Kapsaicin

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Kapsicin)
Kapsaicin
Obecné
Systematický název(6E)-N-[(4-hydroxy-3-methoxyfenyl)methyl]-8-methylnon-6-enamid
Ostatní názvy(E)-N-(4-hydroxy-3-methoxybenzyl)-8-methylnon-6-enamid
8-methyl-N-vanillyl6-nonenamid
Sumární vzorecC18H27NO3
Identifikace
Registrační číslo CAS404-86-4
Vlastnosti
Molární hmotnost305,41 g/mol
Teplota tání62 - 65 °C
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
[1]
Nebezpečí[1]
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapsaicin (kapsicin, capsaicin) je rostlinný alkaloid, který je zodpovědný za pálivou chuť papriky, jde o hlavní alkaloid paprik Capsicum. Pro savce včetně člověka je dráždivý a vyvolává pocit pálení v každé tkáni, se kterou přijde do styku. Kapsaicin a několik příbuzných sloučenin se společně nazývají kapsaicinoidy a jsou produkovány jako sekundární metabolity chilli papričkami, pravděpodobně pro odpuzování některých býložravců a hub[2]. Kapsaicin je rozpustný v alkoholu a tucích.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Látku poprvé izoloval z pálivých paprik v roce 1816 P. A. Buchtholz a o 30 let později ji připravil v krystalické formě L. T. Tresh, který jí dal jméno kapsaicin.

V roce 1878 izoloval kapsaicin také maďarský lékař Endre Hőgyes a prokázal, že je tato látka odpovědná za pálivý pocit při styku se sliznicemi a že zvyšuje sekreci žaludečních šťáv.

Synteticky připravili kapsaicin roku 1930 E. Spath a F. S. Darling. Později byly z papriky izolovány ještě další látky podobného typu, které se dnes označují společným názvem kapsaicinoidy.

Působení na organismus[editovat | editovat zdroj]

Při styku se sliznicemi vyvolávají kapsaicinoidy pocit pálení spojený s bolestí. Pálí nejen v ústech, ale i na sliznici nosu či oka, což se využívá v pepřových sprejích sloužících k osobní obraně. Intenzivní dráždění sliznic kapsaicinoidy, provázené pálením a prudkou bolestí, je zprostředkováno přes nociceptory. Molekulární podstata účinku kapsaicinoidů a jim podobných substancí spočívá v jejich vazbě na specifické kapsaicinové nebo též vanilloidové receptory, které jsou podstatou nociceptorů vnímajících pálivou chuť. Vanilloidové receptory fungují jako iontové kanály pro masivní vstup iontů vápníku do neuronu a jsou otevírány látkami typu kapsaicinu nebo též tepelným podnětem. Jsou to specifické receptory pro vnímání bolestivých podnětů. Citlivost vanilloidových receptorů na kapsaicin je obrovská, takže naše nociceptory jsou schopny rozpoznat kapsaicin a jemu podobné látky již ve zcela nepatrných koncentracích. V dobách, kdy nebylo možné koncentrace kapsaicinu přesně měřit, byl pro hodnocení pálivosti zaveden Scovillův test pálivosti.

Po iniciální fázi účinku nastupuje analgetická fáze, kdy kapsaicin tlumí bolest.[3] Čeští vědci objevili, že látka nejlépe tlumí především chronickou bolest.[4]

Pozitivní účinky[editovat | editovat zdroj]

Pozitivní účinky způsobené přítomností dusíkaté látky ze skupiny fenylalkylaminových alkaloidů přispívá k podpoře krevní cirkulace, zvýšení rychlosti metabolismu, stimulaci žaludeční sekrece a tím k podpoře zažívání.[zdroj?] Nemá však vliv na snížení váhy.[5] Větší dávky (u dětí i malé) vyvolávají nevolnosti a průjem.[6]

Léčebný efekt kapsaicinu se může projevit při dávkách 400 miligramů třikrát týdně.[zdroj?] To je množství odpovídající asi třem až osmi paprikám habanera. Tento druh papriky pochází z poloostrova Yucatán a patří k nejpálivějším na světě.

Pomoc při léčení nemocí[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Capsaicin na anglické Wikipedii.

  1. a b Capsaicin. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. What Made Chili Peppers So Spicy? Talk of the Nation, 15 Aug 2008.
  3. MENÉNDEZ, Luis; LASTRA, Ana; HIDALGO, Agustín. The analgesic effect induced by capsaicin is enhanced in inflammatory states. Life Sciences. 2004-05-14, roč. 74, čís. 26, s. 3235–3244. PMID: 15094324. Dostupné online [cit. 2016-01-18]. ISSN 0024-3205. DOI 10.1016/j.lfs.2003.11.019. PMID 15094324. 
  4. Novinky. Pálivé papričky tlumí chronické bolesti, zjistili čeští vědci. Novinky.cz [online]. Borgis, 2015-03-17 [cit. 2015-03-17]. Dostupné online. 
  5. https://www.physiology.org/doi/full/10.1152/ajpregu.00832.2005 - Obesity and thermogenesis related to the consumption of caffeine, ephedrine, capsaicin, and green tea
  6. https://www.uspharmacist.com/article/capsaicin-risks-and-benefits - Capsaicin: Risks and Benefits

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]