Kanu Gándhí
| Kanu Gándhí | |
|---|---|
| Narození | 1917 |
| Úmrtí | 20. února 1986 (ve věku 68–69 let) |
| Povolání | fotograf a fotoreportér |
| Manžel(ka) | Abha Gándhí |
| Příbuzní | Mahátma Gándhí (prastrýc) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Kanu Gándhí (1917 – 20. února 1986) byl indický fotograf. Byl prasynovcem Mahátmy Gándhího, se kterým žil v několika jeho ášramech a byl členem jeho osobního personálu. Nejvíce se na něj vzpomíná jako na fotografa Gándhího , který od roku 1938 až do jeho zavraždění v roce 1948 zaznamenal mnoho momentů z Gándhího života. Po Gándhího smrti se Kanu a jeho manželka Abha přestěhovali do Rajkotu, kde provozovali venkovské centrum pojmenované po Kasturbovi Gándhím. Abha byla jednou ze společnic Gandhiho v Birla House Dillí, když Godse zastřelil Gándhího.[1][2]
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Kanu se narodil Narandasovi Gándhímu, synovci Mahátmů a duchovnímu v jeho ášramu Sabarmati, a Jamuně Gándhíové v roce 1917. Kanu strávil svůj raný život se svými rodiči v ášramu v Sabarmati – kam se jeho rodiče přestěhovali, když mu byly pouhé dva roky – a později ve Wardha. Získal vzdělání v Sabarmati Ashram v Ahmedábádu.[3][4]
S Gándhím[editovat | editovat zdroj]
V pouhých 15 letech byl uvězněn za svou účast v Hnutí občanské neposlušnosti. I když chtěl být lékařem, nestalo se tak a připojil se ke Gándhího osobnímu personálu ve Wardha, kde v letech 1936 až 1948 dohlížel na administrativní, korespondenční a účetní funkce.[3]
Kanu byl přezdíván "Bapuův Hanumán" a měl blízko k Mahátmovi. V roce 1944 se na Kasturbovo přání a Gándhího požehnání oženil s Abhabenou Chatterjee, kterou Gándhíové adoptovali a byla s nimi od jejích 13 let a která se stala známou jako „jedna z Gándhího vycházkových holí“.[5]
Gándhího fotograf[editovat | editovat zdroj]
Byl to Shivaji Bhave, bratr Vinobha Bhave, na návštěvě ve Wardha, kdo jako první požádal Kanu, aby začal fotografovat a dokumentovat události v ášramu. Když Kanu oslovil Gándhího s žádostí, Gándhí ho odmítl kvůli nedostatku finančních prostředků. Průmyslník GD Birla, společník Gándhího, dal Kanuovi 100 indických rupií na nákup fotoaparátu Rolleiflex a role filmu. Od roku 1938 až do Gándhího smrti o deset let později pořídil Kanu mnoho osobních fotografií Mahátmy.[6][7]
Gándhí dovolil Kanuovi, aby ho vyfotografoval, za tří podmínek: že nepoužije blesk, že po něm nikdy nikdo nebude žádat, aby pózoval, a že jeho fotografování nebude financováno ášramem.[1] Kanu hradil náklady na fotografování prostřednictvím měsíčního stipendia ve výši 100 rupií, které mu vyplácel Amritlal Gandhi z Vandemataram, který od něj koupil fotografii Sardára Vallabhbháího Patéla.[3] Některé ze svých fotografií také prodával do novin a postupem času začal snímky produkovat na denní bázi. Kanu také natočil filmy o Gándhím, včetně jednoho z jeho pochodu v Noakhali v roce 1947.[7]
Kanuovi však Gándhí zakázal zachytit poslední chvíle Kasturby, když mu ležela a umírala na klíně během jeho uvěznění v paláci Aga Khan v Pune. O několik let později, když Gándhí naposledy vydechl v Birla House v Dillí, byl Kanu pryč v Noakhali, kde mu Gándhí přikázal zůstat.[5] Kanuův zájem o fotografii skončil vraždou Gándhího, i když pracoval na několika úkolech, včetně dokumentárních fotografií zachycújících hladomor v Biháru v 50. letech.[7]
Kanu nikdy formálně fotografii nestudoval a řemeslo se naučil v práci a v kvalitě jeho práce jsou rozdíly. Zaznamenával mnoho událostí, významných i světských, v životě Gándhího a ášramu. Jeho dílo tak tvoří to, co The Independent nazval korpusem „přirozeně nasvícených černobílých fotografií, které nabízejí mimořádný zasvěcený pohled na Gándhího život“.[8] Kanuovy původní fotografie zůstaly v neznámu, dokud je v 80. letech nezískal německý sběratel Peter Ruhe, který vystopoval podobný materiál a začal je uvádět na trh. V roce 2007 Ruhe navrhl prodat svou sbírku fotografií a filmů organizaci Sabarmati Ashram Trust za 5 milionů rupií. Ty se opět dostaly do soukromého prodeje v roce 2012. Pokusy vydražit Gándhího memorabilia vyvolaly v Indii mnoho kontroverzí.[9][10]
Po Gándhím[editovat | editovat zdroj]
Po zavraždění Gándhího v roce 1948 se Kanu a Abha Gándhí přestěhovali do Rajkotu, kde vedli instituty Kasturbadham a Rashtriyashala.[9] Kasturbadham byl místem domácího vězení Kasturby Gándhího v roce 1939 a po získání nezávislosti jej získala vláda. Kanu vedl centrum jménem svého otce, jemuž vláda svěřila své operace a rozvinula je tak, aby fungovalo jako centrum pro průmysl malého rozsahu a střední škola. Kanu Gandhi zemřel na infarkt 20. února 1986 na pouti v Madhjapradéši.[7]
Dědictví[editovat | editovat zdroj]
Ačkoli Kanuovy fotografie Gándhího jsou v Indii proslulé a otištěny v mnoha knihách o Gándhím, sám muž zůstal dlouhou dobu mimo záři reflektorů a do značné míry bez uznání, pouze na jedné výstavě v Dillí je vystavoval pod svým vlastním jménem.[6] Jeho fotografie získala Ruhe od Abhy po Kanuově smrti v roce 1986 a plánovala je zlikvidovat, protože pro ně nebyly užitečné. V roce 1995 byla díky úsilí londýnského umělce Saleema Arifa uspořádána první mezinárodní výstava Kanuových fotografií v Leicester Museum & Art Gallery.[8] Několik scén z životopisného filmu Richarda Attenborougha Gándhí bylo natočeno na základě Kanuových fotografií.[11] Konečným dědictvím Kanua zůstává „nejen jako fotograf, ale také jako foto-životopisec Gándhího“, který prostřednictvím svého fotoaparátu udělal „to, co Mahadev Desai a Pyarelal udělali, aby zvěčnili Gándhího prostřednictvím svých memoárů a životopisných spisů“.[7]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Kanu Gandhi na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Kanu Gandhi [online]. [cit. 2013-06-19]. Dostupné online.
- ↑ GANDHI, Rajmohan. Mohandas: A True Story of a Man, His People, and an Empire. New Delhi: Penguin India, 2006. Dostupné online. ISBN 9780143104117. S. 688.
- ↑ a b c The Mahatma as his muse. The Hindu. 13 March 2005. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 1 April 2005.
- ↑ DHUPELIA-MESTHRIE, Uma. Gandhi's Prisoner?: The Life of Gandhi's Son Manilal. New Delhi: Permanent Black, 2004. Dostupné online. ISBN 9788178241166. S. 294.
- ↑ a b Mahatma: An Intimate View. Outlook. 2 February 1998. Dostupné online [cit. 19 June 2013].
- ↑ a b Rare portraits of the Mahatma. The Hindustan Times. 30 September 2011. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 20 June 2013.
- ↑ a b c d e Mahatma Gandhi - Our Father [online]. [cit. 2013-06-19]. Dostupné online.
- ↑ a b Exhibitions Kanu Gandhi's Mahatma. The Independent. 27 July 1995. Dostupné online [cit. 19 June 2013].
- ↑ a b SHAH, Bhavesh. 4,600 rare Gandhi photos offered for Rs4.3 crore. DNA. 25 October 2012. Dostupné online [cit. 19 June 2013].
- ↑ MAHURKAR, Uday. Harvesting a legacy. India Today. 7 January 2010. Dostupné online [cit. 19 June 2013].
- ↑ Documenting history. The Hindu. 5 May 2002. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 6 November 2003.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kanu Gándhí na Wikimedia Commons - Fotografie Kanu Gándhího
