Kaple svaté Hedviky Slezské (Visla)
| Kaple svaté Hedviky Slezské Visla | |
|---|---|
 Kaple svaté Hedviky Slezské v roce 2005 | |
| Místo | |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezsko |
| Okres | Těšín |
| Obec | Visla |
| Souřadnice | 49°36′42,12″ s. š., 18°55′13,08″ v. d. |
  Kaple svaté Hedviky Slezské Visla | |
| Základní informace | |
| Církev | římskokatolická/protestantská |
| Diecéze | bílsko-żywiecká/těšínská |
| Děkanát | Visla |
| Farnost | Farnost sv. Pavla od Kříže ve Visle Nowa Osada/ Farnost evangelické církve augsburského vyznání ve Visle Czarna |
| Užívání | užíván |
| Zasvěcení | Hedvika Slezská |
| Datum posvěcení | znovu v roce 2005 |
| Architektonický popis | |
| Architekt | Albin Theodor Prokop |
| Výstavba | 1909 |
| Specifikace | |
| Délka | 14 m |
| Šířka | 7 m |
| Stavební materiál | dřevo |
| Další informace | |
| Adresa | ulice Zameczek 1 43-460 Visla |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kaple svaté Hedviky Slezské (polsky: Kaplica św. Jadwigi Śląskiej) je kaple na svahu Zadního Gronu . Nachází se v komplexu prezidentského zámku ve Visle, okres Těšín, Slezské vojvodství.
Kaple je zapsána v seznamu kulturních památek slezského vojvodství pod číslem A-705/94 z 7. června 1994.[1] a je součástí Stezky dřevěné architektury v Slezském vojvodství.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Kaple sv. Hedviky Slezské byla postavena v blízkosti dřevěného loveckého zámku z roku 1906.[2] Zámek v roce 1927 vyhořel a na jeho místě byl postaven nový zděný v letech 1929–1930. Kaple byla postavena na žádost kněžny Isabely manželky Bedřicha knížete těšínského. Kaple byla nejdříve postavena v Przyszkowicích na území tehdejšího německého císařství místními tesaři, pak byla rozebrána a přenesena do Visly a smontována.[3] Po první světové válce byl zámek s kaplí předán k užívání polským prezidentům. Od začátku druhé světové války až do osmdesátých let 20. století nebyla kaple využívána. Její činnost byla obnovena v roce 2002 díky zásluze prezidenta Alexandra Kawaśniewského. Kaple byla restaurována[4] a v roce 2005 byla znovu vysvěcena. V roce 2004 byla v blízkosti kaple postavena desetimetrová zvonice se třemi zvony. Kaple slouží jak církvi římskokatolické tak evangelické církvi augsburského vyznání.[5][6]
Architektura[editovat | editovat zdroj]
Kaple je postavena ve stylu alpských dřevěných staveb. Architektem byl dvorní architekt těšínské komory Albin Theodor Prokop.[6] Kaple je orientovaná jednolodní stavba rámové konstrukce usazené na kamenné podezdívce. Kněžiště je nižší a užší než loď, zakončeno polygonálně. Sakristie se nachází na severní straně kněžiště. Střecha lodi a kněžiště je krytá dřevěnou šindelovou sedlovou střechou. Nad průčelím se tyčí věžička s jehlanovou střechou. Okna obdélníková zakončena půlkruhovým záklenkem, výplň oken tvoří barevné vitráže.[3]
Interiér[editovat | editovat zdroj]
V kněžišti se nachází oltář z první poloviny 17. století v manýristickém slohu. V jeho centrální části je obraz Křížová cesta z roku 1683. Nad ním je obraz Nanebevnesení a korunovace Panny Marie. Barokní oltář z roku 1895 byl zakoupen donátorem diecézního těšínského muzea, pochází ze zaniklého kostela v Bystřici. V kapli je socha sv. Hedviky Slezské, dar Jolanty Kwaśniewké a křtitelnice, dar prezidenta Alexandra Kawaśniewského. Nad křtitelnicí je malý krucifix, dar Marie Kaczyńské.[7] V lodi se nachází krucifix z první poloviny 17. století a obraz Svatá rodina z počátku 17. století. Autoři obrazů a krucifixu jsou pravděpodobně umělci ze Slezska a Čech.[8] Na hudební kruchtě se nachází harmonium z roku 1926 od firmy Magnus Hofberk z Lipska, které darovala farnost evangelické církve augsburského vyznání ve Visle Czarne.[8]
Zvonice[editovat | editovat zdroj]
Zvonice byla postavena v roce 2004. Je vysoká deset metrů a jsou v ni zavěšeny tři zvony o hmotnosti 420 kg, 260 kg a 190 kg. Zvony ulila zvonařská dílna Felczyńských z Taciszówa.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Kaple se zvonicí -
Pohled do kněžiště -
Oltář -
Krucifix v lodi kaple
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kościół Znalezienia Krzyża Świętego w Wiśle na polské Wikipedii.
- ↑ Narodowy Instytut Dziedzictwa: Rejestr zabytków nieruchomych – województwo śląskie Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. [cit.2018-01-07]. Dostupné online Archivováno 26. 6. 2017 na Wayback Machine.. S. 39 (polsky)
- ↑ Zamek Prezydenta RP w Wiśle (Narodowy Zespół Zabytkowy) - Platforma e-Usług Kulturalnych. www.peuk.fiiz.pl [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-16.
- ↑ a b KOPERNIK, Leon. Katalog Kościołów Drewnianych - Wisła - Zadni Groń. krajoznawca.org [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ DROBIEC, Łukasz. Remont Konserwatorski kaplicy pw. św. Jadwigi Śląskiej w Wiśle Czarnym, cz. 1. dachy.info.pl [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ KAI, Katolicka Agencja Informacyjna,. Wisła: prezydent RP na spotkaniu z przedstawicielami Kościołów | eKAI.pl. ekai.pl [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online.
- ↑ a b Drewniana kaplica przy Zameczku Prezydenta RP na Zadnim Groniu w Wiśle. www.slaskie.travel [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-11. (polsky)
- ↑ E-nocleg.pl. E-nocleg.pl [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-01-16. (polsky)
- ↑ a b AUGUSTYN, Martin. Kaplica p.w. Św. Jadwigi Śląskiej. www.kamratowka.pl [online]. [cit. 2018-01-14]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kaple svaté Hedviky Slezské na Wikimedia Commons
