Kapitalismus dohledu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kapitalismus dohledu je termín, který od roku 2014 používá psycholožka Shoshana Zuboffová. Definuje jej jako formu kapitalistického systému, který využívá sbírání osobních dat uživatelů za účelem získání informací o jejich chování a následné analýzy těchto informací pro vytvoření behaviorální predikce, která se pak využívá k nabývání zisku.  

Kvůli neustálým ekonomickým tlakům se kapitalismus nyní více zaměřuje na zvyšování míry, se kterou se sociální život otevírá sběru dat a jejich následné analýze, což může mít výrazné dopady pro celkovou zranitelnost společnosti a soukromí jako takové. Toto však může společnosti a jejím členům přinést užitek v podobě společenské optimalizace (chytrá města) či vznik nových a stávajících služeb.[1]  

Kapitalismus dohledu není jedinou mutací informačního kapitalismu a není ani jediným modelem pro budoucnost. Nicméně rychlost, se kterou dokáže hromadit kapitál, je důvodem, proč se stal základním modelem informačního kapitalismu.[2]

Teorie Shoshany Zuboffové[editovat | editovat zdroj]

V eseji Shoshany Zuboffové z roku 2014 A Digital Declaration: Big Data as Surveillance Capitalism, označila data získána za pomocí sledování jako „sledovací aktiva“ („surveillance assets“), která následně na sebe přitahují významný kapitál a investice, označené jako „sledovací kapitál“ („surveillance capital“). Na základě tohoto charakterizovala kapitalismus dohledu jako „radikálně extraktivní variantu informačního kapitalismu“.[3]

Za pionýra kapitalismu dohledu označila Zuboffová Google a přirovnala ho k firmám Ford a General Motors, které ve 20. století zavedly masovou produkci a administrativu ve větším měřítku s profesionálním managementem („managerial capitalism“).[2]

Zuboffová tuto novou formu informačního kapitalismu kritizuje z důvodu, že se snaží předpovídat a modifikovat lidské chování za účelem generovaní zisku a zajištění dominantního postavení na trhu.[4] Zdůrazňuje také, že nedostatek regulace v tomto odvětví dává korporacím svobodu v tom jaká data mohou sbírat, jakým způsobem je mohou sbírat a jak taková data pak následně mohou použít.[4]

Zuboffová také upozorňuje, že takové praktiky sbírání dat jsou již i integrální součástí nových internetových startupů a nejsou tedy již výsadou jen velkých internetových společností.[4]

Problémy[editovat | editovat zdroj]

Dohledový kapitalismus zasahuje hlavně do „reklamní inzerce“ na webových stránkách nebo sociálních sítích. Společnosti, které tato reklamní místa poskytují, potřebují uživatele na svých stránkách nebo aplikacích udržet co nejdéle, k čemuž jsou využívány znalosti lidské psychologie. Reklama se také stává účinnější, pokud je ukázána lidem, kteří na ni s větší pravděpodobností zareagují. IT společnosti specializující se na sběr uživatelských dat nejenom sbírají data o uživatelích a přiřazují je k určitým skupinám, ale dokáží také účinně předvídat uživatelovo chování.[5]

Sbírání osobních dat stojí proti principům ochrany soukromí z důvodu nízké transparentnosti a malého porozumění o tom, jaká data jsou sbírána a komu jsou dále předávána.[5]

IT společnosti, které kontrolují osobní data a služby, za jejichž pomocí jsou sbírány, je neprodávají přímo, ale využívají je k předpovídání a manipulování chování uživatele, což vede k nepřiměřenému koncentrování bohatství v těchto firmách.[5] Vzhledem k tomu, že náš současný ekonomický systém je zaměřený na nekonečný ekonomický růst, může reklama cílená přímo na zákazníka, získána za pomocí jeho osobních dat, zvyšovat uměle vytvořené potřeby a tím mít negativní dopad na udržitelnost.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. COULDRY, Nick. The price of connection: 'surveillance capitalism'. The Conversation [online]. [cit. 2019-11-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b ZUBOFF, Shoshana. Google as a Fortune Teller: The Secrets of Surveillance Capitalism. www.faz.net. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. ISSN 0174-4909. (německy) 
  3. ZUBOFF, Shoshana. Shoshana Zuboff: A Digital Declaration. www.faz.net. Dostupné online [cit. 2019-11-30]. ISSN 0174-4909. (německy) 
  4. a b c ZUBOFF, Shoshana. Big Other: Surveillance Capitalism and the Prospects of an Information Civilization. Rochester, NY: [s.n.] Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d LANDWEHR, Marvin; BORNING, Alan; WULF, Volker. The High Cost of Free Services. In: Proceedings of the Fifth Workshop on Computing within Limits - LIMITS '19. New York, New York, USA: ACM Press, 2019. Dostupné online. ISBN 978-1-4503-7281-7. DOI:10.1145/3338103.3338106.