory porážkám moc Karamanu naopak rostla díky podpoře egyptských mamlúků, zejména sultána Bajbarse. Karamanská vojska dobyla na počátku 14. století město Konyu celkem dvakrát a následně vyhnána mongolským ílchanátem. K dalšímu posílení Karamanu došlo ve třicátých letech 14. století právě po pádu ílchanátu. Zánik tohoto útvaru uvolnil prostor k nástupu nové mocnosti v regionu, kdy z roztroušených anatolských bejliků nejvíc prosadili Osmané. Až do vlády sultána Bájezída I. byl Osmany a Karamanovci uzavřený mír. Po jeho smrti upadla Osmanská říše do politické krize kvůli sporům o následnictví. Slabosti Osmanů využil karamanský bej Mehmed, s vojskem vytáhl na Bursu a dobyl ji, sám však upadl do osmanského zajetí. V boji pokračoval jeho syn Mustafa, který dobyl Tarsus, ale byl poražen egyptskými mamlúky a zbytek života strávil v egyptském exilu. Otci Mehmedovi bylo odpuštěno a dovoleno vrátit se ze zajetí, sám pak musel čelit tlaku ze strany mamlúků a stáhnout se z poničené Konye.

Karaman obnovil spojenecké vztahy s mamlúckým Egyptem a znovu využil slabosti Osmanské říše, když v letech 1443–1444 byla ohrožena křížovou výpravou u Varny. Bej Íbrahím shromáždil vojsko a vytáhl na Ankaru, osmanská města Ankara a Kütahija byla zpustošena. Po návratu sultána Murada II. z Rumélie byli Karamanovci obviněni ze zrady. Nyní se Karaman nemohl spolehnout na podporu spojenců, protože tou dobou byla moc mamlúků v úpadku. Roku 1487 byl Karaman dobyt Osmanskými Turky a jeho obyvatelstvo, pokud nebylo pobito během postupu vojsk, bylo zajato a deportováno do různých koutů Osmanské říše. Největší počet byl usazen na severovýchod a jih Bulharska – oblast Ludogorie a Makedonie, další část osídlila severní Řecko, zbytek byl roztroušen po celé Anatolii, poslán do severního Íránu nebo na území současného Ázerbájdžánu. Na území Karamanu byl Osmany zřízen Karamanský ejálet, správní celek v rámci Osmanské říše, který existoval až do 19. století.

Vlajka Karamanovců

Prapor v knize Libro del Conosçimiento

Dochovalo se pouze jediné vyobrazení vlajky či praporu s možnou souvislostí s Karamanovci, a to v nepříliš spolehlivém evropském zdroji – kastilské sbírce Libro del Conosçimiento de todos los rregnos neboli Knize všech království. Zde je vyobrazen praporek s červenými a bílými vlnitými pruhy ve spojitosti s městem Cunio spadající pod území Karamanu. Není však možné potvrdit, zda se jedná skutečně o zástavu Karamanovců, Karamanu či jen obchodní prapor tohoto jednoho konkrétního města, tedy ani zda se jedná chybu ze strany španělské sbírky.

S Karamanovci bývá také (chybně) dáváno do souvislosti zcela odlišná vlajka z jiného evropského zdroje, tj. obchodní mapy Katalánského atlasu, kde je vyobrazen modrobílý prapor s Davidovou hvězdou modré barvy. Tento prapor však vlaje nad přístavním městem Antalya (psáno zde jako Sattalia), nedalekému, avšak nacházející se mimo území Karamanu a již náležící k jinému bejliku.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Karamanids na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Karamanovci na Wikimedia Commons